reader.007 přečtené 1572

Věčná láska 1998, Barbara Cartland

Josina si vegetí v klášteře a věnuje se tomu, co se (možná) v roce 1879 vydávalo za odpovídající holčičí vzdělání, když náhle dorazí povel od matičky: alou domů. Maminka se ale nachází na smrtelné posteli, takže stačí dcerku už jen instruovat, že se má vrátit zpět do Anglie, do náruče všech těch příbuzných kteří jí a jejími rodiči už léta opovrhují, protože máti s otcem kdysi ze samé lásky vzali roha a tatík navíc vedl celoživotní kariéru hazardního hráče. Uvítání je ale nad očekávání přívětivé, tedy alespoň od hlavy rodiny, jeho milenka už zdaleka tak nadšená není. Naštěstí je ale vdaná, což rozvíří děj ještě zajímavým způsobem… Zkrátka… šlo by to, kdyby nebylo toho přeužvaněného konce, u kterého se opravdu nedalo nevyprsknout smíchy. I pohádky pro romantičky by měly mít nějaké meze.... celý text

Nezdárná dcera 1946, Landová Julie (p)

Anděl v pekle 1995, Barbara Cartland

Intriky a láska 1995, Barbara Cartland

Hluboce čestná, i když zchudlá, anglická honorace se chystá podfouknout americké zazobance. Tedy jednoho. Ten chce anglánům prodávat svoje auťáky a koketuje s myšlenkou, že by si z obchodního partnera udělal navíc zeťáka, jenže tomu se to moc nelíbí a tak se pro jistotu odhodlá raději pletichařit za pomoci svého nejlepšího přítele a jeho sestry. Při předstírání manželství do toho pochopitelně padne rovnou po hlavě a ani s těma kárama to nevypadá bledě, takže se mohou vydat vstříc šťastné budoucnosti s vůní benzínu neobohacené řepkou.... celý text

Volání srdce 1993, Barbara Cartland

Sny a sláva 1995, Barbara Cartland

Takže novopečené hrabátko se chce nechat zaživa zazdít v klášteře a protože je to stejný idealista jako sobeček, byl by nejraději, kdyby stejně učinila i sestřička. Naneštěstí pro něj při mezipřistání v Neapoli se k nim připojí švarný bratránek Mark a tak má ségra na citový zmatek zaděláno. Do toho osvědčené Napoleonovy půtky, které jsou historicky kupodivu poměrně přesné a co jsem si o tom doštudovala bylo snad ještě lepší. Byl ten Korsičan ale šmejd… nechat armádu chcípat v Africe a sám se vrátit do žabožroutova jako zachránce vlasti… Škoda jen, že se nenaplnil údajný výrok jednoho z jeho jenerálů: „Ten parchant (Napoleon) nám tady nechal jen svoje kalhoty plné sraček. Vrátíme se do Francie a otřeme mu je o hubu.“(viz wikipedie)... celý text

Uvězněná láska 1996, Barbara Cartland

Hledat si nevěstu když je dobrá pověst v čudu je oříšek... Tedy jen v této knize, pochopitelně - ve skutečnosti dcery, vnučky, neteře, schovanky a jiné nešťastnice samozřejmě odedávna končily v postelích kdejakého movitého nebo alespoň otitulovaného zvrhlíka, koneckonců živit starou pannu se prodraží… No ale zpět ke vzdušným zámkům: Jeho Milost má tedy jakože smůlu, ovšem paní matka nelení, zaangažuje rodinného přítele a ten má naštěstí mezi známostmi i jednu takovou kiki… ehm, líbeznou vdavekchtivou dívku, které stačí k celoživotní lásce a iluzím jen jedna matná vzpomínka z dětství. A je se svou zaslepeností tak urputná, že nakonec toho svého rytíře opravdu pokryje zlatou zbrojí a ten než se naděje, je z něj rázem hrdina poddaných a nějaká ostudná minulost… pche! Nevolníci na bály nechodí a drby z high society se při práci na poli nepředčítaj.... celý text

