Papírová města
John Green
V Paper Towns se vám dostane příběhu o dospívání. Margo už se dávno s Quentinem nebaví a přátelí se s jinými, a na škole je považována za legendu. Může za to zejména její nespoutanost a časté dobrodružné několikadenní výpravy, kdy její rodiče šílí strachy i vzteky. Jednoho dne však Margo nečekaně zaklepe na Quentinovo okno a uprostřed noci ho vtáhne do jednoho z margovského dobrodružství. Druhý den se Margo neukáže ve škole, pak ani další. A Quentin zjistí, že pro něj zanechala vodítko, jak ji najít… Quentin začne pátrat a čím víc se noří do záhadného zmizení, tím méně si je jistý, kým vlastně Margo byla a jestli ji vůbec znal. Co vlastně chce on sám? A co jsou papírová města, na která Quentin ve spojitosti s Margo neustále naráží?... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Knižní klubOriginální název:
Paper Towns, 2008
více info...
Přidat komentář
Papírová města se stala mou druhou Greenovkou(prvně to byly Hvězdy nám nepřály) a jelikož zrovna Johana Greena moc načteného nemám, velice mě překvapil. Jeho styl vyjadřování myšlenek je naprosto nezaměnitelný a oblíbila jsem si ho už od prvních řádků. Vracela jsem se ke knize, protože jsem opravdu netušila, jak může příběh Q a Margo dopadnout, neměla jsem ani žádné předtuchy a to právě dělalo z Papírových měst skvělou četbu! Na 101% přečtěte!
Přečetla jsem jí už dávno, ale zanechala akorát pocit, že to byla nuda a Margo jsem chtěla zabít.
Tak tohle byl průser. Já vám nevím, ale já tomu šílenství kolem Johna Greena nějak nepropadla. Jeho knihy jsem četla už před několika lety, to jsem si říkala, jakože ok, ale žádná bomba a teď jsem si dala rereading a nestíhala jsem protáčet oči. Zrovna u této knížky mě chování Margo opravdu vytáčelo. Příběh nebyl nijak záživný a občas to bylo celkem zmatené
Četlo se to celkem lehce. Nicméně příběh se úplně neubíral tak, jak jsem si z počátku myslela. Viděla jsem film Hvězdy nám nepřály, a tak trochu jsem očekávala, že to bude v tomto duchu. Vlastně mě bavil nejvíc ten prostředek, kdy Margo zmizela a začala detektivní práce. Bohužel na samém konci jsem to fakt nečekala. Margo nebyla můj šálek kávy. Ale musím uznat, že jistá zamyšlení byla pěkná - např. to, jak si myslíme, že někoho známe, a přitom to není pravda. Tohle se mi líbí a čím dál tím víc se mi to potvrzuje. Z knížky nejsem úplně zklamaná, spíš to beru jako oddechovku.
Jak je v komentářích psáno často.. natěšeně jsem začala číst knihu, ale s každou další kapitolou nadšení opadávalo a opadávalo. Nakonec jsem se do čtení knihy musela nutit. Čtení mě bohužel zklamalo a hlavně nudilo.
Jsem zklamaná. Ze začátku jsem byla nadšená a těšila jsem se na náhled do psychiky postav. A nedostala jsem ho. Konec byl ve stylu čím víc metafor, tím lepší finále. Tak jako si budu pamatovat nadšení při zmizení Margo, tak si nebudu pamatovat plytký nic neříkající konec.
Kniha mě zklamala. Mám z ní pocit, že autor chtěl sdělit něco jiného, možná i hlubšího, ale rozvíjející se děj je zabitý hloupým finále. Za mě první a asi i poslední kontakt s knihami Johna Greena.
Prečítané v rámci výzvy 2020.
Našťastie a díky bohu to bolo "krátké utrpenie", keby mala kniha viac strán s veľkou pravdepodonosťou ju nedočítam.
V prvom rade by som opravila žáner knihy. Nie, skutočne to nie je román pre ženy. Myslím, že zaujme len určitú vekovú skupinu, z ktorej keď sa vymykáte, tak nemá šancu.
