pavel80
přečtené 252
Já, berlínský voják
2008,
Helmut Altner
Obvykle se při svých hodnoceních snažím trochu rozepsat, ale tohle vyprávění osudů sedmnáctiletého kluka, povolaného k předem ztracenému boji v poslední zoufalé bitvě Třetí říše v jejích posledních dnech, pro mě bylo tak fascinující a silné, že je nějaké strohé vyjmenovávání kladů a záporů knihy zbytečné, to se musí přečíst. Opravdu doporučuji, a rozhodně ne pouze fanouškům vojenské historie.... celý text
Česká republika a její armáda
2001,
kolektiv autorů
Knížku jsem viděl náhodou v antikvariátu a jako vojenský fanoušek jsem nemohl odolat. Sice nepřináší žádné převratné informace, nicméně je to velmi sympatická publikace a vyváženým mixem textu, fotografií a ilustrací, přibližující historii a současnost české armády i s historií vzniku české státnosti vůbec, rozčleněná do kapitol o vzniku a vývoji české státnosti, boj za národní samostatnost, armáda mezi dvěma světovými válkami, domácí a zahraniční odboj za 2. světové války, Československá armáda v letech 1945 - 1989, rozdělení republik, současné členění armády ČR - pozemní síly, vzdušné síly, síly územní obrany, podpůrné složky, vojenská policie, zahraniční mírové a pozorovatelské mise, státní a vojenská vyznamenání ČR, a další. Jak už jsem uvedl, pro fandy a znalce nic nového nepřinese, avšak na to také není myšlena, nejedná se o odbornou encyklopedii. Velmi dobře se hodí jako stručná a přehledná příručka o historii a současnosti naší armády pro obyčejného čtenáře či pro někoho, kdo hledá o naší armádě základní informace. Knížka je vázaná, plnobarevná a tištěná na křídovém papíře. Pokud ji někde seženete, doporučuji.... celý text
Vrah prchá k hranici
1982,
František Mandát
Knížku jsem přečetl během tří dnů na zimní dovolené, kde jsem ji objevil v knihovničce ubytovny. Zpočátku jsem byl k příběhu dost skeptický, ale po chvíli mě kniha do děje docela vtáhla. Autor píše čtivě a logicky, odborná policejní a vojenská stránka je také bez chyb, děj má spád a příjemně ubíhá a (alespoň pro mě) je i napínavý. Člověk samozřejmě musí brát s rezervou dobovou oslavu hodného socialismu ČSSR a zlého kapitalismu NSR, poplatnou začátku 80. let, kdy byla knížka napsána, ale když od toho odhlédnu (navíc to v knize není nijak zásadní a neobtěžuje to), tak jako nenáročná oddychová detektivka je dílko docela slušné, pouze jsem čekal trochu více rozvinutou závěrečnou scénu.... celý text
Americký sniper
2012,
Jim DeFelice
No... napřed jsem viděl film, potom četl knížku. Film se mi líbil moc, ale bral jsem jej s rezervou, a byl jsem zvědav na knihu. První, čeho jsem si všiml, že kniha se tvářila hrozně objemně, a pravda, má 400 stran, ale po jejím otevření jsem zjistil obrovský rozměr písma, kniha by se při menším rozměru písma smrskla tak na polovinu. Osobně nemám při čtení rád neustálé obracení stránek, ale chápu, že tlustší kniha se lépe prodává. Ale to je jen technická připomínka. Jinak k obsahu samému - co se mě týče, můžu o sobě říci, že jsem militaristický typ a vojenský fanda, takže s řemeslem Chrise Kyla nemám rozhodně žádné morální problémy. Byl prostě ve válce a zabíjel nepřátele, aby ti nezabili naopak jeho spolubojovníky, na tom nevidím nic špatného, tak to prostě ve válce chodí. Navíc dle jeho popisu náročných, několikanásobně ověřovaných, postupů k možnosti zabití legitimního cíle, věřím, že skutečně likvidoval pouze ozbrojené nepřátele, několikrát se zmiňuje o okamžitém šetření vojenskou prokuratorou v případě nějakých pochybností. Co se týká samotné osobnosti Chrise Kyla, v každém případě to byl jednoznačně až extrémní americký vlastenec, který stavěl službu vlasti a pomoc svým druhům ve zbrani na nejvyšší příčku, ještě před svoji rodinu. To jediné se mi na něm, jelikož jsem sám otec od rodiny, příliš nelíbilo, na jednu stranu rodinu chtěl, ale potom od ní při každé příležitosti utíkal zpět do války, omlouvaje to potřebou chránit zájmy vlasti a své druhy. Vsuvky jeho ženy Tayi i úvahy jeho samotného svědčí o tom, že si byl sám vědom toho, že tímto své ženě a synkovi velmi ubližuje, ale přesto to dlouhou dobu nedokázal překonat. Vím, že spousta vojáků v zahraničních misích má ženy a děti, ale Kyle byl, myslím si, v tomto už za hranou. Jinak jej však jako vojáka a válečníka nezbývá než obdivovat, myslím si, že odvahy, schopností, železné vůle a koneckonců po svém odchodu z armády i nezištné ochoty pomáhat druhým, ukázal více než dost, o to více je škoda jeho tragické smrti, notabene rukou toho, jemuž chtěl pomoci. Jinak kniha je psaná jednoduchým čtivým stylem pro široké vrstvy čtenářů, je vidět, že je psaná rukou vojáka a ne spisovatele, avšak dle mého názoru to rozhodně titulu neubírá na atraktivitě, odborná stránka věci je dle mého popsána vyváženě tak, aby laici pochopili, o co se jedná, ale aby kniha nesklouzávala k učebnici taktiky či výzbroje. Pro mě byly velmi zajímavé pasáže, popisující výcvik u SEAL a vůbec život v této zvláštní jednotce a to i s negativními stránkami věci (například popisovaná "šikana" nováčků byla již dle mého dost za hranou...). Za mě knihu rozhodně doporučuji, a to nejen fanouškům vojenství, ale naopak, dle mého je zajímavý pohled do života armádního odstřelovače právě pro běžné čtenáře.... celý text
