martina.culik komentáře u knih
Krásné ilustrace a zajímavý příběh. Jen mě trochu zklamalo, že kniha končí uprostřed děje a je tedy vhodné pořídit si další díl.
Velmi zajímavá rodinná historie, u která jsem s napětím čekala, jak se bude příběh vyvíjet. I když jsem si to nemyslela, tak mě více zaujal a více jsem prožívala příběh Svatopluka, než Bohdany.
Příběh je psán ze dvou pohledů a je to napsáno tak dobře, že má čtenář pocit, jakoby opravdu byl psán dvěma různými osobami.
Určitě mohu knihu doporučit.
Druhý díl plynul stejně svižně jako ten první. Pořád mi úplně nesedí, jak hodně Kay vše řídí a nechává Elliotovi žádný prostor, ale jinak byl příběh fajn.
Doporučuji všem, kdo se s osobou Janusze Korczaka nějakým způsobem setkali. Kniha dokresluje jeho příběh z pohledu dítěte žijícího v sirotčinci a ukazuje i přístup k dětem založený na úctě k nim. Za vyzdvihnutí určitě stojí i její zpracování - ilustrace jsou opravdu krásné a jsem ráda, že jsem si knihu pořídila.
"Přišli jsme o všechno a hluboko v našich srdcích jsme věděli, že nikdy nevyrosteme... Byli jsme zavražděni a nemáme hrob..."
Styl mi hodně připomínal knihy Stephena Kinga. Ačkoli je kniha dost dlouhá, četla se mi dobře. Ale vlastně ani nevím, jestli mě bavila.
Hodně se zde odkazuje na Nadějné vyhlídky od Charlese Dickense, určitě doporučuji mít je přečtené nebo shlédnout alespoň některou z filmových adaptací - celý příběh pak dává o něco jiný smysl, než bez znalosti Vyhlídek.
Jen mi asi od půlky přišlo, že ten příběh vlastně znám. Musím říct, že závěr byl docela překvapivý, ale jinak to asi ani uzavřít nešlo.
Povídky se četly téměř samy. Zajímavá je i čeština, která je v dnešní době už přeci jen trochu jiná.
Musím ale říct, že jsou povídky hodně jednostranné a idealizované. V povídkách jsou všichni Češi ti hodní hrdinové a všichni Němci jsou ti zlí nelidští barbaři, což místy vyznělo až parodicky. Přesně takové knihy mohou přispívat k některým předsudkům. Předpokládám, že je to poplatné tomu, že byla kniha psána ještě stále poměrně brzy po válce. Jediná povídka, kde nebyli všichni Češi ti největší hrdinové, byl Vyšší princip, kde bylo i pár zápornějších postav (ale jen zlehka).
Poslechla jsem si jako audioknihu během víkendového odpoledne. Nejdřív jsem myslela, že budu mít jen jako kulisu, ale příběh mě tak vtáhl, že jsem zůstala prostě jen poslouchat.
Myslím, že si knihu časem i přečtu, protože to mám přeci jen raději, ale i audio verzi doporučuji.
Příběh je čtivý a zajímavý, i když popisuje opravdu nehezké události.
Zajímavá detektivka, která se dobře čte a rychle ubíhá.
Musím ale říct, že mi doktorka Kay přišla až moc aktivní a bylo mi trochu líto Elliota - buď je doktorka až moc dominantní a přebírá veškerou aktivitu, nebo je detektiv trochu neschopný, což mě mrzí, jelikož je to podle popisu opravdu sympaťák.
Mnohem lepší, než předchozí díl. Popisuje život v bohaté rodině v New Yorku, kde se Louisa ocitne jako asistentka pro bohatou ženu v domácnosti, která má za úkol hlavně podporovat svého manžela.
Kromě toho popisuje úskalí vztahu na dálku.
Louisa je zde mnohem příjemnější než ve druhém díle a trochu se vrací její splašená povaha, kterou jsem si oblíbila v prvním díle.
Četla jsem knihu do čtenářské výzvy poté, co jsem navštívila Slatiňany, kde nám průvodce o rodu Aurspergů vyprávěl, proto jsem byla zvědavá.
Musím ale říct, že jsem chvílemi uvažovala, že knihu ani nedočtu. To, že je historicky nepřesná, mi zase tolik nevadilo - koneckonců je to román a ne faktografická kniha. Přišlo mi ale, že se postavy chovaly místy dost nelogicky a u jedné z nich jsem si vlastně vůbec nebyla jistá jejími motivy.