V druhom rade ide o tak povrchné postavy, že pokiaľ nespadáte do tej vyššie zmienej vekovej kategórie, jediné čo dokážu vo vás vyvolať, je pocit určitej nasranosti. A s tým ide ruka v ruke pocit, že čítanie tejto knihy je len strata času. Ale výzva je výzva, tak sa musíte prekonať.
A do tretice nejde nespomenúť celkový dej, príbeh, ak sa to dá príbehom nazvať, taktiež pointa, priebeh a zakončenie tohoto diela. Ani v jednom zo spomenutého som nenašla maličkosť, ktorá by ma zaujala či nadchla. Ale predsa niečo na tom všetko je. Mohla som si do výzvy odškrnúť dalších splnených 5% a preto k hodnoteniu hádžem aspoň slabé 2 hviezdy.
25%
Začátek mě bavil, pak mě knížka bavila čím dál tím míň. Je mi líto, ale, možná proto, že nejsem cílová skupina, jsem ji nepochopila. Margo mi nebyla vůbec sympatická a konec se mi nelíbil.
Je to už cca týden od přečtení knížky a doteď netuším, co si o ní myslet nebo jak ji zhodnotit. Ze začátku to vypadalo na dobrý příběh, který bude mít na konci hloubku a přinese něco k zamyšlení. Ale nakonec to byl příběh o puberťačce, která měla potřebu utíkat a cestovat a dělat kolem toho velký rodeo. Já nevím, ale nespokojenost s rodiči a potřebu utéct má snad většina lidí na střední. Toto byla moje první knížka od tohoto autora a kdyby se mi nehodila do čtenářské výzvy, tak po ní asi ani nesáhnu. Hvězdy nám nepřály jsem viděla jako film a tím to pro mě zatím končí. Tři hvězdičky za to, že se kniha dobře a jednoduše četla.
Způsob psaní Johna Greena mám ráda. Ráda se na chvilku vrátím mezi chytré teenagery. Byla to má 3. kniha od něj, ale zase si dám chvilku pauzu :-) Přišlo mi to dost podobné Aljašce.
Od tohoto autora jsem kdysi četla knihu Hvězdy nám nepřály, která se mi vůbec nelíbila, ale díky čtenářské výzvě jsem se k němu po několika letech vrátila. Nicméně jeho knihy se mi pořád nelíbí. Vlastně moc nevím, co mi kniha měla dát. Na obálce knihy píší, že má být vtipná. Bohužel ani vtipná se mi nezdála
Z Papírových měst jsem bohužel hodně rozpačitá. Příběh samotný mě nedokázal plně zaujmout, Margo mi byla krajně nesympatická a u čtení jsem se místy nudila. Možná jsem nebyla na knihu správně naladěná, ale vůbec mi nesedla, proto jí nemůžu doporučit. I když přiznávám, že jistý potenciál v sobě měla, a proto ji hodnotím 2*.
Dopadla jsem úplně stejně jako Burnettka, do 100.strany jsem doufala, že mně kniha chytne, ale nestalo se.
Knihu jsem nedočetla. Přečetla jsem prvních asi 80 stran a absolutně mě kniha nechytla. Asi to bude tím, že je kniha mířená na jinou věkovou kategorii. Takže jí rozhodně nechci odsoudit, ale mě tedy nenadchla.
"Navždycky se skládá z mnoha teď."
Podobné je to i s touhle knihou. Má dobré a vtipné části, ale taky zdlouhavé nudné. Tady se dá popravdě říct, že cesta je cíl. I ten závěr mi tam docela seděl. Všechno nemůže vždycky skončit šťastně.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura filmování střední školy škola metafory pro dospívající mládež (young adult) cesta, roadtrip
Autorovy další knížky
2013 | Hledání Aljašky |
2014 | Papírová města |
2015 | Sněží, sněží... |
2015 | Příliš mnoho Kateřin |
2018 | Jedna želva za druhou |
postava Margo mi přišla od začátku nesympatická, až sebestředná. Navíc nemusím rozbory básní, které zabraly čtvrt knihy :-) Měla jsem vyšší očekávání.