Afghánistán: Peklo paradoxů přehled
Tomáš Řezáč

Autor předčasně zemřel a tak není tato kniha ukončena. Tomáš Řezáč soustředil neuvěřitelně velké množství archivních materiálů, které měly zůstat ukryty před veřejností. Po přečtení zjistíte, jak jsme byli v minulosti, ale i nyní lživě informováni. Autor vám představuje "hru" sovětských i západních rozvědek. Okupaci Afgánistánu, která vyvovala velmi nepříznivou reakci světové veřejnosti uvidíte ve zcela novém světle. Nic z toho co stačil Tomáš Řezáč napsat, není vymyšleno. Archivy jsou autorovi svědkem.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Afghánistán: Peklo paradoxů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)

Jedna etapa pomalu končí a delegace Talibanu vyrazila do terénu, zatímco bojové skupiny zajištují hraniční přechody do sousedních zemí (Taliban vyslal své delegace do Iránu, Turkmenie,, Pekingu i jinam, protože počítá, že převezme v zemi moc a konkurence bude
potřebovat zajistit si logistické a jiné zásobování)..V zemi je dosti nerostů, které prodat na světovém trhu od mědi, přes lithium až po diamanty - poptávka bude vyžadovat kontrolu
nad dopravními cestami - a Taliban slíbil ochranu nad cestami - výstavba ropovodu a plynovodu z turkménie přes afgánskou půdu pro Pakistán až do Indie, železniční spojení (dnes pouze s Uzbekistánem) může otevřít cestu pro ropu z Iránu do středoazijských republik (zde se objevují jako konkurenti Saudové a Iránské kruhy
prosazující své konkurenční zájmy, roli Turecka nelze podcenit, protože spoléhá na
na spřízněné národnostní skupiny.). Pro Američany bylo nejlepší vycouvat z terénu, když v něm budou působit zprostředkovaně prostřednictvím podpory Ujgurů a proti Iránu v provincii Balužistán..jedním z klíčových hráčů zůstávají Islamabád a Peking,
které spojuje zájem proti Indii (čínský zájem je pragmaticky obchodní - dobudovat
dopravní magistrály pro přepravu zboží - jeho přeprava po moři je rizikovější a železnice se jeí možnou variantou - přes území Nepálu její dovedení do Pakistánu)
Velká hra o Afganistán je rozehrána a regionální mocnosti si staví své pěšáky, o prosté lidi zde nejde..


Kniha nabízí sice jednostranný, ale přece jen pohled do historie Afganistánu, který nechce ani komunismus, ani kapitalismus, přesto na jeho území stále velmoci podporují ozbrojené konflikty. Autor popisuje historii 11-leté války někdejšího sovětského impéria v této zemi a události bezprostředně předcházející a následující, ale pohled není objektivní, autor jednoznačně straní sovětské agresi. Připouští sice chyby soudruha Brežněva a jeho poradců, ale hlavně lituje chudáky sovětské vojáky, stále užívá rétoriku studené války a v místním muslimském obyvatelstvu vidí nepřátele socialismu. Bohudík, že kniha není delší.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Afghánistán: Peklo paradoxů v seznamech
v Přečtených | 6x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Mé knihovně | 2x |
v Chystám se číst | 1x |
Autorovy další knížky
1989 | ![]() |
1979 | ![]() |
1989 | ![]() |
1993 | ![]() |
1980 | ![]() |
Obstojný výklad událostí před a po invazi sovětské armády do Afghánistánu. Zaměřuje se hlavně na osoby a souvislosti, co je dobré. Je zajímavé sledovat podíl osob jako Andropov nebo Gorbačov na událostech, když se tradičně konflikt spájí s Brežněvem. Ten však byl již značně indisponovaný. Několik ambiciózních politiků a dlouhotrvající konflikt je na světě. Je zajímavé vnímat přepojení i na Československo... Na druhé straně adorace sovětského vojáka a poukazování na internacionální pomoc soudruhům v cizí zemi staví události do jiné polohy, hlavně černobílé. Stejné výmluvy pro obhajobu války, nic nového (co je vidět dodnes). Je vidět, že autor čerpal především z ruských zdrojů.