A budeme šťastni přehled
Lubomír Macháček
Román o věčné touze lidstva po cestách do vesmíru i po obyčejném lidském štěstí. Na pozadí několika lidských osudů se odehrává boj o záchranu dítěte, který vrcholí v okamžiku, kdy se tragicky realizuje pošetilý sen blouznivce po cestě do vesmíru a po navázání kontaktu s neznámými bytostmi.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize A budeme šťastni. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Nedokázala jsem se začíst, nestačila jsem sledovat děje jednotlivých lidí, pletla se mi jména.. Mě kniha prostě neoslovila.
Zprvu mě kniha nezaujala a nudila mě,přišla mi prostá,postupně mě však začaly vtahovat osudy hrdinů a knihu jsem vcelku s chutí dočetla.Svůj názor jsem během četby změnila,kniha ač zprvu prostě působí a není psána nijak složitě,je ve skutečnosti sondou do lidských duší a odhaluje jejich skryté touhy.
Témata, kterým se kniha věnuje-pocity dítěte rozvádějících se rodičů,rozpadající se partnerský vztah,pocity,přání a vzpomínky umírajícího starce,vnitřní boj alkoholika,touha neplodného páru po dítěti a úvahy pro a proti adopci,platonický milostný vztah v pozdním věku.
Citace,které mě zaujaly:"Hranice lidské fantazie překračují život jedince k životu rodu,život rodu k životu vesmíru..."
"Láska zakryje i maličkosti,z kterých se později stávají problémy."
"Toužíme-li okamžitě vzlétnout,obvykle se nám to nepodaří,právě tak,jako toužíme-li okamžitě milovat.A přeci létáme,milujeme a jsme milováni.Člověk nepřekročí svůj stín,ale lidstvo tuhle šanci má.A v ní je jeho naděje,víra i spása."
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha A budeme šťastni v seznamech
v Přečtených | 6x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Knihotéce | 8x |
v Chystám se číst | 2x |
Autorovy další knížky
1987 | Údolí osamělých běžců |
1993 | Písek v zubech |
1989 | Fantastický mezičas |
1984 | Výlety do snů |
1997 | Poklad na Kunětické hoře |
Začíst se dá trochu práce. Mnoho postav, mezi kterými autor přeskakuje, jednou je nazývá jménem, pak příjmením, přeskakuje z myšlenek a pocitů z jednoho na druhého. Trvalo mi, než jsem se zorientovala v tom, kdo ke komu patří, kdo s kým pracuje, kdo má jaký problém apod. Nakonec jsem byla mile překvapená, jak zajímavé čtení se z toho vyklubalo. Všechna témata se týkají běžného života a překvapilo mě, jak přesvědčivě se do nich autor dokázal vcítit.