Papírová města
John Green
V Paper Towns se vám dostane příběhu o dospívání. Margo už se dávno s Quentinem nebaví a přátelí se s jinými, a na škole je považována za legendu. Může za to zejména její nespoutanost a časté dobrodružné několikadenní výpravy, kdy její rodiče šílí strachy i vzteky. Jednoho dne však Margo nečekaně zaklepe na Quentinovo okno a uprostřed noci ho vtáhne do jednoho z margovského dobrodružství. Druhý den se Margo neukáže ve škole, pak ani další. A Quentin zjistí, že pro něj zanechala vodítko, jak ji najít… Quentin začne pátrat a čím víc se noří do záhadného zmizení, tím méně si je jistý, kým vlastně Margo byla a jestli ji vůbec znal. Co vlastně chce on sám? A co jsou papírová města, na která Quentin ve spojitosti s Margo neustále naráží?... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Knižní klubOriginální název:
Paper Towns, 2008
více info...
Přidat komentář
Knížku jsem poprvé četla před deseti lety a tenkrát se mi moc líbila. Teď po letech jsem ji vytáhla znovu a už tak nadšená nejsem, asi starnu. Taková detektivka pro teenagery a sem tam hlubší zamyšlení mezi řádky. Ještě zkusím kouknout na film, ten je prý super.
(SPOILER) "Papírová města" udržela mou pozornost do první poloviny, poté sem ji odložila a již se k ní nevrátila. Noční pomstychtivý výlet městem Quentina a Margo byl záživným a zajímavým. Celkově mě postava tak trochu "podivné" ale krásné Margo bavila. Po jejím zmizení mě ale děj bavit přestal - třeba někdy jindy Johne.
"Nevím, jak vypadám, vím ale, jak se cítím. Mladý. Pitomý. Nekonečný."
Přesně takto jsem se cítila i při čtení knihy. Knihu jsem četla už skoro před 10 lety a pamatovala jsem si hlavní zápletku. Bála jsem se tak, že mě kniha nyní nebude příliš bavit, jenže Green i přesto, že píše oddychové knihy, píše knihy, které mě donutí se zamyslet. Zamyslet se nad vším. Bytím. Láskou. Mládím. Vyspělostí...
Určitě se ke knize vrátím, jako ke každé, co jsem zatím od autora četla.
John Green je mistr v psaní pro teenagery, protože tak jako on nedokáže vystihnout jejich pocity, myšlenky a dojmy skoro nikdo. V téhle knížce se k tomu ale ještě přidává velmi silné dobrodružství, které nutí číst dál a dál, proto se tahle knížka snadno stane jednohubkou na večer. Kromě toho se objevují i opravdu vtipné pasáže, jako u téhle knížky jsem se dlouho nesmála. I konec je povedený, typicky greenovský.
Celou dobu jsem se nedokázala začíst. Nijak zvlášť mě to ani nebavilo. Jediné co se mi líbilo byla část, kde jeli za Margo. Konec se mi taky nijak zvlášť nelíbil.
Ten příběh je originální a netypický, a proto je mi líto, že to pro mě bylo zklamání.
Pěkná kniha s originálním dějem. Byla jsem trochu zklamaná koncem, ale jinak jsem si čtení užila.
Kniha se mi četla dobře, kromě části před koncem. Taková teenage detektivka.
Jen ten samotný konec jsem čekala trochu jiný, ale čtení mě bavilo.
Tahle knížka se mi špatně četla, těsně po přečtení bych ji nehodnotila nijak extra pozitivně. Jak plyne čas, stále se k ní myšlenkami vracím a uvažuji nad různými věcmi, některé části si znovu pročítám.
Tím že nejsem cílovka mi některé momenty připadají fantaskní, jakože by se tak nemohly ve skutečnosti odehrát. Moc se mi však líbil filosofický přesah knížky a hlavní motiv Margo - odpoutat se od konvencí obvyklého života. Myslím že je to kvůli tomu, že sama mám už nějakou dobu nutkání něco ve svém životě změnit, trochu Margo závidím její odvahu, taky bych ji potřebovala.
Mela jsem moznost videt i film, ten se mi vubec nelibil, takze jsem rada, ze knížka takove zklamani nebyla. Posledni kapitola se povedla nejvic, to jsem se zasmala.
Většinou se říká, že knížka je mnohem lepší než film. Tady bych si dovolila nesouhlasit, kniha je výborná, ale film je ještě lepší.
Kniha se muže zdát, jako nezáživná bez větší zápletky, ale kdo čte mezi řádky, určitě tam najde hluboké filosofické otázky, nad kterými se jistě pozastaví.
Fascinuje mě, jak dobře se autorovi knihy čtou, bez složitých příběhu, ale za to s velkým filosofickým podtónem.
V knize se nic moc nedělo. Možná jsem nepochopila nějakou hlubší myšlenku, ale pro mě to bylo nezáživné čtení.
Margo mi byla celou dobu protivná a Quentina mi bylo líto, že je zakoukaný zrovna do ní - zasloužil by si někoho normálnějšího.
Nedokázala jsem se do knihy začíst. V yprávění mi přišlo zdlouhavé a i jsem pak přezkakovala stránky:( Postava Margo mi byla silně nesympatická.
Pěkná, dojemná kniha s překvapivým koncem. Za mě však trochu zdlouhavé. Hlavní hrdinka mi navíc zrovna nesedla a celkově mi to přišlo takové nijaké. Čekala jsem rozhodně něco víc.
Já jsem kdysi četla od tohoto autora Hvězdy nám nepřály a moc se mi to líbilo. O této knize se to říct nedá. Pravdou je, že mě některé dialogy středoškoláků dost bavily. Ovšem hlavní hrdinka mi přišla cáklá (jinak to napsat neumím). A od poloviny jsem to prolistovala, abych zjistila konec. A ten mě taky nepotěšil.
Zajímavá kniha opředená tajemstvím. Některé části mě bavily hodně, některé o něco míň. Tuto knížku hodnotím spíše jako průměrnou.
V téhle knize jsem si hodně poznačovala úseky, ke kterým se chci v budoucnu ještě vrátit, třeba ty samotná papírová města, omnislovník, pak citáty autorů samotných .... Líbila se mi myšlenka Margo, kdy uzavře svůj starý život a začne, někde daleko, ve fiktivním místě nový život, protože i já mám kolikrát chuť to udělat, když se na mě všechno hroutí. Štvalo ji škatulkování a předem rozhodnutá budoucnost, což se nedivím a co teprve ten stereotyp, do kterého prostě všichni po škole spadneme. Práce, starání o děti a pak co? Pak nic? Kniha mě donutila nad tím vším přemýšlet a když už nic, alespoň mě donutila naplánovat nám pořádnou dovolenou, a kdoví, možná se vypadáme prozkoumat nějaké to Papírové město :)
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura filmování střední školy škola metafory pro dospívající mládež (young adult) cesta, roadtrip
Autorovy další knížky
2013 | Hledání Aljašky |
2014 | Papírová města |
2015 | Sněží, sněží... |
2015 | Příliš mnoho Kateřin |
2018 | Jedna želva za druhou |
Film ve mě vyvolal týž dojem co později kniha: tak nějak jsem čekal více. Nebylo to špatné, děj hezky odsýpá a mezi (určitě ne zrovna typickou) americkou mládeží mi bylo docela příjemně.