martina.culik
komentáře u knih
Kam jede tohle nástupiště
Iva Pekárková
Já se moc bavila. Četla jsem mezi vánočními svátky a Silvestrem jako oddechovku.
Ačkoli se jedná o samostatné a ucelené povídky, doporučuji číst knihu popořádku, jelikož s některými postavy se postupně seznamujeme.
Obr Dobr
Roald Dahl
Nejprve jsem viděla film, takže jsem příběh znala.
Smekám ovšem před překladatelem, jelikož téměř v každé větě bylo slovo, které neexistuje nebo bylo nějak zkomoleno. Co se týče slovní zásoby je to opravdu výborná kniha.
"Nemůžu mít pořád pravdu. Někdy jsem v právu, jindy v levu.
Podivuhodná robotí expedice
Jindřich Janíček
Na rozdíl od ostatních nejsem tolik uchvácená ilustracemi, i když jsou určitě zajímavé. Příběh a hlavně jednotlivé narážky obou poutníků mě ale neuvěřitelně bavily, takže uvažuji, že si knihu pořídím i do své knihovny.
Některé vtípky jsou určené spíš pro mladší čtenáře s rozhledem - např. níže:
"Já za studnu všech informací považuji soubor, jehož autorem je Doc. Kdežto můj společník tvrdí, že veškerý pramen vědění sesbíral Pedeef."
"Uprostřed mýtiny stál prapodivný objekt. Připomínal mi starou legendu o Ik a Rovi, létajících robotech."
Lední medvídek a pandy
Hans de Beer
Larse mám moc ráda. Příběh s pandami se mi zdál trošku méně zajímavý, než ostatní. I tak jsem si ho ale ráda přečetla a těším se na další krásné ilustrace a příběhy ledního medvídka.
Lední medvídek: Nenechávej mě samotného, Larsi!
Hans de Beer
Příběhy ledního medvídka Larse, si vždy ráda přečtu. Tento se mi moc líbil, protože ukazuje, jak je někdy těžké potlačit své vrozené pudy. Ale když se hodně snažíme, tak se to podaří.
A samozřejmě jsou zde krásné milé ilustrace.
Jak myška hledala kamarády
Nina Mav Hrovat
Kniha obsahuje českou verzi příběhu s ilustracemi a na konci je i anglická verze bez obrázků. Četla jsem simultánně obě verze a český překlad mě zklamal v jedné věci a to, že je tam úplně vynecháno to snad úplně nejdůležitější - omluva.
Myška omylem urazí různá zvířátka, která ji pomohou. Když si to uvědomí, pozve je všechna k sobě a všem se omluví. V české verzi se ale neomluví, což mi přijde jako poměrně zásadní opomenutí. Proto také dávám nižší hodnocení.
Vlkochodci
Samuel Sattin
Filmové zpracování neznám ani jsem o něm neslyšela, ale zaujaly mě ilustrace i to, že se příběh odehrává v Irsku.
Prvních pár ilustrací mě trochu znejistilo, protože neodpovídají obálce a (naštěstí) ani zbytku knihy. Jedná se jen o "úvod do problematiky".
Příběh byl zajímavý a hezky zpracovaný.
Vánoce na skotském hradě
Donna Ashcroft
Vánoční oddechovka, u které není třeba nijak zvlášť přemýšlet. Vše je jasné od začátku, ale příběh hezky plyne a v prosincovém času se velmi příjemně čte. Určitě doporučuji, pokud si potřebujete odpočinout od stresu a shonu.
"Snažit se opravit rozbitou věc, je mnohem těžší než se přičinit, aby se naťuknutá věc úplně rozpadla."
Kukačka
Camilla Läckberg
Sérii mám velmi ráda, ale tento díl se mi zdál lehce slabší. Nějak mi přišlo, že se tam vlastně nic moc neděje.
Na druhou stranu jsem neodhalila celou zápletku dopředu, což oceňuji.
Potkáme se v Praze
Julie Caplin
Pro mě se jednalo trochu o zklamání. Asi tak od druhé stránky bylo jasné, jak to celé bude a přiznám se, že jsem čekala trochu více té vánoční Prahy.
Možná je to ale tím, že mi obecně povídky nevyhovují, jelikož v nich nelze tolik rozvést děj ani postavy.
Dívka, která se dotkla nebe
Luca Di Fulvio
Velmi zajímavý příběh o tom, jak vzniklo v 16. století první židovské ghetto. Zpočátku několik oddělených příběhů se postupně začne propojovat, až se protnou všechny.
"Dokonce i ti, kteří prohlašovali, že židy nesnášejí, měli ve tváři vepsaný udivený výraz, jako by ani oni nevěřili, že se opravdu zašlo tak daleko."
Sanatorium
Sarah Pearse
Hotel, ve kterém dojde ke zmizení a pachatel je nejspíš mezi hosty, kteří jsou v důsledku bouře odtrženi od civilizace. A k tomu policistka na odpočinku.
