st.me přečtené 169

Vejce a já 2004, Betty MacDonald

Dávám pět hvězd! A to protože, jsem hledala odpočinkovou, nenáročnou a vtipnou četbu a to mi tahle knížka splnila na 100%. Během čtení jsem se koliktrát zastavila a divila se autorce, že se nesbalila a prostě z farmy neutekla, protože já na jejím místě bych už byla za humnama. Její život nebyl život, ale otročina. Hlava mi nebrala jestli ty skutečně nezáveděnihodné situace brala opravdu s takovým nadhledem nebo jako většina lidí měla nervy v kýblu. Ale její vyprávění mi přišlo upřímné a srdečné, jako by mi ho říkala dlouholetá kamarádka.... celý text

Jonathan Strange & pan Norrell 2007, Susanna Clarke

Nemůžu si pomoct, ale příběh mě nezaujal. Začátek mi přišel nudný a nezáživný, což jsem nejdříve přikládala nedostatku času ke čtení a s tím spojenou nemožnost se do děje pořádně ponořit. Navíc je hustě prokládaný "historickými fakty z oblasti magie" a dalšími ne zrovna zajímavými pasážemi, které jsou podle autorky nezbytné k vysvětlení děje a bez kterých čtenář asi nemůže žít. Podle mě naprosto zbytečné. Celý děj má závratnou rychlost (asi jako spěchající šnek se třemi bypassy) což by mohlo vysvětlit těch 700 stránek. Takže když se prokoušete zmiňovaným začátkem a dostanete se k "ději" zjistíte, že je to stejně nudné jako těch x stovek stránek, které už máte za sebou. Co mi ale vadilo ze všeho nejvíc byly hororové a morbidní prvky. Autorce se podařilo vykreslit ponurou a stísněnou atmosféru i tak. Působio to stejně jako když Leoš Mareš říká vtip, prostě to musí pořádně a dopodrobna vysvětlit. Knížku vřele doporučuji všem co chtějí zabíjet čas bezůčelně a těm, kteří mají problém s usínáním, na tohle je tahle kniha fakt formát.... celý text

Žabákova dobrodružství 2011, Kenneth Grahame

Žabákova dobrodružství jsem četla před pár lety v originále a teď jsem si to zopakovala v češtině. Jsou to krásné příběhy, kde hlavními hrdiny jsou zvířátka z lesa, to ovšem nebrání tomu, aby měla vlastnosti jako lidé, ty dobré i ty horší. V každém příběhu se tak čtenář pobaví, ale i najde poučení. Mě jejich čtení zpříjemňovalo chvilky před spaním a dovedu si představit, že nejinak tomu je i u trcohu starších dětí.... celý text

Doppler 2007, Erlend Loe

Kniha absolutně o ničem! Hlavní hrdina se po ráně do hlavy odstěhuje do lesa, kde žije s losem, protože nemá rád lidi a pokládá si "existenční" otázky. Dočetla jsem to jen proto, že jsem čekala, že na konci se dočkám nějakého rozuzlení nebo aspoň nějakého konce. Omyl! A to autor ještě vyhrožuje: "to be continued" To,proč je autor a jeho romány tak populární si nedovedu vysvětlit. Osobně bych se snažila něco vyčíst z březové kůry, protože z té bych si asi odnesla víc.... celý text

Divadlo krutosti 2004, Terry Pratchett

Během čtení první povídky jsem si vzpoměla, že tuhle knížku jsem už vlastně četla. Některé z nich byly lepší, jiné míň, ale nestalo by se mi, že bych se u jediné z nich nudila. Celkově vzato to bylo příjemné čtení s občasným mrazením v zátylku (to u těch děsivějších kousků).... celý text

Noční hlídka 2003, Terry Pratchett

Opět pan Pratchett, opět jsem si dobře početla. Příběhy s kapitánem Elániem mám moc ráda. Je to taková sázka na jistotu. V této knize není začátek tak zdlouhavý, jak tomu je u ostatních, kde se stále opakuje vysvětlení s želvou a slony. Tady je to od první stránky nabité akcí, která Vás okamžitě vtáhne do děje. Překvapilo mě, že pan P. přitvrzuje a nevyhíbá se popisům násilí páchaného v Ankh Morporku dřívější doby. Že by reakce na dobu dnešní?... celý text

