Rev.Jana přečtené 3

Největší z Pierotů 2002, František Kožík

Jsou knihy, které nutí k zamyšlení. Knihy, které v nás zanechávají stopu. A pak jsou knihy, těch je velmi málo, které jistým - byť nepatrným - způsobem dokážou ovlivnit nebo změnit náš život, či jeho vnímání. Knihu Největší z pierotů jsem četla asi v 15 letech a naprosto mě uchvátila. Dodnes si pamatuji svoje první pocity z ní. Pochopila jsem, že naoko nejveselejší lidé bývají často nejsmtnější, ti s nejvíce přáteli nejosmělejší a za namalovaným úsměvem se mnohdy skrývají ty největší slzy a zoufalství. Moje srdcovka. Navždy.... celý text

Doktoři 2006, Erich Segal

Jedna z mých nejmilejších oddechovek. Lékařské prostředí, ačkoliv jde naposto mimo mě, má něco do sebe a je samo o sobě hodno té poslední hvězdy, kterou bych jinak strhla za podivné poslední dvě nebo tři kapitoly.... celý text

1984 2003, George Orwell (p)

Ten příběh sám o sobě není nijak strhující. Prostředí, režim, ta beznaděj a zoufalá prázdnota, která Winstona provází a kterou je nucen držet pod pokličkou - ano. Většinu postav budete nenávidět, budete mít husí kůži, budete se vztekat nad nespravedlivostí a nesmyslností jeho světa. Napadne vás, jak daleko je to vlastně od reality - a závěr? Happy end se nekoná, ale to že to špatně dopadne jste tušili už od prvních stránek...... celý text