Anatomie nemoci přehled
Norman Cousins
Základním tématem knihy je myšlenka, že každý člověk musí přijmout určitý díl odpovědnosti za své uzdravení z nemoci. Myšlenka o pacientově odpovědnosti není samozřejmě ničím novým, ale její základní filozofie byla jen málokdy vyslovena lépe, než v této knize. Autorovy postřehy o povaze stresu a schopnosti lidské mysli mobilizovat síly těla v boji s nemocí, jsou v souladu s objevy moderní lékařské vědy.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Anatomie nemoci. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Sbírka úvah na téma zdraví a léčení. Autor vychází ze svého uzdravení z vážné nemoci, k němuž si pomohl prakticky sám, zdůrazňuje však neustálou psychickou podporu svého lékaře. Nabádá obecně doktory k většímu naslouchání a osobnímu přístupu k pacientům, zamýšlí se nad nadužíváním volně prodejných léků a prosazuje vliv psychické pohody na uzdravování. Zabývá se i účinkem placeba a propaguje v té době asi novinku, léčbu kyselinou askorbovou. Trošku takový miš maš. Autor nám například i představí dva muže ve vysokém věku a snaží se odhalit recept na dlouhověkost. Mě osobně zaujala kapitola o mýtech a faktech o lepře.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Anatomie nemoci v seznamech
| v Přečtených | 8x |
| v Knihotéce | 1x |
| v Chystám se číst | 30x |
| v Chci si koupit | 7x |
Cousinsov-á osobná kazuistika v dnešných hekticko turbulentných dňoch plných hnevu, stresu, bezmocnosti a frustrácie opäť ožíva. Napriek veku obsahuje dobou nelimitované zamyslenie psychosomatickej otázky o dopade pozitívnych emócií na kvalitu života, a pri tom si autor všíma úplne "každodenný" postreh: Ak negatívne emócie navodzujú v tele nepriaznivé zmeny, nemohli by emócie pozitívne vyvolávať zmeny prospešné? Zásadná otázka teda znie: je možné, aby láska, nádej, viera, smiech, dôvera a vôľa žiť mali svoju terapeutickú hodnotu? (sú tieto sily terapeutickej hodnoty v tvojom živote prítomné?) V tomto je autor nadčasový a rezonujúci. Obzvlášť práve v období, kedy farmakoterapia drví akúkoľvek konkurenciu v otázke liečby človeka. Tlaku z posledných síl odoláva ešte psychoterapia, ktorá stále bojuje o svoje právo mobilizovať v pacientovi potenciál uzdravenia, ale lekári sú dôkladne vychovávaní samotnými pacientmi k tomu, aby dodržiavali rituál predpisovania liekov. Odporúčanie na komplexnejší (v duchu myšlienky W. Oslera - dobrý lekár lieči chorobu, výborný pacienta) pohľad na problém/chorobu (A nemôže to mať súvis s Vašim psychickým prežívaním?) vníma pacient od múdreho lekára ako znevažovanie vážnosti svojej zdravotnej komplikácie. Tu mi prichádza na myseľ starý dobrý Pasternákov dr. Živago: "Tvoje zdravie nutne utrpí, pokiaľ budeš deň za dňom hovoriť opak toho, čo cítiš, ak sa poddáš tomu, čo sa ti nepáči a budeš sa tešiť z toho, čo ti neprináša nič než nešťastie."