Spajdy
přečtené 368
Hermetická astrologie a reinkarnace
2013,
Robert A. Powell
Nebojím se říct, že výzkum pana Powella znamená obrovskou revoluci v astrologii. A nejen v astrologii, znamená také revoluci v tom, jak lze chápat vlastní osud, a pokročit tak dále na stezce sebepoznání. O osudu totiž nelze mluvit bez přihlédnutí k realitě opakovaných pozemských životů, a k realitě opakovaných životů mezi smrtí a novým zrozením v duchovním světě. Bez toho, aniž bychom porozuměli tomu, jak máme ve své bytosti vtisknutý celý makrokosmos, nemůžeme poznat ani svůj mikrokosmos. Ve vědě o hvězdách se nádherně ukazuje platnost Hermova "Jak nahoře, tak dole" ve všech jednotlivostech, bere-li se ovšem tato věda exaktně a nikoliv šarlatánsky. Kniha rozvíjí anthroposofickou duchovní vědu opravdu velkolepým způsobem. Pokud zůstanu víc při zemi, je dlužno aspoň říct, že je to krok vstříc budoucnosti, kdy bude šarlatánská astrologie jen nepovedeným výstřelkem tzv. dekadentní nevědomosti, a kdy se bude pod pojmem astrologie znovu chápat hluboká moudrost, tryskající ze světového řádu všude, kam se člověk podívá. Nejzřetelněji se nám tato moudrost zjevuje právě ve hvězdách... a proto pojem "astrosofie" není v knize použit jen tak... :-) Jen tak dál, pane Powelle.... celý text
Má cesta životem
2000,
Rudolf Steiner
Poměrně netradičně pojatá autobiografie. Autor se soustředí spíše na to, jak na něj zevní svět působil a jak formoval jeho duševní vývoj, a jak dával jeho duchu projevovat se více a více. Na duševně-duchovní vývoj je kladen největší důraz, a myslím, že z dobrého důvodu. Pokud by si tuto knihu přečetli Steinerovi odpůrci a opravdu se nad ní poctivě zamysleli, museli by uznat, že ve Steinerovi se nám ukazuje individualita, jejímž životem od počátku do konce probleskuje upřímná snaha o pravdivé a věrné poznání světa. Touto cestou poznání a poodhalování závoje šel neúnavně až do tragického konce. Pozoruhodně na mě působilo líčení, jak vnímal prakticky všechny lidi, se kterými přišel do styku. Vždy vyzdvihuje zejména kladné aspekty jejich individuality. Na každém člověku, ať už je to jeho odpůrce nebo nejvěrnější přítel, dokáže najít mnoho dobrého. To je něco, čemu by se každý z nás měl v nejvyšší míře učit. Naproti tomu se neváhal ostře postavit útokům na své dílo, urážkám, zesměšňování a zlehčování jeho úsilí. Nyní, po více jak 100 letech můžeme být svědky plodů jeho práce, a to i přesto, že proti nim byly vedeny četné útoky, a že jeho přívrženci a pokračovatelé čelili represím a výsměchu. I přesto, že sama Anthroposofická společnost ve většině propadla dekadenci (neboť vše je jen o lidech), impuls, který dal světu, žije dál, a bude se dál rozvíjet. Je velká škoda, že byl v psaní autobiografie násilně zastaven, neboť poslední fáze jeho života byla nejvíc poznamenána takovými útoky, že se až jeden diví, že o něm dnes ještě vůbec můžeme něco slyšet... Nebyl jen zasněným "zlepšovatelem světa", kterých jsou dnes tisíce, ale skutečně praktickým člověkem, který dovedl slova přetavit v plodné činy. Jaké těžkosti přitom sám kolikrát prožíval, to v hojné míře v knize zmiňuje. Závěrečná báseň Marie Steinerové vystihuje více, než by se mohlo na první pohled zdát...... celý text