Srdce v sázce 2009, Barbara Cartland

Fotřík prohraje moji ctnost, svobodu a rodinné sídlo v kartách, pak se ze samé radosti nechá zastřelit v souboji, aby mi to nemusel říct osobně a já, než abych si vzala bratrance kterého mám sice ráda jako bratra, ale NEMILUJI HO, se raději provdám za člověka s pověstí největšího zpustlíka v Anglii. Aha… jasně… úplně logický. Zajímalo by mne jestli by byla hrdinka takhle „čestná“, kdyby ji tatík zaprodal tomu slizounovi Wrothamovi. Ale to už odbočuju… Navzdory tomuhle přemrštěnýmu začátku se to asi od 1. třetiny nečetlo úplně blbě, pak autorka zvedla laťku ještě dobrodružnými šmodrchanci, takže nakonec jsem celkem spokojená. A za Čtveráka dávám ještě hvězdičku navíc. Zfilmovaná verze... škoda mluvit. Já věděla, že jak si to pustím až po přečtení, průšvih je zaručen. Jen Helena mě mile překvapila, sice tam vypadá tak na 11, ale hrála s velkým nasazením.... celý text

Milostná rapsodie 1995, Barbara Cartland

Lady Orlena a její bratr Terence právě osiřeli a přestože po mnoho let žili prakticky na hranici bídy, s překvapením zjišťují, že jim otec nechal naškudlený obrovský majetek. Je s ním ale spojeno krátké období poručnictví otcova starého přítele, protože ani jeden z nich ještě není plnoletý. Vydávají se tedy do Londýna, kde s překvapením zjišťují, že jejich poručník rozhodně není tak starý jak si mysleli a pro Orlenu ani tak docela cizí… Verdikt: spletité, čtivé a když nic jiného, tady autorka alespoň zapomněla (zcela mimořádně) otravovat se svou řeckou obsesí.... celý text

Zdrženlivý ženich 1993, Barbara Cartland

Lucretie je jedinou dcerou zazobaného šlechtice a čeká ji společensky výhodná svatba. Její nastávající je ale proslulý tím, že ho mladé a nezkušené kikiny nudí a tak se nevěsta rozhodne připravit na jeho počest představení Dáma velkého světa. Chvíli jí to vychází, pak se ale společně zapletou do převážení VIP uprchlíků z Francie do Anglie a na nějaké předstírání už nezbývá mnoho času ani energie. Na druhou stranu jim tenhle roadtrip napoleonskou Francií umožní ověřit si vzájemné kvality a tak nakonec nemají důvod ke stížnostem ani novomanželé, ani jejich čtenáři. Jinak obálka je sice nevzhledná a ilustrace na ní by nedělala čest ani žáku 2. stupně ZŠ, ovšem daleko větší průšvih je název. Jaký editorský diletant mohl pustit takovou blbost a nechat „přebásnit“ Znuděného ženicha na Zdrženlivého?!?... celý text

Nejdražší poklad 1995, Barbara Cartland

Norina je jednou z dlouhé řady Barbařiných polosirotků. Její tatík truchlí tak hluboce, že sotva uplyne půl roku od smrti jeho draze milované ženy, už má dcera na krku macechu. Ta si tatíka obtočí kolem prstu, ale protože záhy zjistí, že není tak prachatý, jak si myslela, a že většina obsahu nadité šrajtofle patří její pastorkyni, rozhodne se svému štěstí trochu pomoci. Naštěstí pro Norinu to odnese jen domácí myšilov, jelikož je ale vnímavé děvče, nehodlá dál nasazovat krk a rychle vyklidí pole. Jedinou možností je najít si inkognito práci a tak přes počáteční obtíže zakotví jako sekretářka u markýze de Charlamont. I když hodlá působit jako postarší vdova, je nenápadná asi jako slunečnice v záhonu zelí, jenže markýz si "na štěstí" při jedné ze svých avantýr uhnal dočasnou slepotu. Macecha však taky nezahálí a nakonec se zdá, že Norině už nepomůže ani přesun na kontinent… Docela dobrý, kdyby nebyla BC vždycky tak předvídatelná, možná by mi napětím i srdce zabušilo.... celý text

