marmota-b
přečtené 89
Pozdě v listopadu
1997,
Tove Jansson
Pro nejmenší děti tahle muminkovská knížka opravdu není; pro náctiletého snílka s muminkovskou fantazií, který se potýká se svým místem ve světě, je neskutečně úžasná. Na přelomu dětství a dospělosti, kdy už jsem věděla, že moje postavy a bytosti jsou vymyšlené, ale přesto se nehodlala své fantazie vzdát, byl pimek Lavka postava přesně pro mě. (I já nesmírně prožívala knížky, které tak nebyly primárně míněné - i když v mém případě to nebyli prvoci, ale třeba Indiánská encyklopedie.) S pomalu přibývajícím věkem chápu víc i ty ostatní. A proto je tahle knížka opravdu vynikající.... celý text
Čarodějův klobouk
2000,
Tove Jansson
Tuhle jsem vždycky měla nejradši, i když s postupem času jsem si oblíbila i ty melancholičtější, "severštější" díly. Ovšem tahle, jak už řekli jiní, je plná nezapomenutelných postav a příhod a taky fantazie. A přes značnou epizodičnost to všechno krásně funguje dohromady.... celý text
Tábor smůly
1994,
Jaroslav Foglar
Jejda, vážně ten humor tak zastaral? Já na tom vyrostla a mlátím se nad tím smíchy, a to nejsem moc stará. Ovšem postřehla jsem, že naše staré vydání někdy z konce 30. nebo začátku 40. let, to, na kterém jsem "vyrostla", je z nějakého důvodu mnohem vtipnější než nové se zmodernizovaným jazykem, které jsem si koupila, abych měla Tábor smůly vlastní. Jako by se půlka humoru s jazykem ztratila. Tak jestli ono to náhodou není i tím, že si tady Foglar hrál s jazykem... A další asi tak čtvrtina se možná ztrácí bez původních ilustrací... P.S. po letech: Tehdy jsem nějak zapomněla dodat, že se zcivilněním jazyka se zkrátka a dobře trochu vytratí fakt, že Foglar schválně psal nadsazeně. Na to původní vydání nedám dopustit. Je to bláznivé, je to praštěné, nedá se to vůbec brát vážně, a klobouk dolů před Foglarem, protože on se jinak bere dost vážně!... celý text
Diamantová sekera: Baltské pohádky
1979,
Jaroslav Tichý
Dá se tomu vytknout to, že je to zřejmě přeložené z ruského vydání, takže třeba estonský ostrov Hiiumaa je tam psaný nějak ještě víc úžasně exoticky jako Chiu Maa (teď zrovna knihu nemám po ruce), a že prý oblečení v ilustracích neodpovídá tomu, odkud jednotlivé pohádky jsou; ale to je taky asi tak všechno, co se tomu dá vytknout. :-) Úžasná knížka, měla jsem ji ráda jako malá a mám ji ráda doteď. Ilustrace, bez ohledu na autentičnost, jsou jedny z nejpohádkovějších, které znám. Jsou tam pohádky všemožného druhu, od tragické legendární Egle po velmi hravou Jak dal Stepas pánovi za vyučenou. A taková pohádka o třech koních je myslím jednou z mých nejoblíbenějších pohádek vůbec... Jsou tam mimochodem i některé užitečně poučné pohádky, třeba ta o Mrazu a Mrazivci, která mě už v dětství poučila, jak v zimě nezmrznout. :-) (Jo a: Egle znamená litevsky i lotyšsky jedle nebo smrk.)... celý text
Indiánská encyklopedie
1994,
Mnislav Zelený-Atapana
Knížka je bohatě ilustrovaná, stručně a čtivě psaná, takže jsem v ní v dětství ležela neustále; zároveň je ale také dost erudovaná, takže vědomosti takto v dětství nenásilně nabyté se mi potom nesmírně hodily na univerzitě na předmětu o původních obyvatelích Severní Ameriky, který jsem udělala v podstatě levou zadní. Výborná věc.... celý text