stavlamich
přečtené 696
S elegancí ježka
2008,
Muriel Barbery
Říkám si - četla jsem vůbec tuhle knihu? Mám pocit, že ne. Že jsem před několika lety byla moc roztekana, nebo jsem neměla dost "zkušeností" s osamělostí a filosofováním. Prostě tehdy na knihu S elegancí ježka nebyl ten správný čas. Tentokrát ale byl. Bylo to krásné, smutné, působivé. René i Paloma mi hodně vadily, ale asi z části proto, že jsem se v nich poznávala. Hádám, že každý potřebujeme svého Kakura, aby nás zachránil. Aby se s námi zasmál, když nad vším moc přemýšlíme. Aby nás podržel za ruku, když nevíme kam dál. Jsem ráda, že takového někoho po svém boku mám. A jsem ráda, že jsem se dostala k této knize, že jsem si ji směla vychutnat a že si teď můžu užívat ten hořkosladký pocit po dočtení příběhu se smutným, ale zároveň šťastným koncem.... celý text