Poslední hrdina 2003, Terry Pratchett

Dočteno. Otáčím poslední stránku, zavírám knihu. Potichu sedím u svého stolu. Uvnitř mě svádí nelítostný boj několik emocí. Radost a pobavení, tak jako vždy, jsem se nasmála u příběhu psaným z pera Pana Pratchetta. Obdiv nad dechberoucími ilustracemi, které provázejí celým příběhem. Člověk se na ně může dívat hodiny a neomrzí se mu. Překvapení, jak to dopadlo. A smutek, že něco skončilo. Vlastně si nejsem tak úplně jistá, jak to skončilo. Ale takhle to být nemohlo. Nejsem sice chronický optimista jako kapitán Karotka, ale v jednom s ním musím souhlasit. Vždycky zbývá naděje. A tu si s touto knihou odnáším i já. Děkuju!... celý text

Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky 1979, J. R. R. Tolkien

Když jsem tak zběžně projela hodnocení knížky, tak mám skoro strach sem přidat to svoje. Je tu tolik hvěžd, že to vypadá jak na sjezdu generálů. Je pravda, že panu Tolkienovi jsem se po shléhnutí prvního dílu Pána Prstenů vyhýbala jak čert kříži. Film mě prostě nezaujal. Nakonec jsem ale podlehla "tlaku" okolí a pustila se do čtení. Nemůžu napsat, že Hobit je nej, nej, nej, nej, nej knížka jakou jsem kdy četla, protože na mě tak nezapůsobila. Je dost možné, že po veškeré té chvále co jsem si na knihu vyslechla, jsem čekala prostě moc. Pan Pytlík mi nebyl nijak zvlášť sympatický, vadilo mi, že je takový srab. Sice během vyprávění trochu zmužní, ale stejně... na konci se schoval díky prstenu. To hrdina nedělá. Celkově mi přišlo, že na cestě tam a zpět zažila výprava tolik dobrodružství právě díky tomu, že Pytlík se dostal (zase) do maléru. Některé mě bavily, jiné naopak, ale tak to bývá asi u každé knihy. Ale ať jen nehaním. Musím přiznat, že kniha mi zpříjemňovala dlouhé chvíle a dokreslovala svým pohádkovým kouzlem předvánční atmosféru. Po jejím přečtení jsem si ještě pustila trailer k filmu a to byl bonbónek na konec. Přemýšlím, že dám šanci i Pánovi Prstenů a pak možná i filmům. Ale nechci předbíhat událostem.... celý text

Příšerné příběhy strýce Montaguea 2011, Chris Priestley

Zdá se mi, že originální název knihy, Uncle Montague´s Tales of Terror je výstižnější než Příšerné příběhy strýce Montaguea, protože vyprávění strýčka mi nepřišlo ani tak příšerné jako děsivé. I přesto nebo spíš právě přesto jsem se od knihy nemohla odtrhnout a musela číst dál. Přiznám se, že z některých povídek mi běhal mráz po zádech, což nemůžu připisovat své bujné představivosti, ale především autorovi, který větu po větě odkrývá děsivá tajemství. A i když jsem se občas bála, určitě si přeštu pokračování. Už se těším jak se budu bát.... celý text

Vrahova modlitba 2011, Ariana Franklin (p)

