Adam stvořitel přehled
Karel Čapek , Josef Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/71_/71310/adam-stvoritel-71310.jpg
4
156
156
Hlavní hrdina hry Adam se rozhodne zničit svět výstřelem z kanónu negace. To se mu povede, ale Bůh mu umožní (a vlastně i přikáže) stvořit svět od základů znovu. Otázkou je jen jaký. Po R.U.R., Krakatitu se ve spolupráci s bratrem Josefem vrátil Karel Čapek k tématu konce světa. Férie Adam Stvořitel reaguje někdy až parodicky na politická hnutí, která přinášela jednoduchá a přímočará řešení: anarchismus, socialismus, komunismus a fašismus. ... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Adam stvořitel. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (20)
Jakýsi předstupeň R. U. R. nebo Bílé nemoci, chytrá hra s možnostmi ničení a tvorby světa. Zajímavé je, jak se oba autoři pohybují na hraně prvoplánové plakátovosti myšlenky a hlubokého filozofického přesahu - v tom je to opravdu mistrné. Komu "stačí" příběh bořitele, kterému se při tvorbě nového světa všechno vymkne z ruky a nedá se s tím vlastně už nic dělat, může být uspokojen. Kdo si ze hry vezme apel na právo tvořit a bořit, na rozkoš spojenou s oběma těmito činnostmi, odnáší si další dimenzi. A někoho ještě obestoupí ještě vrstva filozofická, odkazující ke kulturním dějinám, k principu humanismu, tázající se po lidské identitě a smyslu života.
Výborní Čapci, poklad české literatury.
(SPOILER)
„Všecko může člověk stvořit, jenom sebe sama nepředělá.“
Bylo to (opět) takové snadno rozpoznatelně čapkovské. Ta až učitelská názornost, ve které se zdá být (opět) upřednostňována významová přesnost před vypravěčským překvapováním. Tentokrát mi to vůbec nevadilo (ale mně to vlastně u Čapka/Čapků ani jindy nevadí. Možná někdy, trochu :-), k čemuž jistě přispělo i to, že humor zde byl nenásilně milý a dobře napsané dialogy i monology plynule utíkaly a hladce posouvaly děj.
K zamyšlení vybízí i základní otázky hry: předčil by člověk při vymyšlení a tvorbě světa svého stvořitele? Zdálo by se na první pohled, že by mohl, vždyť zná svoji situaci mnohem důkladněji a jaksi intimněji než vzdálený Tvůrce. No, akorát že vůbec. O absurditě této představy už dříve podali svědectví Jób i Kazatel a k zjištění, že kibicovat je mnohem snazší než nést odpovědnost, se dost brzy dospěl i náš Adam. Jeho rádoby tvůrčí výkony pod rouškou komedie ukazují vlastně dost smutný pohled na marnost lidského snažení dostat vlastní svět a vlastní život zcela pod kontrolu. Ta snaha je sice pochopitelná, je chvályhodné, že se Adam nechce smířit s tím, co na světě nefunguje (asi proto ho Čapkové vykreslili v zásadě laskavě), ale i on dojde k hranicím toho, co je pro člověka možné.
Zvláštně dvojznačně pak na mě působí samotný konec hry, kdy se Stvořitel od Adamova díla odtáhne. Je to rezignace na péči o člověka nebo nějaká forma extrémní pedagogiky ve smyslu „co sis, člověče, navařil, to si taky sněz“? Nebo povzbuzení k lidské odpovědnosti ve světě, kde to na nikom jiném než na člověku není? Nevím. Ale posiluje mě mé přesvědčení, že žiju ve světě, ve kterém se na mě můj Stvořitel nevykašle, ať už to z hlíny sobě svěřené splácám jakkoli křivě.
„Chceš vskutku rušit můj soud, prohlásit mě za svévolníka a sám zůstat spravedlivý?
Zdalipak máš paži jako Bůh a jako on hřímáš svým hlasem?
Ozdob se tedy důstojností a vyvýšeností, oblékni si velebnost a vznešenost.
Vylej všechnu prchlivost svého hněvu, pohleď na každého pyšného a sniž ho,
pohleď na každého pyšného a zkruš ho, sraz na místě svévolníky,
ukryj je všechny společně do prachu, jejich tvář ovaž pro úkryt v zemi.
Potom ti vzdám chválu i já, že tvá pravice tě zachránila.“
(Jób 40,8-14)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Adam stvořitel v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 223x |
| ve Čtenářské výzvě | 24x |
| v Doporučených | 15x |
| v Mé knihovně | 38x |
| v Chystám se číst | 50x |
| v Chci si koupit | 9x |
| v dalších seznamech | 3x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Kdyby se Karel Čapek tenkrát rozhodl přestat psát a místo toho se pustil do výstavby světa, pravděpodobně by se mu podařilo vytvořit něco nesrovnatelně lepšího než Adamovi. Anebo ne? Právě v tom tkví jádro tohoto filozofického dramatu – že člověk, i kdyby dostal nekonečné možnosti, stejně všechno zbabrá.
Na první pohled se Adam stvořitel tváří jako variace na biblický příběh – Adam, nespokojený se světem, dostane šanci všechno zbourat a začít od nuly. Jenže co když se ukáže, že problémem není svět, ale ten, kdo ho tvoří? Co když nové ráje skončí stejně mizerně jako ty staré? Čapci tu rozehrávají hru, která není ani tak dystopií, jako spíš hořkým výsměchem lidské pýše.
Žánrově je to zvláštní hybrid – groteska, filozofická hra, podobenství, místy absurdní drama. Pokud se vám líbilo R.U.R., kde Čapek mechanizoval člověka, tady jde ještě dál: Adam nejen že tvoří nový svět, ale postupně ničí všechny jeho možnosti.
A právě v tomto destruktivním procesu vynikají všechny ty brilantní dialogy, které střídají humor, satiru a filozofickou hloubku, přičemž se nedá přesně říct, kdy se smějete a kdy vám začíná běhat mráz po zádech. Největší síla hry je ale v tom, že nedává žádnou odpověď – jen klade otázku, která platí dodnes: když se nám něco nelíbí, jsme si opravdu jistí, že bychom to sami udělali líp?