Amelia Earhartová přehled

https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/41775/bmid_amelia-earhartova-xno-41775.jpg 4 23 23

Koupit Koupit eknihu Antikvariát

První žena, která zdolala Atlantik. Statečná, krásná a cílevědomá Amelia Earhartová byla první ženou, která přeletěla Atlantický oceán. Tři roky nato zdolala Pacifik. Letectví bylo teprve v plenkách, technické závady na denním pořádku, nic z toho jí ale nezabránilo lámat rekordy. Provdala se za schopného manažera George Putnama, který z ní udělal ikonu moderní doby. Vzhlížela k ní celá Amerika. Když se jí novináři ptali, proč vlastně létá, odpovídala: Protože mě to baví. V roce 1937 se Amelia vydala na leteckou cestu kolem světa. Netušila, že je to její poslední let. Nedaleko cíle letadlo beze stopy zmizelo. Tehdejší americký prezident Roosevelt spustil záchrannou akci do té doby nevídaných rozměrů. Po ztracené pilotce pátralo 3 000 lidí, 66 letadel a 4 lodě. Bez úspěchu. Zmizení Amelie Earhartové nad Tichým oceánem se dodnes nepodařilo objasnit.... celý text

Skrýt reklamy

Literatura naučná Biografie a memoáry

Vydáno: 2010 , Mladá fronta
Originální název:

Amelia Earhart

více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Amelia Earhartová. Přihlašte se a napište ho.

Nové komentáře (9)

08.02.2020 5 z 5

klukztesina

Skvěle prožitý i když krátký život.

13.11.2019 5 z 5

terimila

Amelia Earhart je ženou, kterou obdivuju už dlouhé roky a asi už se to nikdy nezmění. Odjakživa mám slabost pro dívky a ženy, které se zažerou do zcela neženského odvětví, získají si v něm respekt a nakonec se i v mužské konkurenci prosadí. A Amelia je snad nejjasnějším prototypem takové ženy. To, jak si dokázala jít za svým, dělala to, co milovala, nevzdávala se, makala na sobě, kašlala na konvence a "co by žena měla", snažila se inspirovat ostatní a dělat jim radost... to jsou věci, kterých si na lidech vážím snad nejvíc. A vždycky o takových lidech ráda čtu, takže jsem sáhla i po téhle biografii.
Knížka je čtivá, líčí celý Ameliin život a její hlavní úspěchy, a končí samozřejmě tou velkou záhadou. Líbí se mi, že se kloní k té nejpravděpodobnější (i když relativně "obyčejné") variantě, nespekuluje o únosech Japonci a podobných praštěnostech... ale i ten obyčejný konec a jeho možný průběh nastírá velice sugestivně a skoro až děsivě. Dosti bych věřila, že to tak nějak mohlo být. Uf. Tak odpočívej v pokoji, Amelie, budiž Ti vzduch lehký a dík za nás všechny, které jsi inspirovala.

Skrýt reklamy