Poslední díl románu o Adélii byl stejný jako předchozí. Čtivý, naplněný napětím a zvratů. To jsem si užívala. Co mě překvapilo, byla naivita hlavní postavy, vlastně to asi nebyla tak úplně naivita. Hlavní hrdinka je totiž asi ÚPLNĚ BLBÁ. Několikrát odmítne nabízenou pomoc a dostane tak sebe i své blízké do srmtelného nebezpečí. A když už si sama připustí, že po ní jde krutý vrah, tak se jak nějaká nanynka vydá sama kdoví kam pryč a nikomu o tom neřekne. Nevím co tím autorka sledovala. Je sice pravda, že byla hrdá a soběstačná až na půdu i v předchozích dílech, ale v tomhle je to vystupňovené až za hranice únosné meze. Přiznám se, že jiný konec než tento jsem vlastně ani nečekala, ostatně kdo je vrah jsem tušila už nějakou chvíli. Ale po dočtení posledního řádku jsem čekala doslov, kde bude psáno, že někdo Adélii chytl a dal jí pár facek, aby se vzpamatovala, protože taková naivita, jako je ta její se hodí snad jen do románů z červené knihovny.... celý text

Pí a jeho život 2004, Yann Martel

Pokud bych měla shrnout četbu tohoto románu jedním slovem, tak by to bylo UTRPENÍ. Kniha na začátku slibuje, že po jejím přečtění uvěříte v Boha. Nevěřte tomu. Nicméně to byl jedniný důvod proč jsem knížku dočetla. Tento příslib ve mě probudil zvědavost, jinak bych knihu už dávno odložila. Prvních sto stránek je neskutečně nudných, líčí jak malý Pí vyznává tři víry a jeho odplutí i s rodinou do Kanady. Když loď odrazila od břehu, věřila jsem, že teď už to bude lepší, čtivější. Chyba lávky. Na záchraném člunu jsou sice zvířata, ale pořád je to ta samá šeď a nuda. Skoro jsem se tak modlila ať už konečně přistanou na pevnině a zachrání se. Nechápu proč je knížka tak silná, celý děj se nekonečně táhne jak týden před výplatou. Nakonec mi přišlo zajímých asi posledních 30 stránek a následný komentář ke knize. Což mě fakt naštvalo, vědět to dřív tak si přečtu pouze toto a vyhnu se předchozímu martyriu. Ještě musím autorovi přiznat občasné, celkem vtipné přirovnání, vzhledem k situaci, ve které se hlavní hrdina nacházel.... celý text

Relikvie mrtvých 2011, Ariana Franklin (p)

Třetí díl a opět spokojenost. Romány Ariany Franklin se čtou samy. Pokud mám nějak porovnávat s předchozími díly, tak tenhle se mi líbil víc, než díl truhý. U toho jsem ke konci knihy tušila, že "vrahem je zahradník", kdežto tady to pro mě bylo překvapení až na konci. Těším se na další, škoda, že už poslední díl.... celý text

Stvořitelé a spasitelé 2011, Geraldine Brooks

Z téhle knížky nejsem moc nadšená. Brala jsem si ji s tím, že by to mohlo být něco na styl knih Dana Browna, ale není. Autorka vypráví příběh knihy staré 5 století a osudy lidí, kteří s ní měli co dočinění. Takže příběh ze současnosti je tak useknut a začíná jiný v jiné době, v jiné zemi. Postupně kniha odkrývá svá tajemství a svou historii. Což zní jako recept na napínavou a zajímavou četbu, ale opak je pravdou. V průběhu čtení jsem se nudila. Výjimkou byly ty okamžiky, kdy jsem si musela vyhledávat latinská, italská a jidiš slovíčka a na internetu si hledala historii Židů a jejich náboženství. To mi upřímně vadilo. Uvítala bych, kdyby význam těchto slov byl vzadu v knížce. Čtenář by tak nemusel odkládat knihu a v klidu pokračovat v četbě. Celkově se mi zdálo, že autorka počítá s tím, že každý je obeznámen s Židovskou tématikou a tak nemusí nic vysvětlovat. Mě to tak několikrát přivedlo v omyl. Když tak přemýšlím jak to shrnout, tak mi to přišlo takové nemastné, neslané a vědět tohle dřív, tak ji ani nečtu.... celý text

