Chuť jablečných jadýrek přehled
Katharina Hagena
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/46418/bmid_chut-jablecnych-jadyrek-66005f1f333ee.jpg
4
179
179
Vzpomínky na letní prázdniny u babičky jsou plné magického třpytu, povídání tet jim přidává nádech tajemství. Katharina Hagenaová vypráví o osudech tří generací žen v jedné rodině. Chuť jablečných jadérek je pohnutý román o vzpomínání a zapomínání, psaný s nádherným humorem i moudrostí. Po Berthině smrti zdědí Iris její dům. Ocitne se tak znovu po mnoha letech ve starém domě své babičky, kde si kdysi jako malá o letních prázdninách hrávala se svou sestřenicí. Prochází se pokoji a zahradou a ocitá se ve světě, který nepodléhá běhu času, ve světě, kde se červený rybíz přes noc mění v bílý a připravuje se z něj marmeláda slz, kde stromy kvetou dvakrát do roka, vesnice mizí a ženám od prstů srší jiskřičky. Ale dům je zanedbaný a zahrada zarostlá bodláčím. Iris se probírá vzpomínkami na věci dávno zapomenuté: Co opravdu dělal její dědeček, než odešel do války? Do koho byly zamilované Berthiny sestry? Kdo rád jedl jablka i s jadérky? Pak si vzpomene na sestřenici Rosemarii a na noc, kdy se jí stala ta nehoda. Co vlastně dělala Rosemarie na střeše skleníku? Chtěla snad Iris něco říci?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , HostOriginální název:
Der Gesmacht von Apfelkernen, 2008
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Chuť jablečných jadýrek. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (41)
Další z knih, od které jsem nic nečekala, a přesto jsem ji po dvou letech, (po tom, co jsem ji na 13. straně zavřela) znovu otevřela a vychutnala si jí jako kyselé jablíčko. Ty já můžu.
Na včerejší čtení venku jsem si ji vytáhla z bedny, která byla mnou vyřazena na prodej. Že teda tu šanci dostane, když má tak krásnou obálku..
Seděla jsem nad ní asi tři hodiny, dneska asi dvě, a vychutnávala si každé slovíčko, každý popis ze starého baráku, zahrady, osoby, každý pocit. Bylo to tak krásné. K tomu člověk prostě nějak musí dospět, k takové četbě, jinak to nejde.
Tady totiž ani tak nejde o ten příběh, nýbrž o ty pocity. Ta kniha si Vás přitáhne, nechá Vás proplouvat těmi osudy, tím propletencem vztahů, a na konci Vás vyhodí jako ten ohryzek.
A Vy tu knihu zavíráte s tím.. no znáte to, takový to příjemno, dušička se nakrmila a teď bude zase líp.
I když téma je vlastně takové ponuré, smrt, stáří, trocha demence, smutky, lásky, rodinné vazby.. ale i tak.
Asi to miluju.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (2)
„Dřív ano, to jo, to jsem čítávala nepřetržitě, v posteli, u jídla, na kole. S tím byl ale konec. Čtení bylo totéž jako shromažďování, a shromažďování to samé jako uchovávání, a uchovávání totéž jako vzpomínání, a vzpomínání bylo to stejné jako nevědět přesně, a nevědět přesně bylo totéž jako zapomenout, a zapomenout bylo stejné jako padat, a s tím padáním musel být konec. (str. 18)“
„"Moje babička Bertha Lünschenová rozená Deelwaterová zemřela desítky let po tetě Anně, to už pak ale dávno nevěděla, kdo byla její sestra, jak se sama jmenuje nebo jestli je právě zima či léto. … Během deseti let se zbavila svých vzpomínek s touž roztržitou lehkostí, s níž si odhrnovala své krátké bílé lokny ze šíje nebo umetávala neviditelné drobky na stole."“
Kniha Chuť jablečných jadýrek v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 244x |
| ve Čtenářské výzvě | 19x |
| v Doporučených | 18x |
| v Knihotéce | 110x |
| v Chystám se číst | 131x |
| v Chci si koupit | 16x |
| v dalších seznamech | 1x |
Chuť jablečných jadýrek
Dostala jsem se k ní na gymnáziu, poté jsem si ji šla koupit a od té doby ji čtu tak jednou za dva roky. Velmi oddechové a lehce melancholické. Bohužel některé části jsou slabší, ale protože autorka úžasně popisuje všechna místa, dá se to přehlédnout.