15 let v legii : Légion etrangere
2007,
Stanislav Gazdik
Velice čtivá a zajímavá kniha, celá prodchnutá nevšedním zapálením autora pro vojenský život. Ten si v každém případě rozhodně zaslouží uznání a obdiv za svou odhodlanost a oběti, jít si za svým cílem, být v legii co nejlepší, a tomuto podřizuje vše a jeho pílí se mu povedlo dostat se v hierarchii a vážnosti u legie celkem vysoko. Legie je zde vylíčena jako jedna velká rodina a elitní útvar. Zajímavé je srovnání knihy například s jiným vylíčením autentických zážitků českého příslušníka CL (Špalek - Moderní cizinecká legie očima výsadkáře), který dokonce sloužil ve stejné rotě 2. REP, a který legii popisuje spíše dost negativně, i když je pravda, že sám uznává, že poměry v 90. letech, kdy sloužil S. Gazdik a po roce 2000, kdy sloužil on, se o dost zhoršily, navíc on sám myslím po třech nebo čtyřech letech z CL dezertoval. S. Gadik má však v každém případě můj největší obdiv za to, co se mu v legii povedlo dokázat. Bonusem knihy je mnoho autorových barevných fotografií a mnoho dalších materiálů o CL.... celý text
Bojová letadla druhé světové války
1998,
Bill Gunston
Z množství leteckých encyklopedií určitě jedna z těch lepších, velké množství typů všech hlavních zúčastněných států druhé světové války, u každého letadla přiměřené množství informací, třípohledová muška, barevné i černobílé foto a kamufláže, text je po odborné stránce dobře přeložený a bez technických a faktických chyb. Vše navíc v šikovném kapesním formátu.... celý text
Stopa vede k Renému
1966,
Rudolf Ströbinger
Velmi čtivým způsobem podané osudy Paula Thümmela, nejdůležitejšího a nejpřínosnějšího agenta, jaký kdy pracoval pro Československo, a jednoho z nejlepších agentů všech dob vůbec, odhalující počátky jeho spolupráce s československou tajnou službou v třicátých letech, přes obtížná válečná léta protektorátu, až po jeho smutný konec doslova pár dní před koncem války. Kromě něj je v knize vylíčen i s P. Thümmelem svázaný příběh jednoho z nejstatečnějších českých válečných odbojářů, vlastence a hrdiny, škpt. Václava Morávka. Byť je kniha již starší, rozhodně neztratila nic ze své atraktivity pro ty, které tato problematika zajímá. Určitě doporučuji.... celý text
My děti ze stanice ZOO
2005,
Christiane Vera Felscherinow
Ke knížce jsem se dostal kdysi na gymplu, potom jsem ji četl ještě několikrát, vždy jsem ji shltnul jedním dechem, a pokaždé mě z ní mrazilo v zádech. Notabene o to víc nyní, když mám už vlastní děti. Sama Christiana by mohla být odstrašujícím příkladem, jelikož se ze své závislosti nedostala (byť to tak o přečtení knihy vypadalo) ani později. Skutečně by to měla být povinná četba už tak na druhém stupni ZŠ, i když už jsem se setkal i s názorem, že takovéto knihy nebo přednášky "vyléčených" feťáků mohou někdy vést k opačnému efektu (když se z toho dostal on, tak já taky, tak co...).... celý text
Nejslavnější piráti
2011,
Václav Moravec
Kniha je dle mého názoru podle celkového stylu určena spíše pro mládež, proto není na škodu, že je psána populárně naučným způsobem a podle mě je to vyvážený mix jak zajímavých historických faktů, tak naproti tomu akčních vsuvek. Pokud někdo čeká učebnici dějepisu a zeměpisu, musí hledat jinde, ale toto také dle mého stejně nebyl autorův záměr. Já jsem byl rozhodně spokojen a knížka splnila moje očekávání.... celý text
Tarzan. 1. díl, Syn divočiny
1990,
Edgar Rice Burroughs
Klasika, po letech opět louskám celou sérii, a byť již občas některé části přijdou v kontextu dnešní doby úsměvné a trochu přitažené za vlasy, nic to nemění na tom, že Burroughsovo dílo je i po sto letech stále čtivé a dostatečně akční a promyšlené, notabene ve srovnání s většinou dnešních rádoby dobrodružných románů. Napadá mě analogie s foglarovkami nebo verneovkami, k těm se taky člověk může stále a stále vracet a bavit nepřestanou. První díly Tarzana jsou navíc podpořeny krásnými ilustracemi Zdeňka Buriana.... celý text