Born to Run: Zrozeni k běhu 2011, Christopher McDougall

Tato kniha mi byla doporučena, jako absolutně úžasná, a proto jsem si slibovala,že taková bude a možná ještě lepší. Ale moje očekávání to nesplnilo. Jedna kniha o běhání mi už rukama prošla a po jejím přečtení jsem měla chuť si jít okamžitě nazout tenisky a jít se proběhnout. Právě díky tomu, že Zrozeni k běhu je bestseller a jedna z nejlepších knih o běhání vůbec, jsem čekala, že co bude následovat po jejím doštení, bude něco jako běžecký hurikán, ale to se nestalo. Ano měla jsem chuť jít ven a proběhnout se, užít si volnost a ten pohyb, cítit se příjemně unavená, ale to bylo všechno. A já jsem čekala víc. Celé je to neoddiskutovatelně napsané velmi čtivě. Občas mi tam vadily vědecké studie a argumenty. Chápu, že pro lepší vysvětlení/pochopení je tam autor musel dát, ale vadilo mi, že je to oklika k příběhu, který mě zajímal. Ale informace tím podané se mi zdály logické a možná, kdyby se nad tím každý zamyslel a použil selský rozum, ubylo by zdravotních problémů s nohama. Když to shrnu, tak celkově se mi to líbilo, jen jsem měla vysoké nároky a jistou představu.... celý text

Labyrintem smrti 2010, Ariana Franklin (p)

Skvělé pokračování Vykladačky smrti. Příběh je napínavý od první do poslední stránky. Autorka se tentokrát příliš nezabývala milostnýma pletkama hlavní hrdinky, což rozhodně nebylo na škodu, ba naopak. Myslím, že se jí podařilo pěkně a nevtíravě vykreslit postavení žen v dané době. Přiznám se, že jsem tak nějak tušila kdo nechal zavraždit Rosamundu, ale i tak se těším až se mi do rukou dostane další díl.... celý text

Malí bohové 1997, Terry Pratchett

Tento zeměplošský příběh se tentokrát točí kolem náboženství a víry v bohy. Měla jsem trochu strach, jestli mě to bude bavit a byla jsem příjemně překvapená, jen jsem se u této knížky nezasmála tolik jako u jiných děl Pana P.... celý text

Velká ryba 2011, Daniel Wallace

Příběh se mi líbíl, ale že by mě nějak extrémně nadchl nebo ovlivnil se říct nedá. Díky doslovu mi leccos došlo a zapadlo tam kam mělo. Určitě se podívám na film od Tima Burtona.... celý text

Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce 2007, Robert Fulghum

Těžko bych hledala něco co bych mohla této knížce vytknout. Krátké příběhy pobaví, dojmou a občas donutí člověka se zastavit a popřemýšlet sám nad sebou a nad těmi které miluje. Tahle knížka má pro mě jisté místo v knihovně.... celý text

Carpe Jugulum 2000, Terry Pratchett

Musím dát plný počet hvězdiček a to proto, že: mám ráda čarodějky, mám ráda Smrtě a Krysího Smrtě, mám ráda Nac Mac Fígly a tito všechni se v tomto příběhu vyskytují. Pravda někteří více než jiní, ale i tak. Příběh mě bavil od začátku až do konce. Nezdá se mi, že by to byla slátanina jak píše frigorn, ale to je věc osobního názoru. Já byla maximálně spokojená. A konec se mi líbil opravdu hodně, díky odhalení další stránky Esme Zlopočasné.... celý text

Chuť jablečných jadýrek 2010, Katharina Hagena

Po téhle knížce jsem sáhla, protože víc než cokoli jiného mě zaujal její přebal. Jala jsem se jí číst a po pár kapitolách ji zahodit, protože nejsem fandou romantických románů, nicméně jsem vytrvala a nevycházela z údivu. Kniha je plná sladkobolných blábolů, autorka dokázala něco o čem jsem si myslela, že je nemožné a to vykouzlit zamilovaný tisícehran. Celkově mi přišlo, že je to celé o ničem, jakoby psané na sílu. Dávám jednu hvězdu, za snahu vytvořit iluzi léta, což jsem možná pociťovala díky vedrům, které venku panovyly. Ne, nejde to, ani tu hvězdu ji nedám.... celý text