...a tys na Němce střílel, dědo? přehled
Fritz Beer
Upravená verze osobních vzpomínek redaktora BBC původem z brněnské židovské rodiny a bratra novináře Kurta Konráda, na období první republiky a druhou světovou válku. Autobiografické vzpomínky na mládí v Brně se dotýkají nesnadného soužití Čechů a Němců po roce 1918, autorova levičáckého žurnalistického mládí, jeho emigrace a pozdější účasti v čs. armádě na západní frontě. Kniha ilustruje strastiplnou cestu židovského intelektuála Evropou první poloviny 20. století.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2008 , PasekaOriginální název:
Hast du auf Deutsche geschossen, Grandpa?, 1992
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize ...a tys na Němce střílel, dědo?. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Beerovy vzpomínky popisují působení komunistické strany v Československu a angažmá čs. exilové armády ve Francii stejně zajímavě a podrobně jako názorový vývoj nevěřícího Žida v první polovině 20. století. Ten možná ještě podrobněji, protože Beer díky svým deníkům mohl rekonstruovat své váhání mezi sionisty a komunisty, schizofrenní kombinaci intelektuálních přesahů a myšlenkové autocenzury, která byla obvyklá v Moskvou řízené KSČ, až po úplný rozchod se stranou.
Situace v komunistických novinách, vývoj ve straně, který z idealistů udělal poslušné pěšáky, viděný zevnitř, z nižších hierarchických stupňů a popsaný bez idealizování i očerňování naznačuje, proč historie pokračovala, jak pokračovala. A psychologie členstva asi v mnohém odpovídá sousední NSDAP, která se vyvíjela rychleji, ale stejně logicky nebo nelogicky. Českoslovenští vojáci ve 2. světové válce, to jsou v obecné paměti většinou letci a výsadkáři. Beerova zkušenost v pěší jednotce ve Francii, jejíž působení bylo zbytečné až tristní, ten hrdinský pohled narušuje - tím je cenná a o to zajímavější.
Kniha je napsaná novinářsky svižně a poutavě, přitom se autor snaží být maximálně přesný, k tomu je nečekaně upřímný a sebekritický, zmiňuje i to, koho urazil, komu lhal, jak hloupý občas byl. Na lidi vzpomíná už s nadhledem, u idejí jako by se občas hádal se svým mladším já, na myšlenkách pořád záleží. Dělá to z Beera sympatického vypravěče a z knihy na několika rovinách zajímavý, poučný text.
Tak jsem začal číst těn německý originál a porovnávat ho s českým překladem. Dost pochybuji, že ho přečtu celý, proto tvořím tento komentář již nyní, a průběžně ho budu případně editovat.
1)České znění je opravdu zkrácené, ale zatím v podstatě odpovídá původnímu textu. Vypuštěny zatím byly vždy spíše jen pasáže popisující nějaký vnitřní dušení pochod (na těch ale stojí polovina knihy), či nějakou nesouvisející odbočku. V některých případech i poněkud nejasnou, kterou by snad se znalostí tehdejších reálií šlo lépe pochopit. Nevím, zda si tedy někde spíše nezjednodušoval překladatel práci. Celkový ton vyznění textu je ale velmi obdobný a nedochází k posunu vyznění textu.
2)Potvrdily se mé obavy o špatný překlad slov vztahujících se k brněnským reáliím! V českém překladu se tak dočtete, že v Brně byla ve 20. letech lokalitou prostituce ulice Jeptišek. Taková ulice v brně neexistuje a neexistovala. Německém originále je uvedena ulice Nonnengasse. V Češtině se tato ulice ovšem celá staletí bezezměn jmenovala a jmenuje Panenská.
Obdobně termíny typické pro Brněnskou němčinu jsou bohužel přeloženy bez poznámek. Z překladu ve znění "jak jsme v Brně říkali čurina" čtenář němá šanci zjistit, že původní slovo byo Gaudi, což je dodnes běžné synonymum pro Spaß, používané dodnes v jižních oblastech, jako je Rakusko či Bavorsko. Snaha překladatele nahradit jej slengovým slovem, případně brněnským hantecem, upírá čtenáři tu původní informaci, kterou chtěl autor sdělit.
