Admirál a gejša přehled
Valentin Pikul
Životní osudy admirála carského válečného námořnictva, který se zúčastnil neúspěšné rusko-japonské války.
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1986 , Naše vojskoOriginální název:
Tri vozrasta Okini-san
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Admirál a gejša. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Ve třech částech se prolínají dvě dějové linie-První jsou životní osudy ústřední postavy, Mičmana a nakonec admirála. Druhá je kronika posledních desetiletí carského námořnictva a jeho porážka u Cušumi v rusko-japonské válce.
Kokovcevův příběh je vlastně ruskou variantou na Madam Butterfly -kterou zde symbolizuje původbná Japonka Okinisan, s níž mladý ruský poručík Tichomořské flotily prožije osudový milostný vztah. Kokovcev je svým způsobem ztroskotancem.,podřídil se carskému režimu.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Admirál a gejša v seznamech
v Přečtených | 3x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 5x |
v Chystám se číst | 2x |
Štítky knihy
ruská literaturaAutorovy další knížky
1983 | Škola plavčíků |
1986 | Admirál a gejša |
1989 | Napoleon: Stíny mocných |
1984 | Bohatství |
1981 | Súboj železných kancelárov 1 |
Tak takhle si nějak představuji historický román. Člověk se na pozadí příběhu seznámí doslova s horou nových informací: o vývoji ruského námořnictva v 19. století, o prudkém rozvoji Japonska, první čínsko - japonské válce, o pokusu Číny napadnout na řece Amur Rusko a o osudové rusko - japonské válce v letech 1904 - 1905. Autor se drží velmi přesně historie a čtenář má tak příležitost setkat se i s konkrétními historickými osobnostmi, zejména ruskými námořními důstojníky a japonskými a čínskými politiky.
Pokud jde o Madam Butterfly, autorem představené "dočasné manželství" jako tolerovaná forma prostituce působí rozhodně věrohodněji, než příběh Pucciniho hrdinky, která jako jediná široko daleko netuší, jak to vlastně funguje. Paradoxně zase Pikulova čínská císařovna působí jako krvežíznivější verze psychopatické princezny Turandot (Puccini si fakt dovedl vybírat libreta).
Jen mě občas zarazily některé jakoby narážky a nedoslovnosti. Nevím, třeba se to v SSSR obecně vědělo, ale já se nechytal. Tak například v pasáži o "cestě kolem světa" k Cušimě ruští námořníci jen tak střílejí v rozporu s rozkazy z kanonů a dostávají tresty smrti, které následně nejsou vykonány. Ve skutečnosti ale pálili po anglických rybářích, což dovedlo Rusko na samý pokraj války s Británií.