martina.culik
komentáře u knih
Hvězdná hodina
Corina Bomann
Zajímavý příběh o založení nemocnice fungující podle pravidle společenství Jehovistů. Pro mě byl děj a hlavně ta milostná část poměrně předvídatelná a někdy mě hlavní hrdinka trochu rozčilovala.
Je to ale příjemná odpočinková kniha ukazující poválečné Německo z pohledu zdravotní sestry.
Kouzelník z Osvětimi
José Rodrigues dos Santos
Bylo velmi zajímavé číst o Protektorátu z pohledu zahraničního autora. Tím, že se jedna dějová linka knihy odehrává v Praze a následně v Terezíně, mi byla kniha tak nějak bližší, než jiné které jsem na toto téma četla. Bylo zajímavé číst i o španělských legiích a následně o nacistické propagandě. Stejně jako hrdinové knihy jsem jen zírala, čemu všemu byli nacisté v Německu ochotní věřit a jak dokázali obhajovat své činy zvrácenou logikou vycházející ze studií, které se jim hodili.
Musím říct, že třeba diskuze o tom, že Ježíš byl Árijec (a ne Žid) mě nechala úplně konsternovanou.
Rozhodně doporučuji číst obě knihy (Kouzelníka z Osvětimi a Rukopis z Březinky) bezprostředně po sobě, jelikož ta první končí uprostřed děje v poměrně napínavém okamžiku (obzvlášť pokud máte trochu představu o událostech v Osvětimi).
Štěstí voní jako chleba
Pauline Mai
Oddechovka, u které tak trochu tušíte, kam se bude děj ubírat. I tak jsem četla knihu s chutí, protože přesně takovou jsem potřebovala.
Zajímalo by mě, jestli ve Skotsku skutečně jsou takovéto vesničky, kde by se dalo pečením chleba získat tolik zboží výměnou o přátelství nemluvě.
Dokonalé ticho
Helen Fields
Opět kvalitní čtení, které mě až na jedno drobné zklamání (které nebudu rozebírat, jelikož nechci spoilerovat) velmi bavilo a užívala jsem si každou další stránku, i když kdyby to byl film byly by zde úseky, které bych absolvovala se zavřenýma očima, což ale u knihy nejde, takže jsem pouze některé části četla rychleji než ostatní.
Motiv a způsob páchání zločinu byl opět mrazivý. Případ, který vyšetřovala Ava mě frustroval stejně jako nejspíš ji, i když pachatelem jsem si byla jistá téměř od začátku.
Potěšilo mě, že Luc a Ava se pomalu vrací ke svému přátelství a už se těším na další pokračování.
Čtenářský klub Jane Austenové
Karen Joy Fowler
Knihu by asi měli číst jen opravdoví znalci Jane Austenové, nebo alespoň ti co četli minimálně 3 její knihy. Já jsem se ztrácela v postavách a přišlo mi to jako úplně oddělené příběhy, které spolu vlastně vůbec nesouvisí, kromě toho, že se jednou za měsíc sejdou, aby diskutovali o knihách Jane Austenové.
Oceňuji, že pro čtenáře jako jsem já, kteří nečetli všech 6 knih Jane, o kterých se zde mluví, je na konci připojen stručný obsah všech těchto děl.
Kniha obsahuje i spoustu citací o knihách této anglické autorky a názorů na její knihy od její současníky po dnešní dobu, ale rovnou přiznávám, že jsem ji ch četla jen pár, jelikož jsem většinu těch "známých" osob neznala.
Faja
Petra Stehlíková
Začínám být rozpačitá z toho, že je momentálně k dispozici už jen jeden další díl a poslední dva ještě nejsou napsané, protože mě tento svět a příběh opravdu nadchl.
Ilan postupně zjišťuje spousty dalších informací, jak o lidech z nížin (kde tráví s pětadvacítkou první část příběhu), tak i o historii sklenařů a o jednotlivých druzích sklenitu.
Jako správný teenager (na což nelze zapomínat, jinak by některé její závěry a chování bylo méně uvěřitelné) reaguje na některá zjištění přehnaně, ale zjišťuje, že svět není černobílý. Když se na události podívá očima lidí z nížin, začínají některá jejich rozhodnutí dávat větší smysl. S tím souvisí i to, že chvílemi plane nenávistí ke kapitánovi, ale vzápětí mu pomáhá, když je potřeba, a není to jen tím, že ona je sklenař, který musí pána pětadvacítky poslouchat, protože s poslušností si zase takové starosti nedělá.
