pepa4081 přečtené 1317

Konečné zúčtování 2000, Erle Stanley Gardner

Trochu jiný Gardner. Hrdinou je zde sympatický kriminálník a příběh je jako vystřižený z americké drsné školy. Působilo to na mě trochu lacině, ale knížka se dobře četla. Doporučuji. Uspokojivé.... celý text

Rozhořčený mladý muž 1964, Achille Gregor

Sbírka povídek plných satirického humoru. Část témat již dnes ztratila aktuálnost, některá jsou platná stále. Autorův styl mi je poměrně blízký, přesto jsem se nějak nemohl pořádně začíst. Přispělo k tomu i to, že prakticky na každé straně chyběla některá písmena ve slovech. Trochu mi to připomnělo pány Šimka a Grossmanna. U jejich povídek se však řehtám nahlas, zde šlo jen o lehký úsměv. Za mne průměr. Uspokojivé.... celý text

Roseanna 1986, Per Wahlöö

Deset románů o zločinu je jedna z mých nejoblíbenějších detektivních sérií, nevím pokolikáté už přečtená. Jedna – Roseanna. Poznáme většinu hlavních postav série, především Martina Becka. Policie musí vyřešit vraždu mladé ženy, ale nejdřív musí zjistit, kdo vlastně byla. Srdečně doporučuji. Vrcholně uspokojivé.... celý text

Modlitba za Černobyl: Kronika budoucnosti 2017, Světlana Alexijevič (p)

Výpovědi lidí, kterých se Černobyl nějak osobně dotkl – především z Běloruska. Některá svědectví jsou tak hrozná, že jsem při čtení knihy měl hodně ošklivé živé sny (a to se mi téměř nestává). Bohužel některé rozhovory mi přišly tak nějak nudné, takže jsem za chvíli nevěděl, o čem jsem vlastně četl. Kniha na mne působila nevyrovnaným dojmem, takže hodnotím jako průměr.... celý text

Zvonokosy 2003, Gabriel Chevallier

Klasika, u které jsem doteď nevěděl, o čem vlastně je. Trochu Kocourkov, trochu má milovaná Knoflíková válka. Lehký humor a pohoda je cítit vlastně i ze všech těch hádek. Pan Chevallier dokázal nádherně popsat vystupující postavy. Skoro jsem dostal chuť na sklenici vína. Doporučuji a chystám se na pokračování. Velmi uspokojivé.... celý text

Jak důležité je mít Filipa 2012, Oscar Wilde

Jde o přepis divadelní hry. Pokud pominu překlepy, se kterými jsem se u novějších knih (toto vydání je z roku 2013) bohužel muset smířit, čte se velmi dobře. Hodně mi to připomnělo knihy mého milovaného P. G. Wodehouseho. Přečteno za pár hodin. Dobře jsem se pobavil. Doporučuji. Velmi uspokojivé.... celý text

Sto roků samoty 2006, Gabriel García Márquez

Poněkolikáté se mi potvrdilo, že „velká literatura“ není většinou nic pro mne. Nemám žádné znalosti z latinskoamerické historie, což možná také ovlivnilo můj dojem z knihy. Protože jde vlastně o ságu jednoho rodu, jména hrdinů se opakují nebo jsou podobná, takže jsem se občas ztrácel a přemýšlel, o kom zrovna čtu. Nikdo z nich mi také nebyl sympatický. Přesto jsem knihu zvládl za dva dny, takže čtivá rozhodně je. Budu hodnotit podobně jako u abstraktního obrazu, kterému nerozumím, ale může se mi líbit. Tuto knihu si budu pamatovat, a jsem rád, že jsem si ji přečetl, ovšem můj dojem z ní je spíše negativní. Fantasmagorický příběh, kde láska na mne působila spíše vulgárně a pocit, který ve mně zanechal, je pouze beznaděj samoty. Doporučuji číst pouze ve chvílích dobré duševní pohody.... celý text

Doktore, fofrem, jde o život! 2009, Patrick Taylor

Kniha mi trochu připomněla mého milovaného Jamese Herriota. Mám rád tyhle laskavé a humorné historky z anglického (zde irského) venkova. Jsem rád, že jsem objevil tohoto autora. Jdu si půjčit pokračování. Vřele doporučuji. Velmi uspokojivé.... celý text

Liga vyděšených 1999, Rex Stout

Trochu víc zúčastněných, výborná zápletka, skvělé a nečekané rozuzlení. Dora pižlající krk, omámení Archieho, únos Nero Wolfa – nádhera. Jeden z mých nejoblíbenějších Stoutových příběhů. Vrcholně uspokojivé.... celý text

Zlatí pavouci 2007, Rex Stout

Přijde mi, že je to jedna ze Stoutových nejakčnějších knih, kde je pár prvků americké drsné školy a u scény na začátku knihy se pokaždé nádherně pobavím. Skvělá klasika s Nero Wolfem a spol. Patří k mým nejoblíbenějším. Vrcholně uspokojivé.... celý text

Dědictví Kláry Foxové 1994, Rex Stout

Nádhera. Klára zahrabaná v zemi a inspektor Cramer s Nero Wolfem jsou jako malé děti. Vrcholně uspokojivé. Doporučuji.

