Alexander Něvský a boj ruského národa za nezávislost v XIII.století přehled
Vladimir Terenťjevič Pašuto
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/255453/bmid_alexander-nevsky-a-boj-ruskeho-naro-YCy-255453.jpg
1
1
1
Kniha probírá populární formou politické dějiny severovýchodní Rusi ve 13.století. Autor soustředí svou pozornost na Alexandra Něvského a osvětluje podrobně boj ruského národa proti německo-švédské agresi na východ, roznícené papežskou kurií. Značné místo je také věnováno boji Ruska proti tatarsko-mongolským uchvatitelům.
Literatura naučná Historie
Vydáno: 1952 , Československo-sovětský institut ČSAVOriginální název:
Aleksandr Nevskij i bor'ba russkogo naroda za nezavisimosť v XIII veke
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Alexander Něvský a boj ruského národa za nezávislost v XIII.století. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Alexander Něvský a boj ruského národa za nezávislost v XIII.století v seznamech
| v Přečtených | 1x |
Štítky knihy
Rusko 13. století Novgorod ruské dějiny
Autorovy další knížky
| 1952 |  Alexander Něvský a boj ruského národa za nezávislost v XIII.století |
| 1980 |  Ilustrované dejiny ZSSR |
Hned zkraje knihy se autor pochlubil, že dostal notičky, jak má správně vykládat historii. Uvádí, že bolševická strana rozvinula širokou akci na vypracování hodnotných historických učebnic, přičemž bylo požadováno správné zhodnocení bitvy na Čudském jezeře, kdy byli zastaveni germánští okupanti. V předmluvě také píše, že německé kroniky jsou krajně tendenční a tak čerpá především z ruských letopisů a pověstí, například cituje pohádkového bohatýra Ilju Muromce. Pro mě bylo překvapením, že se ruská knížectví a Velký Novgorod snažili již od 10.století ovládnout pobaltské země a Finsko, tehdy obývané Čudy (Estonsko), Lotyši, Jemy (Finsko) a dalšími kmeny. Pro autora to byl ovšem důkaz, že na tyto země má Rusko historický nárok, což si koneckonců myslí Rusové dodnes.
Vcelku bezvýznamnou bitvu na Čudském jezeře popisuje autor plně v duchu ruské a později sovětské propagandy jako obrovské vítězství nad západními uchvatiteli. Ve skutečnosti velel biskup Hermann asi 1000 rytířů, zbrojnošů a tartské domobrany a zhruba stejnému počtu estonských odvedenců, kteří hned na počátku boje utekli. Proti nim stálo 6000 Rusů.
"je samé pobili a chrámy spálili a ženy a děti odvedli domů"
ruská výprava proti Estonsku v roce 1131