SmallLucia přečtené 561

Scotland Street 2017, Samantha Young

Sice je to 5. kniha v sérii Dublin Street, ale protože jsem ji dostala od kamarádky a ani nevěděla, že jiné díly existují, přečetla jsem ji. Byla jsem tedy hozena do velkého množství postav, u kterého jsem se ztrácela jak ve jménech i vztazích a k tomu ještě do bouřlivé minulosti mladé Shannon a Colea. Nevadila mi tak ani předvídatelnost celého jejich vztahu, jako to, jak moc byli oba dva pro sebe dokonalí (a nejen oni dva pro sebe, ale i ostatní páry v celém jejich "klanu"), jak se najednou vše vyřešilo, zahojilo a vše bylo v pořádku. Ale na tom zřejmě takového romány stojí. V konečném výsledku je to oddechovka, ale znovu bych ji nečetla a nejspíš ani nesáhnu po další autorčině knize.... celý text

Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce 2007, Robert Fulghum

Krásná kniha, která se nedá přečíst na posezení. Jednotlivé kapitoly jsem musela chvilku vstřebat a měly opravdu krásná poselství. Děkuji pane Fulghume, hodně jsem si toho u Vašich řádků uvědomila.... celý text

Utopie, nejlepší verze 1990, Ivan Kmínek

Ačkoli jsem se ze začátku v knížce ztrácela, nebavila mě a nemohla jsem si zvyknout na styl psaní, asi od 70. stránky mě chytla a celé to začalo dávat smysl. Za mě příjemná sci-fi oddechovka.... celý text

Gejša 2006, Arthur Golden

Nemohu hodnotit jinak, než plným počtem hvězd a na začátek chci říct: DĚKUJI. Děkuji za tak nádherný příběh, který mi dal spoustu krásných myšlenek a pocitů, že se od něj prostě nedalo odtrhnout. Každé trápení malé Čijo jsem prožívala stejně jako ona a každý nezdar a pád starší Sajuri jsem cítila také tak. Někdy je až neuvěřitelné, jak nás některé příběhy dokáží pohltit a vzít sebou, abychom byli jejich součástí a prožívali ho spolu s postavami a jaké emoce v nás umí vyvolat. Snad v životě najdu ještě nějakou takovou knihu.... celý text

Černooká 2018, Anna Musilová

Z této knihy jsem měla opravdu rozporuplné pocity. Na jednu stranu je zde zpracováno potřebné a tíživé téma deprese, bolesti a ztráty blízkého člověka. Na druhou stranu mi spousta situací přišla málo uvěřitelná a všechny okolní postavy mi přišly jen načrtnuté, nedomyšlené a plytké. Romantická linka zde byla poněkud zbytečná, tím spíš, že na konci se dotyčný kluk s rezedovýma očima už ani neukázal, jako by se po něm slehla zem. A co její vztah s Ninou? Také se na konci nedozvíme, jak to vlastně dopadlo. Mrzelo mě, že autorka nevěnovala více pozornosti postavě otce a mladší sestry, ale možná to byl její záměr, soustředit se pouze na hlavní postavu a přízrak Černooké. Mě to, bohužel, přišlo více na škodu, protože díky tomu mi přišel celý příběh jen jako hluboké polemizování o pocitech, s téměř nulovým dějem a velmi rychlým zvratem a koncem. Plus je autorčino krásné hraní s jazykem, takže mi kniha vůbec nepřišla jako debut, nýbrž jako už několikátá kniha. Určitě si přečtu další knížky, jestli nějaké vydá, ale za mě je Černooká pouhým průměrem.... celý text

Dokonalá chuť aneb Jak sníst svého manžela 2014, Natalie Young

Podle obálky jsem čekala vtipný, mírně morbidní příběh zhrzené manželky. Bohužel se má očekávání nenaplnila a dostala jsem plytký příběh jakési ženy, která zabila a následně snědla svého manžela. Vtipné mi to přišlo jen ze začátku, protože jsem něco tak bizarního ještě nečetla, ale nadále to bylo jen nudný popis jejich nešťastného manželství bez lásky, proložený konzumací některé z části jeho těla. Čekala jsem alespoň na konci nějakou pointu, rozuzlení, ale dostalo se mi jen toho, že žena chtěla žít dál bez toho, aby byla svým manželem svazována. Proč ho tedy nezabít a nesníst, to je přece morální a praktické. Za mě dvě hvězdičky a opravdu slabá kniha.... celý text

