VeverQa
přečtené 159
Nezdárný syn
2020,
Rainbow Rowell
Tak to bylo velké zklamání. Ne, že by první díl byl něco extra, Rainbow je sice dobrá v psaní o mezilidských vztazích, ale fantasy jí fakt nejde. Druhý díl však ještě k tomu neměl ani dobrý příběh a příliš velká část byla vyprávěna očima Penelope, což bylo zbytečné a velmi nudné. Všechny pasáže, co měly potenciál, byly buď příliš krátké, nebo se vůbec nekonaly (např. příběh Agathy byl velmi zajímavý, ale prakticky jsme se dočkali jen začátku). Četla jsem knížku hlavně kvůli Bazovi a Simonovi a scény rozvíjející jejich vztah byly naprosto minimální. Mám dojem, že autorka chtěla co nejrychleji napsat druhý díl, aniž by se snažila, aby za něco opravdu stál. Třetí díl už mám koupený, tak ho asi přečtu, ale vlastně se na něj vůbec netěším.... celý text
Zmijí žena
2007,
Tereza Šimůnková
Nechápu, koho napadlo, že je dobrý nápad toto publikovat. Poezií se to opravdu nedá nazvat. A to je co říct, protože poezie může být téměř cokoliv. Tohle však opravdu, opravdu ne.... celý text
Věčné noci
2013,
Neil Gaiman
Tohle bylo první dílo o Sandmanovi, které jsem přečetla (no dobře, nevím, jestli to mám nazvat čtením, sněním, hltáním, nebo něčím podobným). Původně jsem tuto knihu vlastně vůbec nechtěla číst, když mi byla vtisknuta do rukou se slovy: "Přečti si to, o víkendu ji vracím." Hlavou mi běželo, že mám doma kolem 13 knih, co jsem ještě nepřečetla a že Sandman si bude muset počkat. No, nakonec jsem si to přeci jenom přečetla během pár hodin a rozhodně toho nelituji. S největší pravděpodobností si přečtu i předchozí díly (nemůžu si pomoct, ale strašně mě zajímají členové Sandmanovi rodiny) a jsem ráda, že jsem se k této knize dostala :)... celý text
Jsem zlomená
2013,
Tahereh Mafi
Tento komentář může obsahovat SPOILERY! Nevím, co napsat. V prvé řadě, že nechápu, jak jsem si mohla myslet, že já a Juliett jsme si podobné. Být na jejím místě, skoro všichni by už byli mrtvý. Zadruhé, nechápu, jak někdo může nesnášet Warnera. V prvním díle jsem ho měla docela ráda, ale v druhém ho milovala! Naprosto souhlasím s komentářem Adele02. Warner je prostě... ani nevím, jak to vyjádřit, ale málem jsem nemohla dýchat, když jsem četla scény s ním. "Nedokážu myslet. Nedokážu dýchat." Někdy jsem měla pocit, že se cítím úplně jako Juliett, nejsem jako ona, ale její pocity někdy jako by byly moje, například ta scéna s Warnerem (než to úplně pokazila) ! Zkrátka, tahle kniha je jiná, než ostatní. Je tak plná plná plná emocí, že člověk všechno cítí doslova a do písmene. A navíc Tahereh má úžasný styl psaní, který na mě jakoby přelezl, když jsem to četla, občas jsem myslela úplně, jako by to bylo v její knize, se stejnými šktanci, mezerami a opakováním slov. Na přebalu je napsané "Druhý díl Juliettina příběhu vás zničí". A je to pravdo. Tato kniha vás rozcupuje na kousíčky a nechá je přejet náklaďákem. Nebudete moci dýchat. Alespoň já nemohla. DOPORUČUJI! Lepší než první díl.... celý text
