martina.culik komentáře u knih
Jedná se o první knihu od autorů, co jsem četla a nejspíš to nebude poslední.
Příběh se četl dobře, i když v některých částech mi přišel trochu rozvláčný. Bavilo mě drobné přeskakování v čase, které vyprávění podalo z různých úhlů.
Ke knize jsem se dlouho odhodlávala, ale určitě to stálo za to. Další klasická kingovka, která čtenáře vtáhne a nenechá, dokud knihu nedočte.
Ačkoli bylo od poloviny knihy jasné, kam to celé směřuje, nebylo jasné, jak se příběh vyvine a co přesně budou mít činy otce za následky.
Kniha mi byla doporučen, protože se odehrává v místech, která znám. To samozřejmě dodalo příběhu trochu jiný rozměr.
Každopádně jako zatím každá historická detektivka, kterou jsem od autora četla, příběh byl originální a plný historických detailů.
Taková normální detektivka. Četla se příjemně, ale pro mě se to celé trochu moc táhlo.
Myšlenka na pozadí je v o něco absurdnější formě tématem knihy Konec stříbrného věku, takže motiv mi byl poměrně brzy jasný včetně pachatele.
Zda budu číst i další díly ze série si ještě musím rozmyslet, protože si myslím, že jsou na trhu i lepší detektivky, kterým dám nejspíš přednost.
Výborně napsaná kniha z pohledu malého chlapce. Možná je trochu škoda, že anotace vlastně vyzrazuje celou zápletku knihy (i když já jsem pointu znala z jiného zdroje).
Každopádně dětský jazyk, kterým je kniha psaná, se velmi dobře čte, a jsou tu i hezky zkomolená jména a názvy, jak to děti občas mají. A ačkoli kniha pojednává o hrůzných věcech, nic z toho není v knize přímo zmíněno a vše je pouze naznačeno.
Kniha o tom, že poválečná doba nebyla jednoduchá. A také o tom, že v davu dělají lidé věci, které by jako jednotlivci sotva provedli. O takových věcech je potom těžké mluvit a často jsou z mysli a vzpomínek vytěsňovány.
Kniha je slabá objemem, ale silná obsahem.
Musím přiznat, že první díl se mi líbil víc - oba jsem četla v angličtině. V tomto díle je více textu a příběh na sebe navazuje. Nejsou to tedy již jen samostatné myšlenky s krásnými ilustracemi, ale příběh se zajímavými myšlenkami a krásnými ilustracemi.
Pokračování bylo na stejné úrovni jako první díl. Jen je v něm více patrné, že si autorka chystá půdu pro další případné pokračování. Naštěstí se jedná jen o náznak v poslední kapitole.
V této knize se objeví více informací (a nejen těch) z minulosti Xanthe a také o převračecích času.
Vzhledem k cestování do minulosti, jsem se občas trochu ztrácela v časových souvislostech a přijde mi, že věci odehrávající se v současnosti zůstaly nějak divně nedořešené. Ale třeba se více dozvíme v dalších dílech.
Některé myšlenky postav v minulosti velmi korespondují se současností: "Někteří lidé se bojí změny. Šlapou po výhoncích pokroku a zašlapávají je do země."
Je to jedna z mála knih, které jsem četla opakovaně. Obsahuje mnoho pravd a témat k zamyšlení a poučení.
"Nejmenuji se; jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem krysař."
"Krysař, cizinko, je muž, který nezůstává, ale jde. Lidé ho vidí rádi přicházet. Ale odcházeti vidí ho mnohem raději."
Kniha mi trochu připomíná Máchův Máj - je zabalena v romantickém příběhu s mnoha lyrickými popisy, ale pojednává o lidské slabosti a žárlivosti, která vyústí v tragédii.
Zahlédla jsem pár minut seriálové adaptace a řekla si, že by to mohla být zajímavá četba. Takže jsem seriál odložila, dokud si knihu nepřečtu. Když jsem si knihu brala těšila jsem se na příběh a překvapilo mě, jak je úzká. Příběh se nekonal, jelikož se jedná o jednotlivé povídky a trochu mi z toho důvodu chybělo nějaké ukončení.