3)V některých případech došlo bohužel k záměrnému posunu přakladu tak, aby byl stravitelnější pro českého čtenáře. Například o událostech založení republiky není v jinak doslovně přeloženém odstavci referováno jako o převratu či puči, což by byl přesný překlad použitého německého slova, ale alibisticky jako o "událostech roku 1918". Chápu snahu přiblížit se zažité české terminologii a nerozhněvat si čtenáře nabouráváním jeho zažitého českého pohledu na věc a ve škole naučených dogmat a nerozptylovat ho. Na druhou stranu to knize něco ubírá. Kniha je zajimavá právě tím, že ukazuje mnohonárodnostní svět, a jejím cílem bylo zpřístupnit dnešní generaci složitost tehdejší doby. A k té patřilo i to, že pan Beer měl jako mateřský jazyk němčinu, vyrůstal v Československu v německojazyčném středu Brna v židovské komunitě, rodiče se hlásili k tomu že jsou Čechoslováci a on sám se za druhé světové války v zahraničních československých jednotkách bojujících proti Třetí říši hlásil k německé národnosti, aby ukázal, že všichni Němci nejsou špatní, za což ho šikanovali ostatní vojáci a dožadovali se, aby si uváděl židovskou národnost.
3)Drtivá většina textu je doslovný překlad. Jen tam kde se zkracovalo, tak si někdy překladatel vytvořil věty úplně vlastní, ale se stajným smyslem.
4) ojediněle už jsem tam narazil na chyby v překladu, kdy dochází k posunu významu. Třeba když ši zakoupil brožuru u vystoupení řečníka, tak v německém originále je vyjádřeno, že doufal, že snad by mohl získat podpis řečníka, zatímco v čaském překladu je to zkráceno na to, že ho chtěl získat. Vzhledem k tomu, že se neosmělil autora o podpis požádat, a ke zkrácení textu, tak zatímco v německé verzi je vyjádřeno pouze doufání, pak nějaký další text, který byl v české verzi vypuštěn, a pak konstatování, že se dostatečně neosmělil, z české zkrácené verze to působí poněkud hloupě - koupil jsem si knihu proto, abych si ji nechal podepsat ale nedvážil jsem se k tomu.
Celkově je český překlad svým vyzněním německé verzi velmi blízký. K pochopení myšlenek autora český překlad bohatě stačí. Pokud by z něj chtěl ale třeba vycházet historik při své práci (kniha obsahuje spoustu unikátních informací o různých čelních komunistech), pak by asi stálo za to si to raději i ověřit v originále. Jen pro jistotu, faktické informace jsou v překladu správně obecně také. Pokud ale někoho zajímají brněnské reálie 20. let pak doporučuji otevřít originál.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha ...a tys na Němce střílel, dědo? v seznamech
v Přečtených | 27x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 8x |
v Chystám se číst | 30x |
v Chci si koupit | 5x |
Obsahově má kniha potenciál. Čtenáři nabízí skutečně originální pohled na Brno i celkem výstižně vykreslené českoněmecké vtahy. Sám Beer se často odvolává na své deníky a s naprostou preciznosti vypráví události let dávno minulých, včetně rozličných dialogů. Tím pro mě ztrácí celá kniha trochu kredit, protože místy naleznete, jak si autor protiřečí, ale také působí některé uvedené detaily až nevěrohodně, provokativně. Bohužel než si to celé stihnu promyslet, autor (už znovu) odbočuje kamsi do mělkých vod, kde se hlavní příběh topí. Záporů je zkrátka moc. Kupí se. Navíc ani literárně není dílo natolik vznosné, aby celek zachránilo. Vše je totiž umocněno pocitem, že se jedná o obhajobu. Autor celý život tápe, přechází od jednoho k druhému, neví, přiznává, že pořád (něco) hledá, dokola řeší otázku komunismu i svůj vztah k němu. Zase obhajoba.
S lítostí ... nemohu hodnotit lépe, než 2,5*