Dítě lásky 1995, Barbara Cartland

Lady Marcia se nechce vdávat. Ne, že by neměla nabídky, ale v druhé sezóně už je v Londýně prakticky stará panna i když nepřekročila dvacítku a navíc je ze všech holek „na trhu“ nejhezčí, takže lidi to prostě hněte. A nejvíc ze všech hraběcího tatíka. Ten, když se dozví, že místo jásavého „ANO! vezmu si tě!“ dala snožku do fontány i nejzazobanějšímu vévodovi v Anglii, raději sbalí dcerku a kufry a jede se zašít za Lamanche. Tam má totiž ještě jedno želízko v ohni… Neříkám, že je kniha nudná, ale není to, pravda, ani žádná extratřída, avšak do historie tu má rozhodně tesáno jedno prvenství: Dát na vybranou ženě svého srdce v podstatě „Buď si mně ještě dneska vezmeš, nebo ti tady a teď udělám dítě, abych měl dědice, jsem totiž zoufalý“ je skutečně tím nejoriginálnějším počinem v kategorii nabídek k sňatku, co jsem v knihách BC zatím našla. Hrdinku to pochopitelně tak konsternovalo, že mu úplně zapomněla dát lekci jiu-jitsu jako tomu předchozímu… Není divu že jsou francouzští milovníci tak proslulí. Kdo by odolal, že? Mimochodem název je velmi zavádějící, nevím co se překladateli nelíbilo na Zrození lásky, o dítě tam skoro nezakopnete. Teda vy ne ;-)... celý text

Pomsta lorda Ravenscara 2003, Barbara Cartland

Když Romařina sestra uteče s milovníkem, její otec ji vydědí a nechce se k ní znát. Pak ale otec zemře a krátce nato dorazí zoufalý dopis – sestra není vdaná, zato spolehlivě těhotná. Romara okamžitě vyrazí do Londýna, tam je jí ale odměnou jen nakládačka od "švagra" a skončí v bezvědomí na ulici, kde ji vzápětí seberou opilí kumpáni obyvatele vedlejšího domu. Ten právě dostal kopačky od své vyvolené, což se rozhodl zahojit litry brandy a sňatkem s „nejvošklivější ženskou v celým Londýně“, kteroužto specifikaci Romara s rozmlácenou vizáží dokonale splňuje. Když se probere ze svých zranění zjišťuje, že je z ní lady Ravenscarová Nebylo to špatné, možná že si někdy zopakuji, i když nejspíš vynechám ten utahaný, až servilně rozplizlý konec.... celý text

Útěk do lásky 2000, Barbara Cartland

1812 - Ivana se náhodou dozvídá radostnou novinu: jelikož po smrti matky nemá otčím už co prodat, rozhodl se zpeněžit půvaby své nevlastní dcery a hodlá ji z moci zákonného zástupce poskytnout jednomu ze svých kamarádů - obstarožních zvrhlíků. Zcela pochopitelně uteče. Na předviktoriánském pracáku toho sice moc nemají, ale náhoda jí přeje, a tak než se pořádně rozkouká, už tajně špiónuje jednoho markýze, který sice přijechal do Anglie jako chudáček emigrant, ale vláda ho podezřívá, že tajně maká pro Napoleona. A aby toho nebylo málo, kámoš otčíma taky ještě nesložil poraženecky své vilné pracky v klín... Verdikt: docela dobré. Je zajímavé, že když Cartlandka zapojí do hry anglicko-francouzské kočkování, většinou se to čte skoro samo.... celý text

