A Bůh pravil: Musíme si promluvit! přehled
Hans Rath
Bůh stvořil svět v šesti dnech. Sedmého dne odpočíval. A osmého dne začal chodit na psychoterapii… Jakob Jakobi je psychoterapeut, ale s vlastním životem si neví příliš rady. V práci se mu nedaří, manželka ho opustila… a navrch mu její nový přítel, bývalý boxer, rozbil nos. Na pohotovosti se Jakob setkává s Abelem Baumannem, cirkusovým klaunem, jemuž štěstí taky dvakrát nepřeje. Zdá se, že Abel trpí podivnou poruchou osobnosti – sám sebe totiž považuje za Boha. A hledá terapeuta. Jakoba jeho nový, sympatický pacient, který se může pochlubit celou řadou nejrůznějších talentů, okouzluje a fascinuje. Brzy si však už vůbec není jistý, s kým má vlastně tu čest – a kdo z nich dvou ve skutečnosti pomáhá komu.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize A Bůh pravil: Musíme si promluvit!. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (19)
(SPOILER)
Hezká jednohubka. Když Bůh umíral, docela jsem brečela, ale nejvíc mě rozbrečel Heinz, když hledal odpovědi a sám sebe 15 let a všude po světě… to mě dostalo nejvíc.
Jinak ten příběj je spíše tragikomický, já být Jakobem, tak už se na všechno vyprdnu:).
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha A Bůh pravil: Musíme si promluvit! v seznamech
v Přečtených | 84x |
ve Čtenářské výzvě | 8x |
v Doporučených | 12x |
v Knihotéce | 16x |
v Chystám se číst | 54x |
v Chci si koupit | 13x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2015 | A Bůh pravil: Musíme si promluvit! |
2016 | Ďábel je taky jenom člověk |
2019 | A Bůh pravil: Musíš mi pomoci! |
2018 | 88 věcí, které byste měli stihnout se svým dítětem, než vyletí z hnízda |
(SPOILER) Zajímavý námět, krásná obálka, můj milovaný Berlín. Co víc si přát?
Bylo by toho hodně. Tak třeba sympatický hlavní hrdina, jemuž všechny trable věřím a v mnoha ohledech s ním souzním. Splněno. Je tedy pravda, že Jakob na sobě nechal dříví štípat a já bych Ellen mnohokrát poslala do paďous, ale nakonec nad ní noblesně morálně zvítězil (toho bych nebyla schopna), takže za mě hodně dobrý.
Děj, mno... Žádný nebyl. Zápletka, pointa, nenalezeno. Jakože to nebylo na závadu, text byl rozhodně „o něčem jiném“. Nenudila jsem se a uvedené příhody nebyly plytké nebo hloupé. Samozřejmě jsem se zamýšlela, pod vlivem Jakobových příhod, jak by asi vypadal svět, v němž bych neexistovala já, to bylo hezké mentální cvičení.
Nad jednou věcí jsem tloukla hlavou do zdi, ačkoli ji autor do příběhu umístil naprosto záměrně a zdůvodnil to. A sice problém, že nikdo nedokázal Abelovi uvěřit božskou podstatu a raději všichni vymýšleli naprosto krkolomná zdůvodnění jeho zázraků. Jsem racionální skeptik a nevěřící pes, nicméně zastávám univerzálně platnou tezi, že nejjednodušší zdůvodnění je správné. V tomto případě by Abel mě samotnou přesvědčil stokrát rychleji než německé katolíky. No co naděláme (Abel a já).
Bylo to vtipné a moudré, kombinace, kterou naprosto zbožňuju. Interakce mezi policistkou a Jakobem v záležitosti bratrovy zpronevěry, to jsem tedy plakala smíchy. Pak se mi líbilo, jak Jakob použil znalosti ze světa, v němž by neexistoval, v tom reálném. Zkrátka dobrák.
Hodnocení by tedy bylo pětihvězdičkové, kdyby... Kdyby autorovi úplně neulítla poslední kapitola. To mělo být jako co? Tak za prvé – Abel všem kolem cpe pod nos, že je Bůh, prakticky ihned, co se dá s kýmkoli do řeči. Jenže v závěru Jakob pobíhá po lodi a každého na potkání se ptá: „Jsi to ty?“ To nemělo logiku. Závěrečné prozření taky nedává smysl, respektive nedává smysl partička black jacku předtím. A potopení Titaniku v posledním odstavci? Jako vážně ne, to se nepovedlo.
Jelikož mimo to se jedná o velmi milou knihu, srážím pouze jednu hvězdu a i tak vřele doporučuji.