Sandik
přečtené 823
Řeči do prázdna
2001,
Adolf Loos
Výběr z Loosových článků především dobře ilustruje o co usiloval a bojoval, co pro něj bylo důležité a co zase ne. Mnohdy se přitom zdá, že jde spíše o jednorázové impulzivní a energické nápady, nikoli o látku do hloubky promýšlenou a systematizovanou. Tím dobře dokreslují i Loosův charakter jakožto architekta či nábytkového designéra. Možná bychom měli tendenci jej pod vlivem jeho díla vnímat jako člověka uměřeného a střízlivého. Jeho texty ale odhalují pravý opak. Suchopárný myslitel to vážně nebyl ;o)... celý text
Poklad Kryštofa Kolumba
1987,
Jana Moravcová
Nápad pokusit se podat Kolumbovo objevení Ameriky pohledem indiánů je výtečný a autorce se opravdu podařilo tenhle "pohled z druhé strany" dobře uchopit. Trochu slabší je kupodivu postižení postavy Kryštofa Kolumba. Celkově navíc příběh trpí určitou rozvláčností, takže je otázka, zda děti čtení téhle knihy poněkud neodradí. Vlastně jsem si ho asi víc užil teď jako dospělý, než jako dítě v nějakých těch 12 letech, kdy jsem knihu četl poprvé. Uvidíme co na ní náš Lubošek ;o) Celkový dojem: 75%... celý text
Muž se psem
1947,
Zdeněk Jirotka
Kniha přecejen slabší než Saturnin, samozřejmě ovšem vůbec ne špatná. 80%
Záhada rukopisu královédvorského
1970,
Miroslav Ivanov
Pokračování Ivanovovy knihy "Tajemství rukopisu Zelenohorského". Opět se čte jako detektivka a opět rozhodně za čtení stojí. Celkový dojem: 90%
Neználkovy příhody
2003,
Nikolaj Nikolajevič Nosov
Přečteno po více než třiceti letech, tentokrát se synem. Nadšení pro tuhle knihu chápu a sdílím. Je ale pravda, že když se člověk nad některými místy v knize zamyslí, kouká z nich to socialistické "formování člověka" dosti okatě. Třeba věty: "Musíme s ním zacházet laskavěji. Provinil se a vytrestalo ho to ažaž. Ale teď toho lituje a uvidíte, že se už bude chovat jaksepatří." a hned na to: "Ano, ano! Popichovat, to není správné. Rozzlobí se a bude vyvádět ještě hůř. Ale když ho politujeme, líp si uvědomí svou vinu a rychle se polepší.", jako by zněly z rozhovoru nějakých komunistických kádrů ohledně nějakého ne zcela uvědomělého mladého soudruha, který se sice provinil, ale svých činů lituje a chce je napravit... Naštěstí děti nic nevědí o komunistické propagandě či ohavných praktikách padesátých let a Nosovův "socialistický svět" malíčků a malenek jim rozhodně nemůže uškodit, nýbrž naopak, opravdu jim může pomoci si uvědomit, že například posmívat se slabším není správné. Suma sumárum, Nosov ve své knize stvořil kouzelný idealistický svět, který sice nepochybně zavání snahou děti formovat "v nového, socialistického člověka", ale to formování dětem v téhle podobě rozhodně nemůže uškodit.... celý text
Ježíš z Nazareta
1991,
Traugott Holtz
Pozoruhodná kniha s několika drobnými "ale". Autorovi především chybí odvaha "prostě věřit", což je na jedné straně pozitivum, je přece fundovaným teologem který vnímá biblickou zvěst kriticky, zároveň mu to ovšem chtě nechtě brání Kristovu zvěst přijmout na základě víry... Celkový dojem: 80%... celý text
Pes baskervillský
1966,
Arthur Conan Doyle
Pro mě osobně nejlepší Doyleova detektivka. Na rozdíl od kratších povídek, které někdy formálně poněkud pokulhávají, má Pes Baskervillský nejen dobře vymyšlenou detektivní zápletku, ale je to také po všech stránkách precizně vybudovaný a skvěle odvyprávěný příběh, jemuž k dokonalosti nechybí prakticky nic... Celkový dojem: 90%... celý text
Helimadoe
2000,
Jaroslav Havlíček
