RyonMathrin
přečtené 835
Ostrov doktora Moreaua
1992,
Herbert George Wells
Vynikající sci-fi dílo jednoho z průkopníků tohoto žánru. Jak se to, co se třeba zdá ušlechtilou myšlenkou může zcela zvrhnout v neskutečné utrpení. Navíc je to docela nadčasová záležitost - vzhledem k dnešním možnostem genetických pokusů...... celý text
Edudant a Francimor
1988,
Karel Poláček
Moc rád na tuhle knížku vzpomínám. Originální hrdinové, nápadité zápletky... jako dítě jsem to miloval. Kdo nezná, ať neváhá a dá přečíst svým dětem. Takový Harry Potter je fajn, ale zejména poslední díly jsou už minimálně pro puberťáky. Tohle je taky kouzelné a o dost kratší, takže pro ty menší velmi vhodné.... celý text
Pan Kaplan má stále třídu rád
1987,
Leo Rosten
Budu se opakovat v hodnocení, protože se jedná o přepracovanou verzi "Pan Kaplan má třídu rád": Tohle je zcela výjimečná kniha. Nejde o příběh, ale o hrátky s jazykem. Nabité originálními hláškami, které by člověk jen tak nevymyslel a které z většiny vznikly díky genialitě překladu. Pan Kaplan je tak trochu antihrdina a snaží se přechytračit svého učitele, kterého mi bylo vždy trochu líto, ale jak jsem uvedl, zde nejde o příběh. Těm, kteří třeba váhají s přečtením pod vlivem zdejších rozporuplných komentářů, doporučuji začít číst, v nejhorším můžete vždy přestat. Ovšem věřím, že se začtete. Ty hlášky fakt stojí za to. A čtěte nejlépe na nějakém místě, kde jste sami. Kniha totiž způsobuje nekontrolovatelné výbuchy smíchu, které např. v tramvaji nebo autobuse nepůsobí moc dobře. Zasloužených pět hvězd.... celý text
Pan Kaplan má třídu rád
1970,
Leonard Q. Ross (p)
Tohle je zcela výjimečná kniha. Nejde o příběh, ale o hrátky s jazykem. Nabité originálními hláškami, které by člověk jen tak nevymyslel a které z většiny vznikly díky genialitě překladu. Pan Kaplan je tak trochu antihrdina a snaží se přechytračit svého učitele, kterého mi bylo vždy trochu líto, ale jak jsem uvedl, zde nejde o příběh. Těm, kteří třeba váhají s přečtením pod vlivem zdejších rozporuplných komentářů, doporučuji začít číst, v nejhorším můžete vždy přestat. Ovšem věřím, že se začtete. Ty hlášky fakt stojí za to. A čtěte nejlépe na nějakém místě, kde jste sami. Kniha totiž způsobuje nekontrolovatelné výbuchy smíchu, které např. v tramvaji nebo autobuse nepůsobí moc dobře. Zasloužených pět hvězd.... celý text
Vyhoďme ho z kola ven
1988,
Ken Kesey
Poutavé, strhující, propracované. Pozor, dále mírný spoiler! Pomsta McMurphyho na vrchní sestře je úžasně popsaná a je to podle mě jeho největší vítězství (za ten trest, který ho pak postihne, to stojí). A konec s Náčelníkem je perfektní, utlačovaný nakonec vítězí nad trýzniteli. Všem doporučuji, úžasná, i když dost dramatická záležitost.... celý text
Jhereg
2002,
Steven Brust
Četl jsem před více než 10 lety, pamatuji si málo, ale rozhodně to, že se mi to líbilo. Zajímavý společenský systém. Hrdina má věrného souputníka - malého dráčka; knihy s dračí tematikou miluji a tohle je atraktivní námět, a navíc Vlad se se svým "mazlíčkem" často vtipně špičkuje. Když si to tak vybavuji, mám chuť si tu knihu přečíst brzy znovu. Byla to dobrá oddechovka. Mini spoiler: Z několika málo věcí, které si vybavuji, vyniká zejména popis toho, jak měla jedna zlodějka předvést své mistrovství. Přesto, že se na ni upíraly oči těch, kteří hodnotili její schopnosti, k oběti se skoro nepřiblížila a přesto mu ukradla tu věc, kterou měla ukrást. Lahůdka.... celý text
Muži ve zbrani
1997,
Terry Pratchett
Znovu čteno po 20 letech :-) Městská hlídka vyšetřuje záhadnou vraždu, do toho v rámci rovnoprávnosti a prevence tvarismu (na Zemi bychom řekli rasismu) jsou v hlídce i trpaslík, troll a žena. Jako vždy humorné, plné nápadů (ručnice,...) a jazykových obratů, přitom však napínavé. Už jsem zapomněl, jak to skončilo, a tak jsem skoro oplakal Anguu. Nejoblíbenější postavou se však stal Navážka. Několik málo úryvků: "Na tomhle světě žijí ještě podivnější lidé než desátník Nóblhóch, desátníku Karotko." Na Karotkově obličeji se objevil výraz nesmírné a neskrývané hrůzy. Řeka Ankh je pravděpodobně jediná řeka, na kterou mohou vyšetřovatelé nakreslit obrys těla. "Já jsem tedy za svého života vypil celé litry mizerné kávy, ale tahle mi připadala, jako když mi někdo po jazyku tahá sem a tam pilu. Jak dlouho jsi ji vařil?" "Kolikátého je dnes?", zeptal se Harga. "15. srpna." "A rok?" ... Šám Harga