simviki
přečtené 524
Mrazivé hry
2016,
Markéta Harasimová
Možná se mi tahle kniha dostala do ruky jen ve špatný čas. Nejsem nijak prudérní, ale vzhledem k tomu, že je na každé čtvrté stránce popsaný sexuální zážitek, navrhovala bych polovinu listů odebrat, knížka by se ztenčila, ale na funkci by to nemělo vliv :-) Příběh mi přijde nepravděpodobně překombinovaný, zejména ty nehody a náhody, jak už zde bylo zmiňováno, jsou silně nereálné. Hvězdu navíc dávám za překvapivé vyřešení kriminální zápletky a pozitivní závěr.... celý text
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Tenhle styl psaní mi naprosto sedí. Je pravda, že kniha je většinou depresivní a smutná, ale to byla ta doba ( a já věřím, že i když se historie opakuje, že už se v jakékoliv formě nevrátí). Příběh mě skutečně dostal. Kolik osudů lze změnit jedním hloupým rozhodnutím.. I když v životě to tak asi je, kdyby někdo zhora psal ten náš příběh, možná bychom se taky divili, co všechno, o čem jsme se nikdy nedozvěděli, stálo v pozadí..Nicméně, jak již jsem řekla, ta strašná doba války, bídy a pronásledování, se na tom podepsala nejvíce. Příběh, ač smutný, přece jen nakonec zajiskří zářivým světýlkem naděje a víry v lepší budoucnost, probleskne tam i odpuštění a smíření. Tleskám, paní Aleno, a děkuji .... celý text
Historie moudrého vola
2015,
Jaroslav Hašek
Milé, typicky haškovské povídky, plné jeho břitké ironie a satiry. Navíc krásně nadčasové a stále aktuální.
Ta přede mnou
2017,
J. P. Delaney (p)
Tahle knížka mi spíš než " 50 odstínů" připomíná "Dívku ve vlaku" nebo něco na ten způsob. Vyprávěná z více pohledů žen, ve více časových rovinách. Zpočátku máte jasno, jak jsou karty rozdány, ale v průběhu čtení pochopíte, že nic není tak, jak se zdálo. Kniha vás chytne a nepustí. Jak už jsem řekla, je nepředvídatelná. Ve chvíli, kdy byste si chtěli zívnout, že je vám jasné, jak to dopadne , se najednou vše změní. Plným právem si zaslouží nálepku "Bestseller".... celý text
Zmizet
2009,
Petra Soukupová
Jsou to smutné a drsné příběhy, i když ze života. Ale tenhle styl vyprávění není úplně můj šálek kávy.
Jak udělat revoluci: Zápisky z trestanecké kolonie
2016,
Naděžda Tolokonnikova
Kniha je hodně silná a hodně drsná, já na něco takového moc žaludek nemám, takže tento druh četby přímo nevyhledávám. Zvlášť , když si člověk uvědomí, že je to kniha autobiografická, že se něco takového pořád může dít vedle nás z nařízení nebo tichým souhlasem vládnoucích činitelů , kterým vládnoucí činitelé jiné země jezdí poklonkovat a klepat po rameni..Tak nevím, zda se víc červenám studem z vulgarismů a nechutných praktik otevřeně zde popisovaných, nebo studem z toho, že může normální člověk dát něčemu takovému / někomu takovému "svůj hlas"...Myslím, že spíš z toho druhého důvodu, protože nechápu, že nejsme schopni se poučit z historie ani z toho , co se děje vedle nás.... celý text
Tři tatínci a maminka
2010,
Michal Viewegh
No já bych to řekla slovy jednoho dobrého přítele ( používá to v souvislosti s událostmi, jídlem, věcmi..): uspokojí, ale nenadchne. Pro dospělé je příliš dětská, pro některé děti je zas docela málo akční, kromě posledního dílu Tajemství klíčů. Psáno je to ale milým, nekomplikovaným jazykem, takže se určitě líbit bude.... celý text
Julie
2011,
Anne Fortier