Pokud chcete mít příběh uzavřený, doporučuji nepouštět se do poslední kapitoly. Stejně jako předchozí díl, končí totiž i tento téměř v půlce věty a bude vás tedy lákat ke čtení pokračování.
Dokonalá smrt
Helen Fields
Tento díl mě nebavil tak moc jako předcházející. Nejspíš to bylo hlavně tím, že Luc a Ava se v knize nějak míjejí a tak mi chybělo jejich kamarádství z předchozích knih. Zločiny byly zajímavé. Bavil mě hlavně Lucův případ, jelikož vyšetřování Avy vedlo k tomu, že i policisté jsou jen lidé, co mohou chybovat a já jsem v této oblasti raději trochu naivní.
Chirurgova dcera
Audrey Blake
První díl mě bavil o trochu víc, ale to je nejspíš mou slabostí pro Londýn. Proto dávám i této knize plný počet hvězdiček v hodnocení. V knize se opět dozvídáme spoustu historických informací a samozřejmě i to, jak to měly těžké první ženy, které nám v minulosti prošlapávaly cestu, abychom to dnes měly o tolik jednodušší.
Přiznávám, že já bych určitě nevydržela jít tak cílevědomě za svým cílem, jako Nora a nezbývá, než ji za to obdivovat (i když je jen smyšlená).
Deset malých černoušků
Agatha Christie
Už dlouho se vyhýbám všem filmovým a divadelním zpracováním, abych si mohla knihu vychutnat a jsem ráda, že se mi to podařilo.
Jelikož vraždy vycházely z dětské říkanky, nikoho (kromě hrdinů v knize) samozřejmě žádné další úmrtí nepřekvapilo. Chvíli jsem se bála, že rozluštění bude ponecháno čtenářově představivosti, ale naštěstí je vše vysvětleno v dopise od samotného strůjce celého tohoto díla.
Kniha mě moc bavila a přesně proto je Agatha právem nazývána královnou detektivek.
Králíček Sameťáček
Margery Williams
Já jsem z knihy rozpačitá. Buď je přeceňovaná, nebo mi něco zásadního uteklo. Příběh byl fajn, milý, ale nepřišel mi nijak výjimečný a proto moc nerozumím tomu vysokému hodnocení, které tu kniha má. Ilustrace mě taky nijak nenadchly a na dětskou knihu mi přišly spíš strašidelné, než milé. Podobně se ale s většinou čtenářů neshodnu ani u Malého prince, takže je to možná tím, že mi tento typ literatury nesedí. Četla jsem především pro doplnění do Čtenářské výzvy.
Naslouchač
Petra Stehlíková
Tohle bylo opravdu velmi příjemné překvapení. Nejspíš jsem byla hodně skeptická k fantasy z pera české autorky, ale určitě knihu doporučuji všem milovníkům fantasy a dystopií.
Svět je skvěle vymyšlen a popsán. Vzhledem k pár odkazům z minulosti, je vidět, že je to opravdu náš svět jen zdecimovaný válkou, která učinila část kontinentu neobyvatelnou a bylo třeba vystavit štít, který zbylé obyvatele chrání před otráveným vzduchem z druhé strany.
Příběh se odvíjí očima malé dívky, která vyrůstá a postupně objevuje historii jak svého národa sklenařů, tak lidí z nížin a postupně objevuje i kouzlo sklenitu. Díky tomu se i čtenář dozvídá velmi jednoduše, jak v tomto světě vše funguje. I když byste Ilan někdy nejraději roztrhli, přeci jen je to dítě a tak se její chování musí brát. Už se nemohu dočkat dalšího dílu.
Zavolejte sestřičky
Jennifer Worth
Čekala jsem jednolitý román, ale jedná se spíš o soubor jednotlivých příběhů a vzpomínek, jak je uvedeno v podtitulu knihy. Možná kvůli mému jinému očekávání mi trvalo, než jsem se do knihy ponořila.
Jednotlivé kapitoly jsou téměř samostatné a možná proto se některé informace v knize víckrát opakují. Každopádně je to zajímavý pohled na poválečný Londýn a poměry v chudých čtvrtích. Určitě doporučuji kromě knihy i seriál na její náměty.