vedl podnik veřejného stravování už mnoho let a to díky tomu, že se dokázal neustále usmívat, nikdy nedával na úvěr a uvědomoval si, že jeho hosté požadují jídlo, které má 4 vyvážené ingredience : cukr, škrob, tuk a opečenou kůrčičku. Navážkova nově nabytá dovednost: Navážka se otočil k příchozím trollům a pohrozil jim prstem: "Jediný troll jeden se pohne, a já začnu počítat." A Elánius počítající nezbytný počet strážníků v nové hlídce: "... takže vy máte k dispozici 65 mužů, že ano, jenže vy přebíráte i denní hlídku a taky musíte počítat s nějakým tím volnem, dva pohřby babičky na muže a rok, bozi vědí, co si na tohle téma vymyslí ti vaši nemrtví, možná budou chtít volno na svůj vlastní pohřeb..." Samozřejmě doporučuji.... celý text
Mort
1994,
Terry Pratchett
Kniha, která se nebere moc vážně a zároveň se bere Smrtelně vážně. Miluju autorův styl a hlavně jeho dokonalá originální přirovnání: „...už neměla účes podobný kříženci mezi výhonky ananasu a cukrovou vatou...“ „Vypadáš jako něco, co po jídle zbylo na talíři.“ „Téhle části Ankh-Morporku se říkalo Stínov a byla to vnitřní část města, která by dlouhodobě potřebovala buď program vládní pomoci, anebo, a to raději, několik plamenometů. Nedalo se o ní říci, že je zchátralá, protože to bychom význam toho slova přepínali přes únosnou mez.“ Pozor, dále lehké spoilery!!! Smrť, který přijme učedníka, to je prostě dokonalý nápad. Navíc jej fascinují lidské zvyky a naprosto je nechápe. „VEZMI SI TŘEBA TOHLE,“ ukázal Smrť do košíčku kolemjdoucího sluhy. „HOUBIČKY, ANO. STUDENÉ KUŘE, ANO. ŠLEHAČKA, ANO. ANI PROTI JEDINÉMU NIC NEMÁM. ALE PROČ A KTERÉHO BLÁZNA NAPADLO VŠECHNO UMLÍT, SMÍCHAT A NACPAT DO OBALU ZE SLANÉHO TĚSTA? TADY MÁŠ TY SVOJE SMRTELNÍKY. JSOU NA TOMHLE SVĚTĚ TEPRVE PÁR STOLETÍ A CELOU DOBU NEDĚLAJÍ NIC JINÉHO, NEŽ ŽE VYMÝŠLEJÍ, JAK SI UDĚLAT VŠECHNO CO NEJSLOŽITĚJŠÍ. NEPOCHOPITELNÉ. ... VEZMI SI OKURČIČKU.“ Taky se jde například opít, aby zjistil, co na tom lidi mají… ale nejen to. Přidejte k tomu jednu trochu omylem zachráněnou princeznu, mága, který je neskutečný bordelář... A všudypřítomné hrátky s jazykem a neskutečné nápady. „...Smrťova zahrada byla rozlehlá, hezká a dobře udržovaná. Byla také velmi, opravdu velmi černá. Tráva byla černá květiny byly také černé. Mezi černými listy na černé jabloni visela černá jablka. Dokonce i vzduch měl černý odstín. Po nějaké době měl Mort dojem, že vidí (i když je to dost nesmyslné), různé černé barvy. Abychom to vysvětlili: nejen hodně tmavé odstíny červené a zelené, ale skutečně různá zabarvení černi. Celé barevné spektrum, každou barvu černi, ale všechny černé.“ „JÁ TI POROUČÍM !“ „Tenhle tón na mě otec zkoušel několikrát, zejména ve chvílích, kdy jsem si měla uklidit svůj pokoj. Ale stejně mu to nebylo nic platné.“ Všem doporučuji. Pro mě je tohle jedna z nejoblíbenějších od Pratchetta.... celý text
Carpe Jugulum
2000,
Terry Pratchett
Znovu čteno po 20 letech. Opět doporučuji jako všechny knihy Sira Terryho. Skvělý náhled na upíry. Bábi opět v hlavní roli, ale zbylé čarodějky samozřejmě výtečně sekundují. Třeskutý humor se jako vždy střídá s morálními úvahami a občas nahlédnete do neskutečně hluboké a mrazivé propasti. Můj oblíbenec Igor, muž mnoha částí, a jeho pes Přešívka - ty bhrostě nejde nhemilovat. Několik lehoučkých spoilerů/připomenutí: - "Samovolné" shromáždění Oggů: "... Ale to byla vůle lidu!" "No, oni ale občas zapomenou, jaká ta jejich vůle je." - lávka, která není, čím se zdá - nápad s Fénixem - MacFíglové (a jejich dialekt) - třešnička na dortu... celý text
Čaroprávnost
1994,
Terry Pratchett
Pozor, spoilery!!! Příběh dítěte, které se podle jisté tradice mělo stát mágem... Ale protože osobě předávající kouzelnou hůl do vínku novorozenci včas neřekli pohlaví toho mimina, vytvořil mága z děvčátka... Tradičně bohatý a hravý jazyk autora popisuje magii na Zeměploše jednak z pohledu mágů a pak z pohledu venkovské vědmy. Eskalína je sympatická hrdinka, nejvíce si pamatuji její tvrdohlavý pokus o dočasné vtělení v orla. Lahůdka. A samozřejmě Bábi Zlopočasná, to je jedna z mých oblíbených postav :-) Miluju, jakým způsobem Pratchett píše o imaginárním světě, kde je spousta věcí zparodovaných a naruby, a přece v tom vidím náš svět. Čas od času knihy odhalí hlubší myšlenku, a přitom tak jemně a do všudypřítomného humoru to tak perfektně zapadá ... také kvůli tomu je mám tak rád.... celý text