Lev v údolí přehled

30.04.2021

Opět nebezpečí, napětí, vraždy a dost velká dávka humoru. Tentokrát se mi líbil děj i konec. Líbilo se mi, že kniha tak trochu navazovala na předchozí díl, ale musím říct, že se občas všechno pletlo. Taky mi v předešlých dílech archeologie přišla záživnější, zajímavější, ale v tomhle díle byla trochu nudná. Co mi ale hodně vadilo, že si manželé vykali. Minulé tři díly si tykali a teď si vykají... blbost.
Oblíbila jsem si i nové postavy. K mému překvapení... se mi docela líbil Sethi. Nebylo to kvůli tomu, co dělal, ale protože dělal všechno, aby Amelii ochránil. Ale na konci knihy mi přišlo až neuvěřitelné, jak rychle Emerson Amelii našel. Ale opět se mi nejvíce zase líbil Rmses a Bastet.
Peabodyova... Nevím. Jako archeolog je určitě výborná, ale jako matka... mi moc. Ten hluboký mateřský cit mi u ní prostě chybí, nemůžu si pomoct. Když někdo jejího syna uráží, ona nic neudělá. Když Ramses udělá něco skvělého, tak na něj jenom štěká. Když se Ramses snaží něco říct, tak ho v jednom kuse přerušuje. Na rozdíl od Emersona. Ten je opravdu skvělý rodič.

05.11.2018

Představte si, že by scénáře k filmům Mumie a Mumie se vrací napsaly společně Jane Austenová s Agathou Christie. Protože přesně tímhle dojmem na mě román Lev v údolí působil. Zábavná dobrodružka z viktoriánského prostředí, stylově archaická jak ve vystupování postav, tak v historických kulisách. Pokulhávala mi jen zápletka, která až příliš sklouzávala k osnově společenských románů, ochucených záměnami osob, únosy, vraždami a úprky. Ve všem tom zmatku pak bylo i přes sympatičnost hrdinů docela těžké se vyznat. A ne že by to celé přitom mělo něco společného s detektivkou. Zároveň mě neustále pronásledoval pocit, že sleduji záznam divadelního představení - vzhledem k tomu, že příběh je vlastně sledem dramatických obrazů, ve kterých se scházejí různé postavy a staticky mluví dle předepsaného scénáře.
Pročež mé první setkání s Amelií Peabodyovou nedopadlo zcela podle očekávání v rámci celosvětového úspěchu. Ovšem, když už nic jiného, četla se ta kniha vážně prakticky sama. Tak snad příště.