19 rozhovorů přehled
Stanislav Červinka
Kniha je souborem rozhovorů, které postupně vycházely v časopise Sorry a představuje tak průřez názorů, glos i poznámek, které se váží nejen k příslušné době; v mnoha ohledech jsou totiž nadčasové a demonstrují často svéráznou filozofii i životní postoj zahrnutých postav. Čtenář se tak v textu můžeme setkat s takovými osobnostmi jako Ivan Martin Jirous, Ladislav Kuk, Anna Koubová, Dušan Všelicha, Vincent Venera, David Černý, Tony Ducháček, Martin Myšička, Ladislav Frej ml., Andrej Stankovič, Jan Haubert, Štěpán Jiřík, Jiří Tichý, Adéla Pánková, Jan Pelc, Jaroslav Róna, Petr Hraboš Hrabalik, Ivan Brezina, František Čuňas Stárek, Ivan Vojnár, Ladislav Horáček či Luděk Marks... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize 19 rozhovorů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Koupil jsem si v Levných knihách na cesty. Zvolený formát totiž plně odpovídá... rozhovory jsou většinou krátké, zachycující jen pár myšlenek a v kostce představující aktivity zpovídaných osob. Přesto lze říct, že interview kolikrát překvapivě skuznou i k hlubším tématům. Výsledek bych shrnul do třech kategorií: vtipné (Magor, Vincent Venera, Haubert, Ducháček), zajímavé s nečekaným přesahem (Myšička, Frej, Stankovič, Tichý, Pelc, Róna, Brezina, Vojnár), sdělně informativní (Hraboš, Čuňas, Marks, Černý) a nudné (Kuk, Koubová, Všelicha, JIřík, Horáček). Sečteno podtrženo, hledáte-li na nějaký kratší přesun hromadnými prostředky něco nezávazného ke čtení, doporučuji 19 Rozhovorů. K ničemu vás nenutí, kdykoliv můžete přestat a když knihu zapomenete rozečtenou ve vlaku, žíly vám to trhat nebude....
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha 19 rozhovorů v seznamech
v Přečtených | 8x |
v Knihotéce | 5x |
v Chystám se číst | 1x |
Autorovy další knížky
1984 | Až do posledního kmotra |
1991 | Kdo zabil Arconu |
2003 | 19 rozhovorů |
1988 | Přemožitelé času 9 |
1989 | Zvláštní akce smrti |
Soubor devatenácti rozhovorů s osobnostmi, které už dnes většinou nejsou příliš všeobecně známé a u generací narozených do časů po roce 1989 vzbuzují spíše otazníky nebo rozpaky. Rozpravy nejsou příliš konkrétní a spoléhají na znalost prostředí i zpovídaných. Jdou spíše do osobní úrovně, která je však po cca dvaceti letech spíše neprůhledná. Nejblíže mi byly rozhovory bez skrytých vtipů a jinotajů, u kterých jsem nemusela přemýšlet, jestli je to špatný vtip nebo to všichni mysleli vážně. Nadčasová kniha bohužel opravdu není a doporučuji ji hlavně znalcům prostředí disentu a umělecké scény devadesátých let hlavního města. Pro většinu dnešních čtenářů je to čtení, u kterého se příliš nezasmějí a nebudou cítit důvod pátrat po čemkoliv dál.