Od autora jsem četla Mistra a Markétu a navzdory jejímu obecně dobrému hodnocení jsem z knihy nadšená vůbec nebyla. Proto mě potěšilo, že Zápisky mladého lékaře se četly dobře.
Jedná se tedy o několik povídek z nemocnice uprostřed ničeho, do které přijede nový mladý doktor bez zkušeností. Personál při tom nedá dopustit na jeho zkušeného předchůdce.
"... snažil jsem se, aby mých čtyřiadvacet let podle možnosti nevyčuhovalo z profesionální lékařské slupky."
Hra je klasická komedie využívající záměnu osob pro pobavení.
Četla jsem poté, co jsem viděla představení přímo v Londýnském Globe. Představení bylo výborné. U divadelních her je četba vždy o něco ochuzená, protože chybí popis děje, což na druhou stranu podněcuje čtenářovu představivost.
Na knihu jsem se velmi těšila.
Nečetla jsem předchozí vydání (které, jak jsem pochopila z předchozích komentářů, mělo více textu a méně ilustrací). Možná to je ten důvod, proč mi kniha přišla taková nějaká "vykuchaná". Někdy se mi zdálo, že na sebe jednotlivé úseky vůbec nenavazují.
Obrázky byly příjemné a některé myšlenky zajímavé, ale celkově je kniha bez znalosti té předchozí neúplná.
Budu se tedy nejspíš muset poohlédnout po té s více textem, abych měla úplný obrázek.
Druhý díl dystopie, kterou jsem si zařadila mezi oblíbené, ačkoli je (jako ostatně všechny dystopie) děsivá, protože ukazuje, co by se mohlo stát. Uvádí, jak někdy úplně bláznivá a nepravděpodobná myšlenka, může změnit celou společnost.
V této knize se dozvídáme, co předcházelo přijetí Zákona o rozdělování.
Ačkoli díly vždy končí lehce uzavřeně, opět se nemohu dočkat dalšího pokračování, které doufám bude brzy k dispozici.
V knize se nic moc nedělo. Možná jsem nepochopila nějakou hlubší myšlenku, ale pro mě to bylo nezáživné čtení.
Margo mi byla celou dobu protivná a Quentina mi bylo líto, že je zakoukaný zrovna do ní - zasloužil by si někoho normálnějšího.
Myslím, že se jedná o slabší knihu od Sparkse.
Ostatní jeho knihy mě vždy vtáhly do děje tak, že i nějaká slza ukápla. Tentokrát ale nenastalo ani jedno.
Bavily mě vlastně jen vzpomínky na seznámení se manželů, ale zbytek mi přišel nudný.
Další zajímavá kniha od autorky, tentokrát zabývající se alkoholismem a problémy, které z něj vyplývají.
Nedokážu posoudit, jestli je vhled do mysli alkoholika odpovídající skutečnosti, každopádně to bylo zajímavé a v mnoha směrech poučné.
Četba na pokračování na Českém Rozhlasu - čteno Václavem Neužilem.
Začátek odehrávající se v divočině se mi líbil, ale část odehrávající se ve městě už mi nepřišla tak zajímavá.
Odposlechnuto jako četba na pokračování na Českém Rozhlasu - četl Petr Stach.
Vzhledem k tomu, že jsem dosud žádné knihy od autora nečetla, chvíli mi trvalo zorientovat se v postavách, u nichž se předpokládá, že jsou známé z předchozích dílů.
Samotný příběh byl zajímavý a líbil se mi styl, při kterém se postupně proplétaly jednotlivé linky, jež spolu na první pohled vůbec nesouvisely.
Příběh byl zajímavý, ale psán byl velice jednoduše. Musím říct, že mě kniha vlastně zase tolik nechytla, byla jsem spíš zvědavá, jak se to vše vyvine.
Vzhledem k údajům na obálce a předsádce, vlastně čtenář tuší, co se bude v knize dít a bohužel se nekoná žádné velké překvapení. Co je na obálce napsáno, to se stane. Tečka. Nic moc navíc.
K autorce jsem se dostala víceméně náhodou a velmi příjemně mě překvapila, takže se nejspíš brzy pustím i do jejích dalších knih.
Téma vůbec není jednoduché, ale podle mě bylo velmi citlivě a hezky zpracované.