maxmiliánka
přečtené 27
Syn pluku
1957,
Valentin Petrovič Katajev
V dětství to byla jedna z mých nejoblíbenějších knih. :) Jak pak člověku chutnal např. guláš a užíval si koupel, když si imaginoval, co prožíval Váňa. Váňa byl šikula a vojáci se ho pěkně ujali. Měl taky pro strach uděláno. Mě mj. zaujal dobrácký průzkumník Bidenko. Propagandu jsem jako prcek nevnímala... spíš jsem trochu záviděla klukům a bývala bych chtěla taky být "synem" pluku.... celý text
Maus – Souborné vydání
2012,
Art Spiegelman
Tím, že můj pradědeček prošel lágrem, bylo mi téma o něco bližší a byla jsem zvědavá, jak se podaří jím projít Artiemu s Vladkem. Komiks jsem zhltala v jednom "zátahu". Bylo zajímavé vidět, jak se lágrová a vůbec válečná zkušenost odrazila na Vladkově psychice... Jistě spousta židů si tím prošla a nikdo z nich není tak lakomej jako Vladek, jak by řekla jeho milá Mala, ale přesto: to počítání léků, radost z příležitostných nálezů šikovných věcí... Artieho imaginace z dětství... přesný. Potěší i, že Vladka zachrání v kritické chvíli ztráty smyslu ze života katolický kněz.... celý text
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
2012,
Jonas Jonasson
Tuto knihu jsem si užila. Dokáže rozjasnit svým humorem a nepředvídatelnými zvraty i temnější dny. Stoletý stařík má šťávu a ukazuje, že věk, nepřízně osudu atd. nic neznamenají. :) Navíc oproti pozdějšímu filmu je kniha nádherně čistá, není zanesená násilnými aplikacemi novodobých trendů. Jestli budu někdy v důchoďáku, chci po vzoru hlavní postavy vylézt z okna a zmizet :) :) .... celý text
Jsem to já sám
2023,
Michal Altrichter
Kniha patří do volných pokračování autorových knih. Na každou z nich se těším. Duchovní témata mi pomáhají srovnat si kurz v duchovním životě, kněžská témata v životě řeholním (kupodivu to funguje i v ženské edici :)). Společenská glosují současné dění (nejen) v církvi a kulturní jsou pastvou obohacující všeobecný přehled. Vychutnávám také autorův styl: altrichtrovština by mohla být uznaná za jeden z živých jazyků. I když je autor místy říznější, má úctu i k protivníkům. Za řízností vnímám potřebu zastat se pravdy, druhého, ale vždy s touhou, aby i "protivní" došli poznání Boha a zakusili jeho lásku. Neomylný, vševědoucí je jen Jediný, takže pokud je něco autorovo subjektivnější vnímání a třeba i čas ukáže, že se v něčem mýlil, nevadí to. Věřím, že autor sám se k tomu čestně v dalším pokračování postaví. Při psaní tohoto komentáře mi v mysli tane báseň Vítězslava Hálka: "Nekamenujte proroky! Neb pěvci jsou jak ptáci: kdo hodil po něm kamenem, k těm víc se nenavrací. Soud boží na se národ zve, jenž pěvce své ctít neví, a nejstrašnější kletbou jest, když Bůh odejmul zpěvy. Jeť srdce pěvců nejčistší a všeho hněvu prosté, a co vám zpíval od srdce, to ve svém srdci noste!". Myslím, že se to trefně hodí na autora.... celý text
