Téměř žádnou knihu jsem zatím nečetla víckrát, raději sáhnu vždy po něčem, co ještě neznám, ale tahle kniha je přesně ta výjimka, co potvrzuje pravidlo. Poprvé jsem ji četla v pubertě a podruhé relativně nedávno a pokaždé jsem hltala každou stránku. Hlavní postavě jsem držela pěsti, aby se na ni přece jen usmálo štěstí po tom všem, co si prožila.... celý text
martina.culik
přečtené 1185