To je láska 1996, Barbara Cartland

Mladá šlechtična Athina žije po smrti rodičů na venkově a když už jednou vytáhne paty, hned se jí na ně pověsí dobrodružství. Kvůli nehodě musí přespat v hostinci a když slyší, že v sousedním pokoji nějaký hajzl bičuje malého kluka, neváhá, špunta sbalí a uteče. Naštěstí zjistí, že chlapcovým příbuzným je její blízký soused, kterým Athina sice opovrhuje pro jeho špatnou pověst, ale brzy se ukáže, že to není úplně ztracený případ, navíc je jistým způsobem také v nesnázích, takže záhy uzavřou oboustranně vyhovující dohodu. Chlapcův tyran se ale nehodlá vzdát bez boje Jeden z případů, kde se protagonisté nemilují na první pohled + exkurze na dvůr královny Viktorie a její sňatkové pletichaření. Být šlechticem musela být tenkrát radost - když pro nic jiného, tak pro potěšení nechat se oženit s tou, na kterou královnička prstem ukáže.... celý text

Pouta lásky 1998, Barbara Cartland

Hraběcí dcerka Vernita s rodiči patří k mnoha anglickým šťastlivcům, kterým Napoleon po skončení příměří (1803) zatrhnul návrat domů. Jelikož nechtějí skončit v base, skrývají se pod cizí identitou. Otec zemře záhy na otravu, matka po dvou letech prakticky hladem, těsně před tím, než se Vernitě podaří z bídy vyváznout. S tím je ale spojená práce švadleny u jedné z Napoleonových sester, takže nebezpečím není konec, zvláště když svým půvabem zaujme samotného císaře. Naštěstí je zde švarný "švédský" hrabě, ze kterého se vyklube právě prozrazený anglický špion, takže se dávají na útěk do vlasti spolu… Jak už jsem tu psala: anglicko – francouzské kočkování Barbaře šlo, u toho se člověk nenudí. A ani toho cukrkandlu tu nebylo přes míru.... celý text

Vzácný obraz 1995, Barbara Cartland

Tempera pochová v raném věku matku a na prahu dospělosti i otce, jenže po něm jí kromě pár obrázků zbude navíc ještě krásná macecha. Společnou tíživou finanční situaci se obě snaží napravit honem na ženicha a když matka obdrží pozvání k výletu od zazobaného vévody, vypadá to, že by se konečně mohlo zadařit. Nikdo ale nezná matku a její šatník tak dobře jako Tempera a aby mohla regulovat výlevy jejího nevalného intelektu a zároveň udržet svršky vcelku, dohodnou se, že pojede na tajnačku v roli matčiny komorné. To jí však nejen odhalí, že vévoda rozhodně není typ na ženění, ale přivede i do mnoha dalších prekérních situací Ne, že bych byla nějaký odborník, informace jsem si vesměs odgooglila, protože ráda "ilustruji" své čtení přídavným studiem, ale našla jsem pár podstatných i nedůležitých nepřesností: I když pominu, že hrdinka má vlasy na 3 místech postupně tmavě kaštanové, narezlé a pak dokonce černé. No budiž... I mistr tesař atd. Jenže s tou Madonou v chrámu od Van Eycka se Barborka opravdu netrefila. Jestli totiž nelže teta wiki a jiné zdroje které jsem študovala, není to žádná malba na plátně, ale olej na dřevěné desce (což je logické, je to i podle tvaru oltářní obraz) a tím pádem jej potenciální zloděj opravdu nemohl nepozorovaně krýt v krabici na klobouky. Kromě toho neměří v knize uvedených 25x21 ale 32x14 cm. Na dřevěné desce je malované i další ze zmíněných (a v příběhu kradených) děl - portrét mladé dívky od Petruse Christuse. S takovou by musel mít lišák zloděj bednu na klobouky velkou a nenápadnou jako lodní kufr. Neříkám že BC neměla přehled ve společenských drbech za poslední 3 století a pár řeckých bohů zřejmě znala taky (když s nimi otravuje doslova v každé knize), ale o umění, než o něm začala rozvíjet fantazie, si něco zjistit mohla. Jinak se tady přímo překonávala s velmi pozvolným, pro ni přímo netypickým koncem.... celý text

