Vražda za oponou přehled

18.02.2023

Parádní detektivka, s přesahem: četla jsem s velkou chutí celou sérii (škoda, že není delší) a jako poslední nakonec ten úplně první případ londýnské jednotky pro neobvyklé zločiny, na nějž ovšem vzpomínají již osmdesátníci, přímí účastníci. Velmi komplikovaný a ponurý případ za neustávajících náletů Luftwaffe v temném městě a ještě potemnělejším velkém divadle s neskutečnými zákoutími, spoustou pater, artézskou studní, nekonečně lany, provazišti, rourami, výtahy, žebříky a zaslepenými okny i dveřmi doplňují mnohé vhledy do antické mytologie, zejména múz. Vedle pěkného srovnání starých a mladých hlavních vyšetřovatelů, tehdy ještě opravdických elévů, jejich osobního vývoje, boje o udržení jednotky, vlastně vůbec jejího rozvoje, a sledujeme i vývoj zločinnosti ve velkoměstě (gangy a všudypřítomné zbraně "hromadného" ničení). Přístup k vyšetřování je ale pořád stejný: pečlivý, s nadhledem, prověřováním teorií, až ke kýženému výsledku. Tehdy pachatele už už měli, ale fyzicky unikl, po šedesáti letech je ale kupodivu nalezen...
Nejvíc ale na mne nesporně působilo nekonečné bombardování Londýna a schopnost obyvatel prostě za všech okolností žít dál, za nesmírných útrap, živoření a tehdy bez jakékoli vyhlídky na lepší zítřek, kdy to všechno konečně skončí...

"V pondělí 11. listopadu 1940 ráno, po víkendu plném ječení sirén, dunění protiletadlových baterií, vzdálených výbuchů bomb a hučení letadel se devatenáctiletý John May staral hlavně o to, aby se dostal včas do práce, protože začínal v novém zaměstnání a hrozně si přál udělat dobrý dojem.
...přemítal, zda nepřeslechl protiletecký poplach. Byla ještě dost tma, moc brzy na denní nálet. Zatemnění končilo půl hodiny před východem slunce a v tuto hodinu představovaly pro chodce největší nebezpečí trolejbusy, které klouzaly ulicemi doprovázené šepotem lesklé oceli; říkalo se jim 'tichá hrozba'. Jasné počasí v posledních dvou dnech umožnilo silnější bombardování než obvykle, ale ráno bylo vlahé a nebe zatažené nízkými mraky, což bylo dobře; německé bombardéry nemohly sledovat řeku do srdce Londýna.
... Podolek košile nechal vyčnívat vzadu pod sakem jako bílou vlajku pro motoristy; během prvních měsíců války zemřelo přes čtyři tisíce lidí při dopravních nehodách na zatemněných ulicích - bylo skoro bezpečnější odjet za moře s Britským expedičním sborem.
... O šedesát let později půjde May stejnou trasou a uvidí na chodníku spát více lidí, než vídal během války..."

"V posledních dnech se podzim vytratil, uvolnil místo diamantově jasné obloze a mrazivě jasným ránům. To znamenalo, že k náletům mohlo docházet i za denního světla a bombardéry pronikaly hlouběji do středu města. Messerschmitty 109, stíhačky schopné shazovat malé zápalné bomby, se objevovaly častěji. Každý už dokázal rozeznat jednotlivé typy letadel podle linií a zvuku, který vydávaly. Heinkely byly německé bombardéry, provázené při nočních náletech junkery. Hurricany a spitfiry byly britské a vyvolávaly jásot. Někdy spadl kus letadla přímo na silnici. Oxford Street byla srovnána se zemí stejně jako Stepney.
První noc blitzu plály požáry v East Endu tak jasně, že v Shaftensbury Avenue bylo možné číst noviny. V ulicích stály budky obsazené úředníky, kteří dokázali zbloudilým vysvětlit alternativní cestu domů...."

"V této fázi války spadlo na Londýn každou noc více než dvě stě tun výbušnin."

"Po noci hrůzy v Coventry následovalo bombardování Londýna, které bylo skoro stejně ničivé jako nálet 15. října, kdy ve městě plálo přes devět set požárů. Tentokrát se zastavila veškerá železniční doprava a poškozená Fleetská stoka vypustila jedovaté vody do tunelů metra na Kong's Cross.
Ti, kteří přežili, našli celé čtvrti v plamenech, nebo je nenašli vůbec. ...
Lidé se pohybovali mezi troskami jako odhodlaní duchové."

"V neděli časně ráno Londýňany znovu probudilo dunění bomb, ale protože celou noc pršelo, jen málo bombardérů opravdu shodilo náklad. ... Poté, co RAF svrhla dva tisíce bomb na Hamburk jako odplatu za Coventry, obrátilo Německo pozornost k southamptonským dokům a po zbytek dne je nepřetržitě bombardovalo. Útok, odplata; věčný deprimující rytmus odvetných opatření."