Tři případy Nero Wolfa a státní policie 1996, Rex Stout

O téhle knížce se chci rozepsat trochu víc. Rex Stout je můj nejoblíbenější detektivkář a ani teď mě nezklamal. Všechny negativní připomínky se vztahují k vydání knihy. Název 3… je zavádějící, protože jde o pět příběhů. První tři: Domov znamená bezpečí, Poldův vrah a Prcek a opice (spíš delší povídky o cca 50 stranách) přeložila p. Bronislava Litnerová. Nevím, jestli nejde o cizinku, protože obraty jako chodil se zde stříhat, namísto chodil se sem stříhat, nepřišel jsem tady zjišťovat – nepřišel jsem sem zjišťovat nebo byl tady zavražděn, místo byl tam zavražděn mě přímo tahaly za uši (oči). A i když je Archie Goodwin tvrďák, neměl by používat výrazy jako průser, ale průšvih. O další dva příběhy se postarali jiní překladatelé a jsou ok. Čtvrtý příběh: Kdo je můj otec, 126 stran, je klasická Wolfovka. Poslední: Případ divoké kočky, 153 stran, je napínavá detektivka se zajímavou zápletkou a překvapivým koncem, ovšem nevystupuje zde Wolfe, Goodwin, ani Tecumseh Fox. Takže větší část knihy jsem se opět výborně bavil, ale občas i skřípal zuby. S výhradami uspokojivé.... celý text

Právo na smrt 1967, Rex Stout

Klasická „Stoutovka“ s Nero Wolfem. Tyhle knihy mám rád a Rexe Stouta sbírám, takže mohu jen chválit. Dvě poznámky k překladu (1967): 1. Docela by mě zajímalo, jak by dopadl dnes. Kniha pojednává o zločinu se silně rasovým pozadím a hemží se slovy barevný nebo negr. 2. Trochu mne zarazilo, když si Archie Goodwin a Saul Panzer zpočátku vykali. V dalších kapitolách už si normálně tykají, jak jsem zvyklý. Doporučuji. Nanejvýš uspokojivé.... celý text

Konečná dedukce / Příliš mnoho klientů 2001, Rex Stout

Opět vynikající, nemám co dodat. Vrcholně uspokojivé. Doporučuji.

Talíř plný jedu / Postup číslo tři / Vražda mezi kovboji 1999, Rex Stout

Knihu jsem četl asi potřetí a mám jedinou připomínku. Ve Vraždě mezi kovboji si Archie a Lily Rowanová vykají. To snad ne! Překladatel by snad mohl znát alespoň základní fakta o osobách, které se v knihách Rexe Stouta vyskytují opakovaně. Jinak tři výborné detektivky. Nanejvýš uspokojivé.... celý text

Třikrát vražda 1975, Rex Stout

Knihu mám pod názvem Tři vraždy. Ten plešatý, příšerně oblečený tlusťoch na obálce, nemůže být Nero Wolfe. Byl sice tlustý, ale vždy, i v pyžamu, elegantní. Průhled dveřmi do jeho známé, velké pracovny, připomíná spíš pohled do nějakého kumbálu na košťata a to, co leží na zemi, mi připomíná leklou mořskou pannu. Hrůza. To je ovšem má jediná výtka ke knize. Ta obsahuje tři výborné, typicky stoutovské, příběhy. Knihu jsem četl podruhé a určitě ne naposledy. Vřele doporučuji. Nanejvýš uspokojivé.... celý text

Rozbitá váza 1995, Rex Stout

Kniha je dost krátká, takže nebyl čas, abych se začal nudit. Oproti některým knihám s Nero Wolfem mi přišla také víc nabitá akcí. Ovšem Nero ani Archie to nejsou. Co mi zde chybělo nejvíc, byl typický humor pana Stouta. Takže za mne lepší průměr. Uspokojivé.... celý text

Před půlnocí 1998, Rex Stout

Šibeniční termín pro splnění úkolu a Wolfe si čte. Jako vždy humorná a vtipná detektivka. Výborně jsem se bavil. Vřele Doporučuji. Velmi uspokojivé.

Hořké pochoutky 1980, Rex Stout

Fox není Goodwin a už vůbec ne Wolfe. Přesto v knize poznáte naprosto jistě stoutův styl. Knihu jsem přečetl již podruhé a trvalo mi to necelý den, takže není vůbec špatná. Jsem velmi zvědav na verzi tohoto příběhu s Nero Wolfem, až se mi dostane do ruky. Uspokojivé. (Knihu jsem četl pod názvem Lahůdková vražda.)... celý text

Příliš mnoho žen 1994, Rex Stout

I pro mne bylo těch žen a také pánů zase jednou trochu moc, takže jsem se občas ztratil v tom, kdo je kdo. Bylo zde ale také opravdu hodně typicky stoutovského humoru, takže jsem si pěkně početl. V knize je dost překlepů a jeden patvar, který mě přímo tahal za uši (…byl ve skleníkách…). Za to autor nemůže, takže knihu hodnotím jako velmi dobrou. Doporučuji. Velmi uspokojivé.... celý text