Námět a provázání s minulostí bylo zajímavé, ale nějak mi tam ještě něco chybělo a hlavní hrdinka mi vůbec nebyla sympatická. Každopádně až na to dojde, ráda si přečtu další díl ze série.
Příběh Arthura Truluva
Elizabeth Berg
Já vlastně ani nevím, proč se mi tato kniha líbila. Měla jsem z ní ale velice dobrý pocit - byla taková uklidňující a měla jsem z ní dobrý pocit.
Slzy mrtvé jeptišky
Roxann Hill
Série mě baví, i když mám chvílemi pocit, že se vlastně nic neděje. Každopádně (vzhledem k prodlevě mezi čtením prvního a tohoto dílu) jsem velmi ocenila shrnutí a charakteristiku hlavních postav.
Talisman
Nicholas Sparks
Příběh jsem znala z filmového zpracování, ale jako vždy byla kniha mnohem lepší. I přes znalost hlavní zápletky bylo zajímavé pozorovat, jak se hrdinové sbližují a jak se to vlastně všechno semlelo.
Určitě doporučuji všem, kdo mají rádi romantiku a nebojí se uronit pár slz.
Musím tě zradit
Ruta Sepetys
Autorka patří mezi mé oblíbené. Zatím všechny knihy mě velice bavily. Vše je psáno přímo a jednoduše a tato přímost je někdy mnohem hlubší a údernější, než zdlouhavé popisy a metafory.
O tom jaká situace byla v Rumunsku za vlády Nicolae Ceausesca jsem neměla tušení a jsem opravdu moc a moc ráda, že jsem to nezažila. Opět jsem se dozvěděla zajímavé věci z historie, které by neměly být zapomenuty.
"On. Nicolae Ceausescu. Náš milovaný vůdce. Náš hrdina. Vyvrhel velké Komunistické strany Rumunska a upír přisátý na milionech krků."
Polykač hříchů
Francine Rivers
Příběh jsem matně znala z filmového zpracování a moc jsem se těšila na detaily. Obal knihy je podle mě velmi nešťastně zvolen, protože evokuje romantickou četbu a to tato kniha rozhodně není.
Bavila mě část týkající se polykače hříchů. Chápu, že postava Kazatele byla v knize klíčová, ale pro mě bylo té křesťanské tématiky a citování Písma lehce víc, než mi bylo příjemné.
Při čtení Cadiina vztahu s její matkou mi chvílemi naskakovala husí kůže, jak dobře bylo vše vylíčeno, a naprosto se dalo pochopit, proč holčička raději tráví čas mimo domov.
Kolize principu polykače hříchu a křesťanského pojetí spasení byla opravu zajímavá a donutila mě k zamyšlení, jak je možné některé věci vycházející ze stejného základu chápat úplně rozdílně, což se stále běžně děje.
Rubínový pokoj
Pauline Peters (p)
Knížka byla taková oddychová, postavy trochu předvídatelné včetně vztahů mezi nimi. Tím nechci říct, že mě v knize nic nepřekvapilo.
Přiznám se, že jsem se do knihy nemohla začíst - rozčiloval mě zvláštní překlad, při kterém byla například oslovení ponechána v angličtině, což mě (ani nevím proč) velmi rušilo a vždy mě to vytrhlo ze samotného příběhu. Proto jsem knihu četla poměrně dlouho.
Ačkoli se jedná o sérii, je příběh v této knize uzavřený, což oceňuji, protože se o pokračování v četbě mohu rozhodnout zcela podle nálady a nenutí mě nějaká nezodpovězená otázka.
Rok přání
Noelle Oxenhandler
Knihu jsem dostala od kamaráda, začala jsem ji číst a nedočetla. Na mě je to moc ezoterické, roztahané a není v ní nic objevného. Některé věci jsou podány téměř jako fakt bez vysvětlení a kus dál je podobná informace rozebírána až moc do hloubky.
Hranice zoufalství
Nicholas Evans
První část byla svižná a dobře vtáhla do děje. Bohužel celá druhá část, kde jsme se čtenář postupně dozvídá o minulosti rodiny (od seznámení rodičů po jejich rozvod) je docela utahaná. Musela jsem se docela přemlouvat, abych pokračovala a hlavně abych nepřeskočila o pár stránek dál - myslím, že by se vše dalo shrnout na mnohem menším počtu stránek. Navíc mi Abbie (kolem které se kniha točí) byla téměř od začátku protivná. Poslední část se vrací ke svižnému tempu a knihu dobře uzavírá.
Od autora jsem četla knihu Hrdinové ohně, takže bylo moje očekávání asi přehnané. V této knize (i v Hrdinech ohně) líčí zajímavé věci, které jsem nevěděla, a donutil mě dohledat si další informace. Zde je jsou to ekologické záležitosti související s těžebními společnosti, ekoteroristickými skupinami, WTO a podobně.
