OlgaU.
přečtené 25
Rybí krev
2012,
Jiří Hájíček
Výborně napsané, místy opravdu náročné z hlediska emocí. Líbit se bude taky ekologům – příběh a osudy postav se točí kolem výstavby jaderné elektrárny a zániku vesnic na jejím místě. Opravdu silné a čtivé (palec nahoru).... celý text
Epizody 2084
2024,
Pavel Hénik
Po několika románech se autor rozhodl vydat soubor povídek, ve kterých se snaží nastínit problémy, jimž v blízké budoucnosti může lidstvo čelit. Zároveň se tak pravděpodobně snaží vyrovnat s pocitem zmaru a deziluze z této neosobní a přetechnizované vize budoucnosti. V každé povídce se něco řeší – ať už jde o závažná témata obecně (Vyvolený, Přivrácená strana Měsíce) nebo jen iluze o něčem a neosobní vztahy (Osobní mazlíček nebo Přítomnost, bonusová povídka od Scotta Menziese z Nového Zélandu) nebo skutečně závažná témata dotýkající se osobní svobody člověka a násilí (Violence čtvrtého stupně). Z povídek zpracovávajících závažná témata je nejbrutálnější Třídírna žen; kdo by chtěl namítat, že taková brutalita a násilí je vymyšlená a na Zemi se v dnešní době nevyskytuje, toho můžeme např. konfrontovat se zážitky vězenkyň Islámského státu, z nichž mnohé část zde popsaných praktik bohužel zažily (i přežily). Neznám motivaci autora k napsání tak brutální povídky, ale předpokládám, že má sloužit jako varování, čeho všeho může být člověk bohužel schopen a zároveň snaha varovat a podobným věcem zabránit. Nejvíc povedená je z mého pohledu povídka Nobelovka, obsahující velký morální apel, ve které navíc autor zhmotnil sám sebe – proč ne, mnozí slavní malíři se taky zachytili na svých obrazech, aby měli památku, a aby potomstvo zvědavě hledalo jejich portrét a dohadovalo se, proč to malíř udělal, proč se zachytil právě takhle, a co tím vlastně chtěl sdělit. V dnešní době, kdy lidi mají problém přečíst delší text vcelku, se povídková kniha jeví jako ideální – čtou se jednotlivé povídky, které nutí zamyslet se nad tím, jestli se dnešní doba už náhodou některé ze zachycených situací neblíží, co se dá ještě udělat jinak, případně jak se chovat, aby něco nenastalo... Díky tomu by vydavatel klidně mohl knihu uvádět třeba sloganem „Epizody 2084 do každé veřejné knihovny“... celý text
Čokoládová krev
2023,
Radka Denemarková
100% za knihu a 100% za obhajobu Boženy Němcové, autorce patří velký dík, že knihu napsala. Román o ženské síle a těžké cestě ženské emancipace na poli osobním, pracovním i sexuálním, odehrávající se v 19. století (a přesahující do století 20.): „Jak je rodičce?“ – „Ztratila mnoho krve, musí odpočívat.“ – „Ale jinak jí nic není, ne?“ „Pražce 19 století končí v Osvětimi.“ Víc než 160 let od smrti čekala slavná česká spisovatelka (a její příznivci) na skutečnou obhajobu své osoby, života i díla a dočkala se jí konečně díky této knize. Díky knize si plně uvědomíme, jaký je zázrak, že Němcová napsala to, co napsala, že všechna její díla vůbec vznikla: Během 5 let přivedla na svět 4 děti (!), většinu času neměla peníze, aby si zaplatila výpomoc, takže vaření – na sporáku na dřevo (které se muselo koupit, nanosit a nasekat), praní – znamenalo ruční praní na valše, nedostatek peněz – byl skutečný nedostatek, kdy nebylo na jídlo a základní životní potřeby... Svítilo se svíčkami, v závěru života B. Němcové už petrolejkou, a do toho její zdravotní stav – pravděpodobně rakovina s fyzickou únavou a krvácením… Jedná se o román, a ačkoli se můžeme dohadovat (případně ověřit :-)), co v románu je pravda a co ne, kniha vyznívá tak, že mnozí vlastenci, v čele s dr. Helceletem a sestrami Rottovými, by se za své chování vůči Němcové měli stydět i ze záhrobí a jejich potomci by se známostí svého předka s Němcovou vůbec neměli chlubit… Čestnými výjimkami jsou třeba členové rodiny dr. Lambla, která Němcové skutečně pomáhala. Dalším příběhem v knize je George Sandová – taky zajímavě popsané a pojaté. Třetím rozvinutým příběhem je – zřejmě úmyslně v kontrastu k chudé Němcové – příběh milionáře Rockefellera, který bych klidně mohla postrádat – pro mě nezajímavý a neudivuje mě, že většinu svého života byl bezohledný, neomalený a nepřející. Motiv jedoucího vlaku bych taky nemusela (nebo by mohl být max. 1x za 20 stran ), ale chápu, proč v knize je. Líbily se mi i zakomponované odkazy, respektive citace, z děl dalších spisovatelů – ať už z Babičky nebo třeba z Betty MacDonaldové. Knihu lze doporučit hlavně feministkám, feministům, fanouškům Boženy Němcové, těm, co se chtějí něco přiučit o 19. století a obecně všem, kterým není lhostejný osud jejich bližních.... celý text
Václav Neckář: Šíleně veselý princ
2023,
Václav Neckář
Biografie naší hudební legendy se spoustou zajímavostí, fotek a rozhovorů - opravdovým unikátem je rozhovor s Janem Hammerem, hudebníkem, který je autorem hudby k Šíleně smutné princezně a který v r. 1968 emigroval a žije v USA. Možná proto na něj Češi trochu pozapomněli, ale neprávem - dnes je to ve světě asi nejznámější český hudebník, který získal i Grammy. Knížku doporučuji nejen skalním fanynkám Václava Neckáře.... celý text
Dopisy Kafkovi
2013,
Irena Obermannová
Druhá nejlepší kniha od této autorky. Nesentimentální, přesto plná citu. Chápu, že čtenářům/kám, kterým se líbily třeba Divnovlásky, nemusí připadat dobrá - je totiž úplně jiná než autorčiny "typické", kterými se proslavila. Dávám 4 hvězdičky, protože 5 jsem dala Babičce, kterou považuju za (zatím) nejlepší autorčinu knihu.... celý text
