Altruisté přehled
Andrew Ridker
Začalo to altruismem, kdo ví, jak to skončí. Arthur Alter má potíže. Z platu průměrného vysokoškolského profesora nezvládá splácet hypotéku, jeho nová přítelkyně ho má plné zuby a jeho děti s ním nemluví. A pak jsou tu ještě ty peníze – malé jmění, jež se před ním jeho zesnulé ženě Francine podařilo utajit. A tenhle majetek Francine odkázala přímo jejich dětem: Ethanovi, věčně úzkostnému samotáři, který žije z matčiných peněz na jedné z nejžádanějších brooklynských adres, a Maggie, která se usilovně snaží páchat dobro a žít ušlechtilým životem v dobrovolně zvolené chudobě. Ve strachu ze ztráty rodinného sídla pozve Arthur pod záminkou smíření své děti domů do St. Louis. Netuší však, že tím otevřel Pandořinu skříňku dávných konfliktů a hluboko pohřbených vzpomínek. Román Altruisté je rodinná sága plná černého humoru i smířlivé něhy. Řeší se v ní peníze i politika, univerzitní život i seznamování, nevěra i erotické výstřelky, a konečně i odpověď na otázku, co vlastně znamená být „dobrým člověkem“... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , Kniha ZlínOriginální název:
The Altruists, 2019
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Altruisté. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
„Arthur obratně odpovídal na jejich otázky o Reaganovi. Jak si mohli Američané zvolit prezidentem hollywoodského herce? Arthur vysvětlil, že průměrný americký volič je v podstatě rozmazlený spratek s neukojitelnou touhou být neustále baven.“ … Co se člověk nedozví z beletristických knih:-)
Na první pohled mě zaujala obálka a také název Altruisté. Byla jsem zvědavá, jak altruisticky budou postavy jednat, a očekávala jsem, že se jejich altruistické smýšlení nějakým způsobem zvrhne. Anotace této knize spíš škodí, než pomáhá. Lidé pak přistupují k jejímu čtení s jistým očekáváním, ale avizovaného černého humoru se nedočkají. Jestli je erotickými výstřelky myšlena ta jedna úvodní pidiscénka!? Podle mě se toho v knize moc neřeší. Ano, jedná se o rodinnou ságu. Postavy je dost těžké si oblíbit, hodně tápou, samy dost dobře neví, co s vlastním životem. Tak zvláštní lidi jako Alterovi je asi těžké potkat, i když v Americe je toho možného dost. Bavilo mě, když se autor díval na Arthura a Francine retrospektivně, protože jsem se dozvídala, jací byli před založením rodiny. Africká anabáze a hlavně svatba byla vtipná. A Maggie a Ethan? Při čtení jsem nemohla uvěřit, že jejich matka byla psycholožka:-)
V knize je zmíněna vražda Lestera Mitchella (r. 1966, Dayton). Pokud se o celé situaci chcete dozvědět víc, tady je odkaz: https://daytonarenahistory.org/project/1966-race-riot/
Dohledávání informací mě bavilo popravdě víc než čtení pasáží, které mě k dohledávání ponoukaly:-) Např. citát „l'enfer c'est les autres“ mě dovedl ke hře S vyloučením veřejnosti, kterou napsal J. P. Sartre.
Nakonec jsem se rozhodla dát nejvyšší hodnocení. 1) Krásná obálka. 2) Jedná se o prvotinu. 3) Knihu jsem dočetla:-) 4) Altruismus je pro mě neprobádané území. Tohle je první kniha s tímto tématem, kterou jsem četla. 5) Nakonec jsem si k Alterovým cestu našla. 6) Konec se mi líbil:-) Přesto si myslím, že bude víc lidí, které kniha až tolik neosloví. Ale za pokus stojí:-)
„To záleží na to,“ odtušil strýc, „co si pod pojmem ,práce´ vlastně představuješ.“ Posadil se víc zpříma, jak to muži často dělávají, aby připomněli ostatním svou fyzickou převahu. Poslouchej, je to takhle. Pracujeme, abychom přežili. V džungli, na poušti, kdekoli. Buď si něco ulovíš, nebo umřeš. Seženeš si potravu, nebo nebudeš jíst. Přežití. Na to mi můžeš namítnout, že už nežijeme na poušti. To je pravda. A co přijde, když si člověk zajistí přežití? Podívej, já mam takové rčení. ,Kdo přežije, musí vzkvétat.´ Je to vlastně stejný instinkt, jenom na jiné úrovni. Ty to ještě nechápeš, protože nemáš děti, ale jakmile si zajistíš stabilitu, zaměříš se na svoje děti. Na jejich zabezpečení. A pak na jejich děti. Aby nemusely pracovat tak tvrdě jako ty.“ Chviličku nad tím uvažoval a pak pokývl. „Ale i tak je to nutnost, pracovat. Říkám taky ,zahálka je smrt´. Ukaž mi člověka, co přestal pracovat v pětatřiceti, a já ti ukážu, a v jakém je úpadku. Lidi nebyli stvoření, aby se jen tak váleli. Chápeš? V tom je ten vtip. Dřeš a dřeš a dřeš, jenom abys jednou dřít nemusel, což je ovšem ten nejmíň rozumný cíl na světě.“
"Román Altruisté je rodinná sága plná černého humoru." Tak to je dle mého názoru hyperbola. Černého humoru je tam poskrovnu - pokud si ho vůbec všimnete. Trvalo mi celkem dlouho se ztotožnit s autorovým stylem psaní. Autor popisuje (někdy i retrospektivně) příběh rodiny Alterů a jejich pohnutý osud, což zapříčinilo to, že všichni protagonisté mi svým způsobem v něčem lezli na nervy. Co mi nejvíc vadilo bylo to, že některé scény, které byly plné zvratů a děje autor zničeho nic utnul a začal novou kapitolu s jiným protagonistou. Nicméně si myslím, že si tato kniha zaslouží solidní 3 hvězdičky.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Altruisté v seznamech
v Právě čtených | 4x |
v Přečtených | 38x |
ve Čtenářské výzvě | 11x |
v Knihotéce | 66x |
v Chystám se číst | 34x |
v Chci si koupit | 7x |
Štítky knihy
americká literatura rodina rodinné vztahy dědictví černý humor společenské romány ságy
Skrýt reklamy
Sága rodu Alterů je opravdu povedené dílko.Hlavní postavy jsou sice nesympatické,jak už někdo psal přede mnou,ale neprojevují se jen jako horší části našich já?Jsou nezodpovědní,sebestřední,hysteričtí,ufňukaní,někdy protivní až na půdu.....,ale nakonec sebereflexí dojdou vykoupení a stanou se alespoň trošku lepšími.A tak to má s lidmi ,ale i s romány být:).