Pro mě mnohem závažnější, problémem byly gramatické chyby. Na každé druhé stránce (a to bohužel nepřeháním) byla nějaká chyba - buď chybělo písmeno ve slově, byl špatný pád, nebo nesouhlasil podmět s přísudkem a to by se snad v dnešní době stávat nemělo.
Jsem pevně rozhodnuta, že od autora už další knihu číst nebudu.
Ke knize jsem po všech těch pozitivních ohlasech přistupovala trochu skepticky, ale byla jsem nadšená.
Je to velmi zajímavý příběh s kriminální zápletkou, která se hodně zabývá předsudky. Mladá dívka Kya je nucena postarat se sama o sebe poté, co ji všichni opustí. Není divu, že Kya na lidi zanevřela a raději se jim vyhýbá. Přesto ji obviní ze zločinu a nakonec stane před soudem. Zvítězí spravedlnost, nebo předsudky, nebo je všechno ještě jinak?
"Pod temnou oblohou sledoval stovky světlušek. V dalekých zákoutích bažiny vábily samečky. Až támhle do dálky, kde zpívají raci."
Luisu jsem si v románu Než jsem tě poznala oblíbila, ale v tomhle díle mi byla trochu protivná. Chápu, že si po Willově smrti prochází krizí, ale její chování mě rozčilovalo. Upřímně jsem obdivovala Sama, jakou s ní měl trpělivost.
Ale byla to taková oddychovka, kterou jsem měla poměrně rychle přečtenou, což byl přesně ten účel, proč jsem si knihu půjčovala.
"...jediný způsob, jak nezůstat vzadu, je vyrazit kupředu."
První díl jsem četla, jen abych si udělal obrázek, o čem že to asi je. Další čtyři díly jsem přečetla během jednoho dne po práci, jelikož jsem chtěla vědět, jak to dopadne. Komiks se četl téměř sám a bylo to milé (místy možná až naivní) čtení. Jen mi přišlo, že vlastně všichni Nickovi a Charlieho kamarádi si prochází nějakou krizí nebo řeší problémy a nikdo tam nebyl prostě jen obyčejně v pohodě. A já tedy doufám, že existují i pohodoví teenageři.
Kniha nám ukazuje, že láska na všechny problémy nestačí a někdy je prostě třeba obrátit se na odborníky (nebo alespoň v prvním momentu na rodiče). A také je třeba vědět, že se tyto problémy mohou týkat kohokoli.
V dalších dílech se otevírají i další problémy, se kterými s mládež může setkat. Jsou podávána nenásilnou a milou formou, i když se jedná o velmi vážná témata.
Oceňuji, že jsou v knihách i kontakty na krizové linky pro mládež.
Četla jsem druhý až pátý díl v kuse, takže si nejsem přesně jistá, který byl který.
Každopádně příběh mě dál bavil, i když mi přijde trochu naivní. Ale i tak mě to dál bavilo.
Četla jsem to jen tak, abych věděla pro jak staré děti kniha je. A ačkoli rozhodně nejsem cílová skupina, příběh mě zaujal a rozhodla jsem si přečíst i další díly.
Řeší témata, která v dnešní době teenagery zajímají (alespoň, co vím).
Knihu jsem si přála hned poté, co jsem viděla dvoustránkové ilustrace v plzeňské Velké synagoze. A rozhodně mě nezklamala. Je tam stručně popsána historie Židů v Evropě (a především u nás v Českých zemích) zajímavou formou putování židovského chlapce Mordechaje až do roku 1867.
Kromě historie jsou zde shrnuty i symboly, svátky a hlavní tradice. Knihu určitě doporučuji všem, které historie židů zajímá.
O Severní Koreji jsem neměla moc velké povědomí a tato kniha mi hodně otevřela oči. Některé části rozhovorů mi připomínaly praktiky zmíněné v knize Musím tě zradit (od Ruty Sepetys) ukazující režim kultu osobnosti v Rumunsku.
Výpovědi uprchlíků jsou místy téměř neuvěřitelné a velmi jsem ocenila poznámky pod čarou, kde byla vysvětlována fakta a používané pojmy (přesto jsem si spoustu dalších informací ještě vyhledávala). Někdy člověka zamrazí, když se v rozhovoru narazí na nějakou pro nás úplně samozřejmou věc (jako používání kalendáře, nebo řízení aut ženami), které jsou pro uprchlíky úplně nepochopitelné.
Tahle série mě prostě baví. Téměř všechny díly si drží vysoký standard a zatím jsem nebyla ani jednou zklamaná. Oba hlavní hrdinové mi jsou navíc sympatičtí, takže mě zajímá nejen, jak budou řešit kriminální případy, ale i jak se bude vyvíjet jejich soukromý život.