zeus
přečtené 38
Ten báječný den
1994,
Ira Levin
Tuto knížku jsem poprvé četla v roce 1994 když vyšla, tehdy mi bylo 23 let. Naprosto mě uchvátila. Jako kdyby autor v roce 1970 tušil k jaké "dokonalosti" se pomalu suneme. Od té doby se ke knize co 5-10 let vracím. Ano, znám pointu dokonale, přes to mě příběh stále baví. Je to asi jediná knížka, kterou jsem četla X krát a pořád ji mám po ruce. Všechna ta dobrodružná antiutopická novodobá díla jsou pro mě prostě druhá. Dárce, Hungry games, Ostrov atd. prostě Ten báječný den byl pro mě první.... celý text
Můj život s Reinhardem
2012,
Lina Heydrich
Ke knize jsem přistupovala nikoliv jako k historickým faktům, ani jsem nečekala nějaká nenadálá objasnění, obhajobu, či pokání. Prostě mne zajímaly názory, postřehy, myšlenky a psychické rozpoložení manželky jednoho z nejvyšších představitelů říše. Je to pohled subjektivní a jako takový se ani nemůže brát vážně. A myslím, že tak to i bylo myšleno vydavatelem, když se rozhodl pro vydání této knihy. Vyprávění se mi líbilo, bylo velmi zajímavé. Snažila jsem se pochopit tu směs naivity, oddanosti, důvěry a arogance. A myslím, že se mi to podařilo. To se pochopit dá, že byla tak trochu "mimo mísu" a manžel jí nesvěřoval všechno. Brala co život nabízel a nezatěžovala se ničím jiným než výchovou dětí a následováním manžela. Taky bych pochopila, že vše co se jí dělo na konci války a po válce brala jako křivdu. "Ona přece nic," byla jen manželka a ke všemu chlapa co zemřel už v půlce války. Co ale nemůžu pochopit je, že si po celou dobu války nepřipustila ani stín pochybností, že je cosi shnilého v Hitlerově říši. Že jí ani na chvilku nenapadlo, že tu "něco nehraje". A že si nepřipustila ani pocit kolektivní viny. Neodsuzuji, je to prostě jen nad moje chápání.... celý text
Andělíčkářka
2014,
Camilla Läckberg
Nechápu tak vysoké hodnocení, ani nadšené komentáře. Mám ráda napětí i ponurost, ale nenašla jsem v knize ani jedno z toho. Z množství postav jsem byla zoufalá, do půlky jsem se v nich nevyznala, krom Eriky a Ebby. Děj tak rychle skákal z jedné postavy na druhou, na třetí, pak do minulosti, pak na čtvrtou atd.že když se vrátil k prvním postavám, už jsem zapomněla kdo to vlastně je. Ke všemu jsem si v té změti asi dvaceti lidí, nevytvořila k nikomu vůbec žádný vztah, takže jsem o nikoho neměla strach a kdyby na konci úplně všichni umřeli, bylo by mi to totálně fuk. Knížku jsem dočetla, ale hodně jsem přeskakovala nudné pasáže.... celý text
Tajemství sedmi ještěrek
2012,
Veronika Černucká
Zlákal mě název a zvědavost, tak jsem si knížku koupila. Hlavní hrdinka soukromé očko Tara mi trochu lezla na nervy namachrovaností, ale to byl asi autorky záměr, Tara už je holt taková, divoška jedna. Líbil se mi styl vyprávění i zašmodrchaný příběh a přečetla jsem to za dva večery. Takže doporučuji.... celý text
Ďábelská past
2009,
Hana Doubková
Hezká knížka, příběh je čtivý a napínavý, zápletka reálná, vrah dobře schovaný.
Rytíř ve zlaté zbroji
2008,
Jude Deveraux (p)
Rytíře jsem četla v nemocnici a bylo to velmi odpočinkové čtení, byla jsem nadšená. Rozhodně bych ji doporučila. Ano, je to červená knihovna, ale s vtipem a nadsázkou. Po této zkušenosti jsem otevřela i další knihy této autorky, jednu jsem dokonce i dočetla, ale s vypětím sil a moc mě to nebavilo.... celý text
