Anna proletářka - hra o roce dvacátém v desíti obrazech přehled
Ivan Olbracht (p) , Eva Frídová
Hlavní postavou sociálního románu je dívka Anna, přicházející do Prahy sloužit v měšťanské rodině.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Anna proletářka - hra o roce dvacátém v desíti obrazech. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (19)
Od Ivana Olbrachta jsem četla více knih, ale tato mě moc neoslovila. Je to zřejmě tou dobou, která je dnes dost pro mě nepochopitelná.
Svědectví o roku 1920 pohledem mladého zapáleného komunisty. Období po první světové válce, vzniku Československa a revoluci v Rusku s čerstvou vzpomínkou na Rakousko-Uhersko, válku a legie... Lidovci se štěpí - oddělují se komunisti - vesměs chudí dělníci, kteří touží po revoluci. Demokracie nenaplnila jejich očekávání, v nové republice chtějí rovnost a spravedlnost, přerozdělení majetku. Po sto letech od vzniku díla víme kam to vedlo. Zajímavé číst v kontextu jiných autorů té doby, např. Čapka a Masaryka.
Jinak kniha nic moc, prvotina s mnoha nedostatky.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Anna proletářka - hra o roce dvacátém v desíti obrazech v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 130x |
ve Čtenářské výzvě | 7x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 105x |
v Chystám se číst | 25x |
v Chci si koupit | 1x |
Na knize mě zaujala solidarita mezi chudými. Což je výrazná změna oproti dnešku. Dnes kdybych přišel o bydlení tak si žádný z voličů Bureše ode mne Nový Prostor nekoupí. To je možná špatné přirovnání, protože ti žádnou nouzí netrpí. Jinak je v knize uvedeno, že chudák soudruh poslanec nemá kde bydlet a bydlí ve vagónu. To je při výši jeho platu taková blbost jako příjezd praotce Cikána od Roudnice.