Pouto 2016, Anna Todd

Už od první knížky jsem si opakovala pořád dokola stejnou větu: "Tak už se sakra rozhodněte." Chci s tebou být, miluju tě, nenávidím tě, nechci tě už nikdy vidět, nezáleží mi na tobě, nemůžu bez tebe žít.... Ta jedna věta se se mnou táhla přes celou tuhle zbytečně natahovanou sérii, protože to je opravdu ta jediná nejdůležitější věc, která se v knize řeší. A co všichni víme? Že to celé stejně bude mít happyend, že stejně skončí spolu a víme to už od prvního dílu. Všem je jedno, že se Hardin chová jako psychopatický idiot, mlátí do všeho a do všech, kdo se na Tessu jen podívá, řve, opouští ji, s prosíkem se k ní vrací zpět, podpálí barák. Je to jedno. Protože Hardin je přece ten chudák, který nemůže za to, že se chová tak, jak se chová. Za to může každý jeden člověk, se kterým vyrůstal a se kterým se setkal, hlavně ne on sám. Jediná Tessa je lék na všechnu jeho bolest, jejich láska je osudová, věčná, ničím nepřekonatelná a přesně proto se k ní chová jako k hadru na podlahu. Tessa se snaží léčit jeho bolístky, odpouští mu i ty věci, za které by ho polovina ostatních postav zfackovala, brání ho, protože on je přece ten, který trpí nejvíc. Nechá sebou manipulovat všechny čtyři díly a když už si myslíme, že konečně dostala rozum a už si nenechá dál ubližovat, trvá to asi tři stránky, pak na ni Hardin mrkne, jí se vypaří mozek z hlavy a následuje sex, který má všechny rány zacelit. Obě dvě hlavní postavy mi tak hrozně lezly na nervy, že jsem měla několikrát sto chutí celou knížku vyhodit z okna a nechat ji tam. Co mě na tomto díle štvalo nejvíc je to, že i kdyby se desítky kapitol vynechaly, výsledek by byl pořád stejný. Celou dobu jsem měla dojem, že všechny popisy jejich pocitů čtu tak po dvacáté. I věty byly stejné a já je jen očima rychle přeskakovala. Konec byl tak osekaný, samé "o tolik a tolik let později", že jsem si říkala, že tu sérii ani nemělo cenu dočítat, protože to byl jediný důvod, proč jsem to udělala - kvůli tomu, jak celá tahle věc skončí, co autorka vymyslí. Gratuluju sama sobě, že jsem to ustála, dočetla a upřímně mě mrzí, že spousta slečen vidí v Hardinovi svého vysněného přítele, hodnotí celý jejich "vztah" 5 hvězdičkami a v hlavě mi zůstává jen jedna otázka: "Proč?" Ačkoli chápu rádoby poselství celé série, že i ti, kteří udělali špatné věci, si zaslouží mít dobrý konec. Že se nemáme vzdávat toho, po čem skutečně toužíme a někdy jen stačí se tomu postavit čelem, tuhle sérii však cítím jako zcela zbytečnou.... celý text

Pouta 2018, Delphine de Vigan

Upřímně řečeno bych knížce opravdu chtěla dát vyšší hvězdičkové hodnocení. Už jen za to, že každý jeden příběh může kdokoli kolem nás prožívat a my o tom nevíme. Za to, kolik dětí musí mít stejné pocity jako Theo. To mě na tom příběhu ničilo. Ovšem čekala jsem trochu více, i přes krátký rozsah. Nechytlo mě to za srdce tak, jak by mělo.... celý text

Tajemství 2016, Anna Todd

I přesto, že tento díl byl pro mě překvapením, protože byl o něco málo chytlavější, než dva předchozí, se neubráním malému hodnocení. Na 700 stranách se nedozvídáme téměř nic nového, děj by se dal zúžit do mnohem menšího rozsahu, nehledě na to, že autorka měla potřebu z toho udělat hned čtyřdílnou sérii. Zvrat na konci knihy mě, musím uznat, docela překvapil, nezachrání to ovšem zbytečných 700 stran před tím. Těším se, až tuto sérii dočtu celou a už se ke knihám nikdy nevrátím.... celý text

Poslední 2017, Alexandra Oliva

Něco víc 2017, Patrick Ness

Účinná komunikace v zaměstnání 2008, Sylvie Sperandio

Myslím, že tohle je velmi přínosná kniha. Obsahuje základní pravidla, které by měl znát a dodržovat každý člověk, který ve svém zaměstnání pracuje s lidmi.

Percy Jackson - komplet 1.-5.díl - box 2013, Rick Riordan

Kaleidoskop srdcí 2016, Claire Contreras

Podivuhodné a krásné soužení Avy Lavender 2014, Leslye Walton

Příběh je stejný jako název - podivuhodný a krásný. Nic tomu podobné jsem ještě nikdy nečetla a celá kniha byla jako kruté pohlazení na duši. Cítila jsem s každou postavou její bolest a těšila se z její radosti. Námět knihy mi přijde natolik origiální a čtivý, že jsem se radovala z každého slova a pocítila lítost, když kniha skončila. Snad autorka napíše další knihy, rozhodně mám v plánu se do nich pustit.... celý text

Zbabělci 1964, Josef Škvorecký

Ďáblova svatyně 2016, Marie Hermanson

Jedna z těch lepších knížek, které jsem za posledí dobu četla. Dobrý nápad, zauzlení situace, že ani vy sami nevíte, na čem jste, pocit úzkosti, to všechno tam bylo. Konec byl však slabšího rázu, nestačil mi. Dozvěděli jsme se konec o hlavní postavě, ale o celém tom zvláštním místu nic.... celý text

Pražský život 1985, Egon Bondy (p)

Totální realismus 1951, Egon Bondy (p)

Útěk z teritoria smrti 2015, Tom Isbell

Přiznám se, že čtivost knížky je skvělá a jako oddechová četba mě bavila. Postrádám u ní ovšem nějaký originální nápad, je to vlastně celé nějak slepené z Labyrintu, Hunger games a myšlenek druhé světové války.... celý text