Tahle knížka vás určitě naprosto dostane pokud : 1) milujete, tak jako já, Shakespeara 2) fandíte romantice a milostným zápletkám 3) rádi, alespoň v knížkách, cestujete po různých cizích městech. Jestliže jste po přečtení Inferna zatoužili navštívit Florencii, zaručeně tentokrát začnete hledat cestovku, s níž se dopravíte do Sieny 4) dokážete na knihách ocenit vypravěčský jazyk autora, švih a spád, stejně jako napínavé, místy až akční scény 5) líbí se vám příběhy vyprávěné ve více časových rovinách 6) máte rádi tajemno, hádanky, pentagramy a indicie, kterými se necháte vést 7) tuctový předvídatelný románek není váš šálek kávy. Mnohem raději máte, když se to celé zamotá a nakonec zjistíte, že vše bylo jinak, než jak se tvářilo na začátku. 8) umíte přimhouřit jedno oko, nad neuvěřitelností a přetažeností některých scén Zkrátka a dobře , je to takový Dan Brown v ženské mnohem romantičtější verzi a mě si úplně získala.... celý text
Můj řecký rozvod
2007,
Jiřina Tejkalová
Tak já nevím, ale mě ta kniha nezaujala, hlavně díky svému obsahu. Příběh je vyprávěn poutavě - v současnosti a taky pohledem do minulosti ve dvou vzájemně se prolínajících rovinách.Bohužel mi to vtipné nepřijde, spíš smutné až zoufalé. A taky mě vždy dokáže rozzuřit, když čtu o chytré vysokoškolačce,která naletí prvnímu troubovi, co jí zasvětí do tajů milování. Posléze zjišťuje, že jde o bezcharakterního hospodského povaleče, notorického flákače, lháře a sukničkáře. Hrdinka pak zpravidla trpí kvůli svým dětem, potácí se někde nad propastí, žije z ruky do huby a ještě doplácí na dluhy svého drahého... Neříkám, že se to neděje, ale ptám se proč ? Copak je ženská kus hadru o kterou si každý otře nohy? Copak nemá kus sebeúcty nebo nějaký žebříček hodnot ? Nezlobte se ale tohle neberu. jedna písnička říká : "jaký si to uděláš, takový to máš! a jiné známé přísloví: " každý je si svého štěstí strůjcem".... a to znamená, že mlčky trpět a obětovat se není žádné řešení.. No jistě , když přijde prozření, že celý vztah byl jen nepodařená fraška, je záhodno tleskat, ale v 50 ? Není to trochu pozdě ???... celý text
Kouzelná aktovka
2015,
Daniela Krolupperová
Přečetli jsme se synem v rámci prvního čtení. Věty jsou jednoduché, písmo větší. Příběh dokáže zaujmout. Vždyť kdo z dětí někdy netoužil nemuset psát úkoly a místo toho třeba kopat s míčem? A představte si, že kouzelná aktovka vám to splní. Večer do ní vložíte sešit a ráno máte vypracovanou úlohu vaším písmem a bez chyb ! Že to není možné ? Nevěříte ? Tak se přijďte přesvědčit s dětmi do knihovny... celý text
Skleněný pokoj
2009,
Simon Mawer
Na úvod bych chtěla předeslat, že miluji renesanci a funkcionalismus se mi vůbec nelíbí, přesto už mám rezervovanou prohlídku ve vile Tugendhat :-) Dům je popsán kouzelně a barvitě. Nelze číst tuto knihu a nezatoužit se tam podívat, byť tuším, že budu zklamaná..Vždyť jako studentka jsem kolem mnohokrát prošla a nikdy mi nepřišlo na mysl, že by to byl až takový div.. Na jednu stranu jde jen o obyčejný příběh jedné židovské rodiny, která měla více štěstí než jiní, samozřejmě s nezbytnými historickými kulisami ať už válečné hrozby, fašistické vlády nebo komunistických represí, na druhou stranu je to poutavě vyprávěná kniha plná citů, emocí i lidské nenávisti. Pokud čteme román, nemůžeme ho brát jako historický dokument, a proto mi to nepřipadá jako zneužití rodiny Tugendhat. Stejně jako mě nepobuřuje, když čtu A. Dumase a jeho Tři mušketýry. A na závěr jedno malé upozornění. .Doporučila jsem v knihovně tuto knihu jedné starší paní, milovnici architektury. Když mi ji vracela, jen zakroutila hlavou, nad mým dychtivým dotazem, jak se jí to líbilo. „ Ale děvečko zlatá, cos mi to dala, vždyť tam byl lautr samej sex.“:-)... celý text
Poslední výročí
2017,
Liane Moriarty
Tak nevím, jestli mám ten pocit jen já, ale celé mi to připadá tak nějak přitažené za vlasy. Nikdy mi nevadilo množství postav, orientovala jsem se mezi nimi v pohodě, ale tenhle příběh mě nějak zvlášť neoslovil. a to patří Moriarty mezi mé oblíbené autorky. No nevadí, zkusíme další :-)... celý text