pohrobot
přečtené 150
Psanci
2021,
Chuck Wendig
První stránky vtáhnou do děje vábivým přislibem netradičně pojaté zombie apokalypsy, brzy se však celý příběh začne táhnout jako náměsíčníci samotní. Struktura děje následujících několika stovek stran připomíná typickou první sezónu typického spotřebního seriálu na netflixu: půl hodiny okecávání, moralizování a bezcílného bloumání střídají desetiminutovky akce a dějových zvratů na konci každého dílu, které vás mají navnadit k dalšímu sledování. A když se konečně v očekávání velkého finále prokoušete až k poslednímu dílu, zjistíte, že jste celou dobu sledovali podprůměrnou epizodu Krajních mezí, roztahanou do třinácti dílů. A ještě něčím tato kniha připomíná netflixové seriály: soudobá americká politka z ní trčí jak rezavá špona z chomáče cukrové vaty. Autor zjevně patří k onomu podivnému poddruhu levicových extremistů, kterému se kdovíproč říká "městští liberálové", a toto své přesvědčení nepřetržitě do čtenářů hrne lopatou hajcrovkou: Všichni křesťané jsou agresivní fanatici. Všichni konzervativci jsou zločinní rasisté a -fobové. Všichni obyvatelé vnitrozemských USA jsou burani, produkty příbuzenského křížení a současně příslušníci prvních dvou skupin. A všichni záporáci jsou bílí heterosexuálové. (Pokud tyto představy o světě sdílíte, přičtěte si k hodnocení dvě hvězdičky.) Bohužel to vypadá, že Laser se pod křídly Euromedie definitivně mění z vydavatele kvalitní výběrové sci-fi ve filiálku Knižního klubu: ať je to klidně blbé, hlavně že je to tlusté a v tvrdé vazbě s barevným přebalem... (Překlad nemohu posoudit, přečteno v originále.)... celý text
Milenec hvězd
1938,
Sergiusz Piasecki
(Komentář k oběma dílům) Dvoudílný autobiografický dobrodružný příběh pašeráckého "ucha", které se v neklidném prostředí tehdejšího polsko-sovětského pohraničí postupně vypracuje na pašerácké "eso", připomíná v mnoha ohledech kovbojku, jen se místo Divokého Západu odehrává na Divokém Východě. Kniha je psaná úsporným, přímočarým, místy až strohým jazykem bez komplikovaných básnických obratů, některé pasáže skoro připomínají filmový scénář. Pro dnešního čtenáře budou asi nejzajimavějším prvkem dobové reálie meziválečného východního Polska, které už osmdesát let neexistuje. Co to vidim, co to slyšim z pelechu? Trocký leze po žebříku na střechu. Volá, křičí, kňučí k národu: "Nic nemáte, ani svobodu!"... celý text
Král hranice
1938,
Sergiusz Piasecki
(Komentář k oběma dílům) Dvoudílný autobiografický dobrodružný příběh pašeráckého "ucha", které se v neklidném prostředí tehdejšího polsko-sovětského pohraničí postupně vypracuje na pašerácké "eso", připomíná v mnoha ohledech kovbojku, jen se místo Divokého Západu odehrává na Divokém Východě. Kniha je psaná úsporným, přímočarým, místy až strohým jazykem bez komplikovaných básnických obratů, některé pasáže skoro připomínají filmový scénář. Pro dnešního čtenáře budou asi nejzajimavějším prvkem dobové reálie meziválečného východního Polska, které už osmdesát let neexistuje. Co to vidim, co to slyšim z pelechu? Trocký leze po žebříku na střechu. Volá, křičí, kňučí k národu: "Nic nemáte, ani svobodu!"... celý text
Syn po tátovi
1937,
Ernest Claes
Kája Mařík na vlámský způsob, se špetkou Zvonokos pro ochucení. Snivý a hořkosladký příběh dětství a dospívání chalupnického synka Kubíka na pozadí pastorální idyly venkovských Flander je přes svou prvotní nevinnost chvílemi nečekaně košilatý, někdy snad až lehce vulgární, což ovšem není ke škodě věci, naopak to i po téměř stu letech dodává postavám příjemnou životnost a opravdovost. Kdo ví, proč se u nás na tuhle tenkou kratochvilnou knížku po prvních dvou vydáních dočista zapomnělo. Snad že v ní pro předlistopadové nakladatele bylo příliš pokory a málo pokrokových idejí - a pro ty polistopadové zase málo akce a prvoplánové srandy.... celý text