Helimadoe je pozoruhodná Kniha. Tak jako všude, je i zde Havlíček velmi temný a bezvýchodný. Protože však jádro evidentně tvoří autorovy vlastní vzpomínky, je tato temnost a bezvýchodnost do jisté míry vyvážena optikou alespoň poněkud bezstarostného dětství a citlivě líčenými obrazy městečka a okolní krajiny. Sympatický je i sebekritický a vnímavý nadhled, díky němuž se čtenář místy asi neubrání úsměvu. Koneckonců, dětství má tu kouzelnou vlastnost, že v určitých citových kotrmelcích, naivitě, překotném a bezprostředním prožívání přicházejících událostí či v nekritickém mudrlanství jistě všichni poznáváme i naše vlastní dětské prožitky a jde tudíž vlastně o sdílenou, kolektivní zkušenost. Bylo by přitom rozhodně zajímavé vědět (a popravdě nevím, zda-li se tím už někdo nezabýval) do jaké míry je příběh autobiografický a co všechno je naopak spisovatelovou konstrukcí. PS: Stejnojmenné filmové zpracování této knihy se kromobyčejně nevyvedlo. Pokud je znáte, nespoléhejte na něj. Kniha je nejen daleko bohatší, ale především v mnoha ohledech jiná... Celkový dojem: 90%... celý text
Tři případy a otec a syn Queenové
2000,
Ellery Queen
Tři detektivky (Vrahem je Fox, Tváří v Tvář, Psáno krví) od známého tvůrce. Psychologie je jejich silnou i slabou stránku. Příběhy až příliš psané jako skládačka s jedinou možností. V životě to je často tak, že do sebe nemusí vždycky všechno zapadnout na milimetr přesně... Kromě toho jsou některé situace krajně nepravděpodobné...... celý text
Hodiny s kukačkou
1982,
Sofja Prokofjeva
Na to, že jde o knihu "sovětské autorky" až překvapivě dobré. Samozřejmě v knize nechybí všudypřítomná snaha děti vychovávat a umravňovat, ale zároveň je i vtipná, srozumitelná a prostě pro děti kolem šesti let vůbec ne špatná. Trochu problémem můžou být jedině ruská jména, ale děti jsou v tomhle vcelku adaptabilní. ;o)... celý text
Medvídek Pú (20 příběhů)
1978,
A. A. Milne
Neuvěřitelně vrstevnatá kniha, velmi hravá, námětově bohatá, rozvíjející imaginaci, neskutečně vtipná a plná velmi trefných komentářů které mohou pochopit pouze dospělí. Někdy jsou tyhle glosy vlastně i docela kruté (ale to je život taky). S dětmi máme moc rádi i interpretaci Marka Ebena, ovšem papírová kniha je papírová kniha (říkám já ;o) Místy jsem ovšem postrádal něco jako vysvětlení či návod ke čtení. Člověk se musí složitě dohadovat a až postupně pochopí, že to jsou vlastně příběhy vyprávěné rodičem malému dítěti a že v něm hrají roli plyšová zvířátka toho dítěte. (K tomu tady doporučuji skvělý komentář Osice, velmi zajímavé poznámky k překladu a do jisté míry i k pochopení knihy lze mimo to najít tady: https://www.phil.muni.cz/~jirka/children/children1/pu-kratochvilova.html)). Je škoda, že v češtině (alespoň v mém vydání) kniha neobsahuje ani původní ilustrace ani předmluvu autora... Celkový dojem: 90%... celý text
Staré pověsti české
2003,
Alois Jirásek
Jako literatura to není špatné. Text je většinou hutný, líčení dramatické, nudných míst pomálu. Pokud jde o výběr pověstí které Jirásek zpracoval, jde ovšem o nesoudržný slepenec. Nejstarší líčení se samozřejmě opírá o Kosmu, mladší o kde co. Líčení, které středověcí kronikáři zapisovali s pocitem, že zapisují reálnou historii (byť třeba nakrásně přibarvenou nebo různě interpretovanou) doplňují vyslovené báchorky a lidové zkazky, které samozřejmě s nějakou reálnou minulostí nemají nic společného (Ječmínek, Bruncvík, Opatovický poklad atd.). Všemu nakonec nasazují korunu už úplně nesourodá proroctví, která knihu uzavírají. Za mě, přečíst si Hájka, Kosmu nebo třeba Dalimila přímo je daleko zajímavější, než tyhle podivně vybrané a romanticky přežvýkané historky...... celý text
