Pajďulka přečtené 3

Noc, kdy jsem měla zemřít 2011, Veronika Černucká

Dívala jsem se i do diskusí a co člověk, to názor, že? Já jsem si tu knížku půjčila, ale musela jsem čekat. Objednali tři, všechny půjčené a na dvou byly rezervace. Pak jsem se dočkala. Úvod je krásný a nezdá se mi, že by to autorka obšlehla. Už jen proto, že celá knížka je o tom muži, který představuje spravedlnost. A to že nemá srdce a duši koresponduje s jeho vystupováním v jednotlivých příbězích. Řeší vraždy, zasahuje, ale nic víc se o něm nedozvíte. Připomíná mi to pana Quinna od A. Christie. taky záhadná bytost, co řeší případy. Než z opisování od Arabů (kdo čte Araby??) bych tedy mluvila o vypůjčení motivu od Christie. Mám ten dojem, že ten muž vystupuje v různých časech a v různých zemích. Jednou se zhmotní jako postava z knížky, pak je detektivem, pak jen tak náhodou projíždí městem, kde nachází zavražděné ženy v poli. Ta předmluva je motto celé knížky. Nebo tak to aspoň chápu. Vy jste mluvili o stylu nebo o obsahu. Mně se líbily ty věci, které byly "záhadné". Souvisely s hlavní postavou a v jednom příběhu mi docela zamotaly hlavu. Konkrétně: Věštkyně mívají pravdu. Byl na konci ten muž přestrojený za lékaře? Nebo to byla shoda náhod? Anebo věděl dopředu, co se stane? Ještě mystičtější je to v povídce Téměř dokonalý zločin (nebo tak nějak:-))) Tam ten muž dokonce ovlivní budoucnost. Ví, že hlavní hrdinka potřebuje alibi, proto jí řekne, aby neodmítala nabídku jedné dámy, co jí nabídne společnost. pak potká tu dámu a té navrhne, že by měla hlavní hrdince nabídnout společnost. takže ty dvě jsou spolu, mají alibi a on jde a zavraždí vraha. Jenže ani to tam není řečené přímo - buď vrah skočil do vody, nebo ho ten muž zavraždil. Proto tu asi lidi psali, že musí přemýšlet o závěrech. Docela mě šokovala povídka Zvířata neznají soucit a Noc, kdy jsem měla zemřít. Neumím si představit, že by se to mělo týkat mně nebo mé rodiny. A co se mi líbilo/nelíbilo na stylu? Nejhezčí a řekla bych, že i na umělecké úrovni jsou pasáže, kdy lidé mluví sami za sebe v ich formě. Když tam jeden vrah vypráví, jak chtěl cestovat, věřím autorce každé slovo a skoro mě to dojímá. Když to vypráví autorka, je to kvůli kontrastu skoro nudné - bez emocí. Dialogy jsou perfektní. Že tam nejsou dlouhé popisy mi až tak moc nevadí. Možná by to chtělo víc popsat lidi - jsem zvědavá ženská a řeším věci, jako je účes, nalíčení a tak:-))) Řekla bych, že v některých pasážích autorka balancuje na hraně kýče - kdyby si nedala pozor, byla by z toho laciná detektivka. Aůe ona to dokáže vybalancovat a se mnou jako se čtenářem si skutečně pohrála. Vsugerovala mi emoce, které jsem asi měla cítit - samozřejmě že jsem pak na konci zjistila, že jsem fandila tomu špatnému člověku:-))) I když se vám nebude líbit styl nebo tempo (opravdu je rychlé), řekla bych, že vám z hlavy nepůjdou příběhy - děj. Je tam i pár míst a myšlenek, které jsou nadprůměrné. Budu citovat: "...Za hotelovým oknem tančily sněhové vločky, v mém pokoji voněla skořice a venku zvonily zvonky. Blížily se Vánoce a básník by snad řekl, že tahle noc byla kouzelně pohádková. Romantika? Kýč? To nechám na vás..." Kdyby autorka nechala jen ten popis, bylo by to kýčovité až k pláči. Ale ona to ihned shodila a slovo "kýč" použila sama. Některé povídky inklinují ke kýči, jiné jsou cynické a jiné směšné - v povídce Proč mám vždycky pech je vykreslená tak skvělá postavička naprosto neschopného reportéra, že jsem cítila, že někdo takový musí existovat:-))) Lidi se v povídkách shazují sami nebo je shodí autorka. Neznám ji, ale v téhle knížce jsem se o ní dozvěděla, že nebere věci kolem sebe přehnaně vážně. Umí si udělat legraci i ze sebe a své povídky nebere smrtelně vážně. Tipuji, že se dobře baví tím, co předhodila čtenářům, a že je zvědavá na jejich reakce. Co na závěr? Neříkám, že se vám to musí líbit, nejspíš ani nebude, když jste předpojatí, ale objektivně si přiznejme, že tohle je víc než průměrná knížka. Samozřejmě že to nebude duchovní traktát ani společenský román ověnčený cenami. Je to detektivka, pohybuje se to v nějakém daném žánru, tak bychom to měli srovnávat s jinými detektivkami. A v tom případě tvrdím, že tahle knížka se mezi konkurencí nemusí stydět. A než mě někdo z něčeho osočí, tak jsem literární kritička - živím se tím, publikuji a píši recenze. Dokonce i přednáším na dvou fakultách a před jménem i za jménem mám pár písmenek:-))) A na web jsem se zaregistrovala proto, abych byla v kontalktu s mladými čtenáři a zjistila, co se jim líbí a nelíbí - je to i kvůli výzkumu, na kterém pracuji. Vaše názory jsou podnětné, jen nechápu, že se dokážete urážet kvůli knížce, kterou jste ani nečetli:-)))... celý text

Vánoce v Aspenu 2000, Carol Higgins Clark

Tohle už vyšlo - asi u jiného nakladatele. Kupodivu je to dobrá knížka. Dcera dokazuje, že může trumfnout matku spisovatelku. Napínavé, vtipné a má to hlavu a patu

Maškaráda 1998, Terry Pratchett

Terry nemá chybu. Tohle se mu fakt povedlo. Čarodějky neexcelovaly, zato mě bavila parodie na Fantoma opery a další:-))