Do nebe 2008, Barbara Cartland

Elvina je sice sirotek, jinak ale oplývá vším, co si jen lze přát. Jenže pak náhodou zjistí, že mládenec co na ni dělá oči a kterému dychtí říci své ano, s ní hraje levou a aby se náhodou nepřeřekla a místo "Táhni k čertu" nevystřelila "Samozřejmě že si tě vezmu", uteče. Naštěstí se v rámci drbů doslechla o vévodovi, jehož líbezná sestřička je nesnesitelný fracek a žere guvernantky na potkání, což se báječně hodí. Ten nebude študovat žádná doporučení a vezme každého, kdo se namane. Jako rekonvalescence na zlomené srdce je takové povyražení jako stvořené ... Přes svůj prostý (tedy alespoň český) název se z příběhu vyklubala celkem povedená taškařice, ve které BC jednak poměrně moudře podprahově doporučila vychovatelům (rodičům i jiným nešťastníkům) dospívající mládeže, aby moc netlačili na pilu a soustředili se hlavně na rozvíjení kladů v povahách a neopomenuli pochválit úspěch, jednak vyzdvihla výhody mnohahodinového cestování vlakem jako báječného prostředí pro zpytování vlastního svědomí, což hrdince umožnilo si přiznat, že nějaké to máslo na hlavě v podobě utkvělých představ o štěstí má i ona. Ne, že bychom to neznaly, že milé spolučtenářky?... celý text

Vyvolené srdce 2008, Barbara Cartland

Verena po smrti matky žije poměrně spokojeně s otcem, jenže ten má vdovství po 6ti letech už po krk a tak si jednou vyrazí na výlet a zpátky s vrátí s dominou, která V. udělá ze života buzerplac. Navíc se macecha krátce nato rozhodne, že než aby nevlastní dcerka ve svých jednadvaceti letech krněla jako stará panna, může mnohem praktičtěji posloužit jako chovná klisna (tak to tam opravdu je) nějakému starému zvrhlíkovi s titulem, což už je ale vrchol a dceruška bere čáru. Loď do Francie jí sice frnkne před nosem, naštěstí kápne na prima inzerát a tak se vzápětí přemistruje na zaručeně frrransouzkécho kucharže pro okružní plavbu jednoho zádumčivého markýze, na což neváhá obětovat i vlasy. Verdikt: vyvedený roadtrip, i když na můj vkus má zase trochu moc uťatý konec. A vzhledem k neloajalitě tatíka bych uvítala i podrobnější rozbor, jestli se s tou svou megerou opravdu ženil pro peníze, blbě si vsadil nebo se čistě jen pomátl na rozumu.... celý text

Cesta do ráje 1994, Barbara Cartland

Kamala má vysloveně na vybranou: buď ji utluče vlastní strýc za vydatné pomoci své dcerky nebo si ji vezme do parády jimi vybraný manžel o kterém se traduje, že už jednu ženu umlátil. Není tedy divu, že sbalí koníka a vydává se do neznáma, pokud možno co nejdál od svých "milovaných". Neujede však daleko a nechá se zlákat k honění lišky. Zatímco jí skok přes potok vyjde na jedničku s hvězdičkou, její nový kamarád se svalí jako žok a ona cítí potřebu mu opatrovat zlomeniny. Při tom se pochopitelně sblíží a Kamala mu nakonec i vyklopí své radostné vyhlídky. Naštěstí je nový známý kavalír a k tomu námořník, takže spolu vymyslí plán jak zmizet z dohledu a při tom vydělat nějaké ty drobné, které nutně potřebují oba. Verdikt: Rozhodně povedený roadtrip, který je sice ve výsledku vysoce předvídatelný, ale děj tak spletitý, že se nudit nebudete a dokonce si trochu rozšíříte obzory ohledně černých neštovic. Jen ten konec je zase drobet uťatý a upřímně: kdybych já byla v pozici hrdinky, když vyslechla "přiznání" svého milovaného, moje první myšlenka by byla: "Jsem mrtvá!"... celý text