Aj keď sa smejem, je mi do plaču přehled
Johannes Mario Simmel
Román je tragikomickou odyseou klampiara Mišu Kafankeho - syna ruského žida a pruskej matky, ktorý sa po páde berlínskeho múru rozhodne vysťahovať z bývalej NDR a chce odísť do New Yorku k svojej tete Emme Pileschkeovej. Vôbec pri tom netuší, aké dobrodružstvá a nebezpečenstvá ho čakajú na nevšednej, dlhej a zamotanej ceste, ktorá vedie cez štáty východnej Európy, ale i Irak a Izrael až do Kalifornie a Mišovi neraz ide o život. Je totiž nerozoznateľným dvojníkom profesora Volkova, odborníka na jadrové zbrane, ktorého chcú do svojich služieb získať najvyššie kruhy niekoľkých krajín. Politici a diplomati, závislí od šikovnosti svojich špiónov, otvárajú Mišovi alias profesorovi Volkovovi dvere do sveta luxusu, bezstarostných radovánok a rozkoší.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1994 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Auch wenn ich lache muß ich weinen, 1993
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Aj keď sa smejem, je mi do plaču. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (16)
Skvelý veselo smutný príbeh, ktorý sa odohráva začiatkom 90 tych rokov a ktorému asi ťažko prídu na chuť tí, čo v tej dobe boli iba deti, alebo sa vtedy práve narodili.
Většinou mám knihy od pana Simmela ráda, ale tahle mi moc nesedla. Nemohla jsem se dlouho začíst a vlastně mě to opravdu začalo bavit až před koncem. Přitom je kniha zajímavá, nadupaná informacemi, místy vtipná. Akorát že hlavní hrdina je takový bolestín. Ano, nemá to v životě lehké, ale té jeho sebelítosti bylo na mě až moc. Po přečtení ve mně zůstává takové smutné zamyšlení nad tím, co jsme my lidé vlastně zač.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Aj keď sa smejem, je mi do plaču v seznamech
v Přečtených | 177x |
ve Čtenářské výzvě | 13x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 97x |
v Chystám se číst | 25x |
v Chci si koupit | 7x |
Autorovy další knížky
1976 | Láska je jen slovo |
1998 | Všichni lidé bratry jsou |
1992 | Nemusí být vždycky kaviár |
2001 | Svůj kalich hořkosti |
2007 | A s klauny přišly slzy |
Začátek byl trošku pomalejší a chvílemi jsem uvažovala o tom, že knihu odložím. Pak ale děj nabral spád a napětí. Zajímavé byly popisy historických souvislostí. Míšu jsem velmi litovala, protože měl opravdu neuvěřitelnou smůlu. Také jsem ho obdivovala za jeho odvahu, víru a nezdolnost.
Takže závěr - moc pěkná a motivující kniha, doporučuji k přečtení.