Jeho království je napsané tak mistrně, že se mi nechtělo věřit, že pan Waltari nebyl událostem před dvěma tisíci lety přítomen.
Protože když jsem se ponořila do příběhu, ocitla jsem v Tom čase a Tom místě. Cítila jsem Tu naději čekavši na Něj s ostatními na Hoře Olivetské. Smutek a beznaděj mi drásaly duši, když umíral. Nadšením jsem skoro plakala, když znovu povstal z hrobu.
Jedna z knih, které nemusím už nikdy znovu číst, protože mi zůstala otištěná v paměti. Tuhle však čítávám. Proč? Kdo ví?... celý text