Apollo 13 přehled

14.06.2024

„Ex Luna, Scientia“

Legendární příběh mise Apolla 13, bez diskuse jeden vrcholů pilotovaných letů do vesmíru. Kniha je mimořádným svědectvím lidské odvahy, vynalézavosti a vytrvalosti. Událost je dostatečně známá. 11. dubna 1970 startuje mise Apollo 13 směr Měsíc, oblast vysočiny Fra Mauro. Ve velitelském modulu Odyssey na vrcholku rakety Saturn V sedí astronauté James Lovell, velitel, John Swigert, pilot velitelského modulu a Fred Haise, pilot lunárního modulu. Let probíhá standardně, dokud přibližně v 56. hodině nedojde z důvodu konstrukčních a výrobních chyb k explozi jedné z nádrží na tekutý kyslík. Následuje dramatická záchrana posádky, která se z umírající Odyssey přesouvá do lunárního „záchranného“ modulu Aquarius a začíná svůj boj o život.

Kniha v detailu popisuje průběh letu, průběh nehody, ono ikonické „Houstone, máme problém ...“, průběh záchrany. Detailně jsou převyprávěny jednotlivé milníky letu, klíčové okamžiky záchrany, několik flashbacků se však vrací i do minulosti, např. k tragické nehodě Apolla 1, nebo k významným událostem života velitele Jima Lovella. Pozornost autorů se rovnoměrně dělí mezi astronauty a pozemní podpůrný personál, zejména dění ve středisku pilotovaných letů v Houstonu, v letovém sále řízení letu. Jako každý epický příběh, i tento má své hrdiny: již zmíněné astronauty a dále pochopitelně personál řízení letu, v čele s legendárním Genem Kranzem. Vůbec, podpůrnou úlohu armády pozemních letových specialistů, techniků, kontrolorů a dalšího podpůrného personálu, jak těch, kteří seděli v „záři reflektorů“ přímo v letovém sále, tak jejich méně viditelných, ale stejně důležitých, kolegů specialistů, nelze dostatečně docenit. Jejich výkon, navzdory enormnímu časovému tlaku, minimu spánku a extrémnímu vyčerpání, byl heroický a zcela klíčový. Bez nich by se posádka pravděpodobně nevrátila. Autoři knihy toto dávají velice výmluvně najevo. Vedle toho je pochopitelně stejně vyčerpaná posádka, bojující se zimou, nedostatkem spánku, nedostatkem vody a stejně enormním stresem. Text je parádní, čtivý, plný technických detailů letů Apollo, plný provozních detailů letových operací, plný zkratek a žargonu: TLI, EECOM, LEM, CAPCOM, GNC, GUIDO, FIDO, INCO …. Tohle mě ohromně bavilo. Z knihy je i takto nepřímo zcela zřejmé, jak složité zařízení lodě Apollo a LEMy vlastně byly.

Kniha posloužila jako předloha pro film Apollo 13 z roku 1995. Film je skvělým zpracováním příběhu, od knihy se přesto v některých detailech odlišuje, ať již pro dramatizaci příběhu, nebo prostě z důvodu pochopitelného diváckého zjednodušení. Film například ani zdaleka nevystihuje extrémně stísněný prostor LEMu pro tři astronauty.

Z dnešního pohledu je rozhodně též zajímavý doslov k českému vydání od Marcela Grüna, popularizátora kosmonautiky a astronomie a někdejšího dlouholetého ředitele Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Tolik vizí, tolik kosmických snů a tolik nenaplněných nadějí!

Knihu rozhodně doporučuji všem zájemcům o pilotované lety do vesmíru.

Mimochodem, je velká škoda, že k historii Amerického programu pilotovaných letů u nás vyšlo tak málo knih. Celý program, od Mercury, přes Gemini, přes Apollo, přes lety raketoplánů a dál, je mimořádně zajímavý, jak technicky, tak lidsky. Příběhy jsou to plné naděje, víry v lidstvo a neuhasitelnou touhu člověka posouvat hranice a objevovat neznámé. Byla to rozhodně úplně jiná doba, doba výrazně vyšší ochoty akceptovat riziko, ochoty převzít zodpovědnost, slavit úspěch, a v případě neúspěchu popřípadě zaplatit nutnou cenu. V souvislosti s knihou výše bych zájemcům doporučil alespoň autobiografii dlouholetého vedoucího ředitele letů Gena Kranze, „Failure is not an Option“. Vypráví příběh pohledem pozemního personálu a umožní další hlubší náhled do operací NASA, zázemí pilotovaných letů, startů raket, apod.

Přečteno v rámci ČV. Kniha se četla dobře.