Dokonalá kořist
Helen Fields
Jelikož už nebylo třeba tolik představovat jednotlivé postavy (jako v prvním díle), bylo možno se více soustředit na samotné vyšetřování.
Někdy vyšetřovatelé přešlapovali na místě a nikam se neposouvali, ale dovedu si představit, že takhle nějak to může vypadat ve skutečnosti.
Musím říct, že si čím dál více zamilovávám Trippa a naopak bych propleskla Livelyho, ale to je vlastně správně, když v nás postavy vyvolají nějaké emoce.
Každopádně se moc těším na další díl.
Zázrak
Danielle Steel
Chtěla jsem krátkou odpočinkovou knihu a přesně to jsem dostala. Kdo alespoň trochu zná knihy Danielle Steelové, ví co má očekávat. Tento příběh nijak nevybočuje z ostatních - snad jen svou kratší délkou.
Co by kdyby: Popelka neobula střevíček
Sarah Mlynowski
Kniha je pro mladší čtenáře a je dost svižná, aby si je udržela od začátku do konce.
Tak nějak se předpokládá, že je čtenář obeznámen s prvním dílem o Sněhurce, protože se na něj v počátku dost odvolává ohledně kouzelného zrcadla. Takže doporučuji číst raději postupně, i když se to dá zvládnout i bez toho.
Musím přiznat, že závěr příběhu mě potěšil.
Špionka v knihovně
Madeline Martin
Mně se četl příběh dobře, i když je pravda, že část odehrávající se ve Francii byla o něco akčnější než část z Lisabonu. Možná tím ale o to víc vynikl kontrast mezi životem v neutrálním Portugalsku a okupované Francii.
Jsem každopádně ráda, že jsem si opět rozšířila obzory z historie a to hlavně ohledně francouzského odboje, ale i o tom, jak pracovali knihovníci v Portugalsku.
Od autorky jsem četla i knihu Poslední knihkupectví a obě knihy jsem přečetla na jeden zátah se zájmem a s následným dohledáváním spousty dalších informací, ke kterým mě kniha přivedla.
Enšpígl
Josef Hiršal
Kniha jako taková je moc hezky zpracovaná. U každého příběhu jsou po straně ilustrace a krátké veršované shrnutí toho, co se děje.
V doslovu je uvedeno, že příběhy si dříve vyprávěli spíše dospělí, což mi přijde o něco adekvátnější, než aby byly pro děti. Některé jsou totiž docela drsné a někdy si Enšpígl udělá legraci i z poctivě pracujících řemeslníků, které okrade o výdělek.
Dokonalé stopy
Helen Fields
Tak tahle série se už po první knize dostává mezi mé oblíbené. Luc i Ava mi byli od začátku sympatičtí, každý trochu jiným způsobem.
Kromě dvou kriminálních případů se postupně seznamujeme především s Lucem Callanahem a tím, jak není jednoduché začínat někde od začátku, obzvlášť pokud za sebou máte nevyřešenou minulost.
Dívka, která upíjela měsíc
Kelly Barnhill
Na pohádku tam byl docela dost postav, jejichž příběh se odehrával samostatně až dokud se nespojil. Na klasickou fantasy knihu to zase bylo dost pohádkové. Mně to ale vyhovovalo a moc jsem se bavila.
Při čtení jsem si vzpomněla na knihu Ikabog, jelikož některé aspekty příběhu byly podobné.
Myslím, že si zde každý najde něco, co v něm zarezonuje, protože spoustu věcí tak nějak známe z běžného života nebo z historie, i když v knize je to schováno za rouškou kouzel.
"To, že něco nevidíš, ještě neznamená, že to neexistuje. Ty nejbáječnější věci na světě jsou neviditelné. To, že v ně věříme, je činí mocnějšími a zázračnějšími."
Neobyčejný čtenář
Alan Bennett
Zajímavý náhled na to, jakým způsobem knihy ovlivňují život čtenáře (i takové jako je královna).
"Knihy nejsou o krácení času. Jsou o životech jiných lidí. Jiných světech. Jsme dalece od toho, že bychom si přáli krátit si čas (...), jen si přejeme, abychom jej měli víc."
