Potkan kráľ přehled
James Clavell
Asijská sága série
< 4. díl >
Majstrovské dielo z pera velikána literatúry Jamesa Clavella. Pútavý a neobyčajný príbeh o sile osobnosti a ducha v pekle zajateckého tábora Chengi v druhej svetovej vojne. Clavell rozpracúva štúdiu charakterov roznych vačších a menších persón tohto tábora, ich snahy o prežitie a boj proti podmienkam a hrozam stelesnených nielen v každodenných bojoch o prežitie, ale aj v osobách v tomto pekle uveznených. Rozpracúva vzťahy mužov, ich spomienky i obavy o budúcnosť, ktorú ani jeden z nich nevidí v ružových farbách.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1984 , Slovenský spisovateľOriginální název:
King Rat, 1962
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Potkan kráľ. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (294)
zajatecký tábor, v němž se z vězňů, živořících v děsivých podmínkách, stávají krysy, obrazně i doslova, román silně působí z každé perspektivy, z níž ho lze číst: jako autobiografické svědectví, jako válečnou fikci, jako historické dokudrama, jako survival reality show, jako psychologickou sondu chování různorodých charakterů násilně uzavřených na malém prostoru v limitní situaci...
mě nejvíc zasáhlo podobenství (umocněné závěrečným obrazem), že vztahy a chování jedinců v hierarchizovaném společenství se v ničem neliší, ať už jsou jeho členy lidé nebo krysy
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Potkan kráľ v seznamech
v Právě čtených | 25x |
v Přečtených | 3 245x |
ve Čtenářské výzvě | 267x |
v Doporučených | 412x |
v Mé knihovně | 931x |
v Chystám se číst | 936x |
v Chci si koupit | 150x |
v dalších seznamech | 24x |
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) přátelství, kamarádství prvotina zfilmováno americká literatura hladovění Singapur zajatecký tábor váleční zajatci válečné romány americké rományAutorovy další knížky
2003 | Král Krysa |
2000 | Tchaj-pan |
2009 | Šógun |
2009 | Gaidžin |
1991 | Šógun (I. díl) |
Zaujalo mě, že do divadelní podoby dovolili zpracovat knihu komunisté někdy na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let v divadle Na Vinohradech a patřila k tehdejším hitům souboru. Nejsem moc velký fanda divadla, přesto jsem tohle představení navštívil (po přečetení knihy, ze které jsme měl stejný pocit, jaký tady skvěle popisují kolegové recenzenti), ale už tehdy v mládí jsem pochopil, že v divadelním představení není vůbec vystižena podstata knihy.
Tou je podle mě právě ono chování lidí v mezní situaci. Ať už koníčekbily, Thorir, Eldar nebo Heavy66 si kladou onu otázku, jak by se v dané siruaci chovali oni. A jestli by dokázali vůbec přežít a jak by přežili? Už sám fakt, že si člověk tuhle otázku položí svědčí o kvalitě knihy, ale i o schopnosti o věcech přemýslet trochu víc a hlavně do hloubky. Kniha totiž nepodává žádné návody, zcela postrádá tendenčnost. I mě napadlo, jak bych to zvládnul (a jestli vůbec) já. V dané situaci, v japonském vyhlazovacím táboře (nic jiného to nebylo) se člověk projeví a čekají ho překvapení, které připravuje sám sobě. A ne všechny ta překvapení jsou příjemná, pokud člověk není psychopat a umí nelhat sám sobě. Člověka tvoří situace a hlavně prostředí, ve které se ocitá a pro některé (King) to může být i nejhvězdnější období života. Čas bohatství (samozřejmě v měřítku daném prostředím), důležitosti a také moci. A chvíle, kdy tábor osvobodili Američané znamená jeho propad a návrat kamsi dolů, do každodenního normálu. Přestává být všemocným kápem v pekle, ale stává se zase bezvýznamným desátníkem ve vítězící armádě. Pozoruhodné bylo, jak si to uvědomil, o tom je jeho "rozloučení" s Petrem, hlavním hrdinou knihy a alter ego samotného Jamese Clavella. Podobně jako King dopadne i Sean, který dokonce ztrátu své popularity řeší po osvobození tím nejdrastičtějím způsobem.
Kniha ukazuje i zvrácenost a brutalitu Japonců, pramenící z jejich zaslepeného fanatismu, ale i chování zejména britských důstojníků, které kastovnictví i přezíravost vůči ostatním neopustilo ani v děsivých podmínkách japonského zajateckého koncentráku. S přibývajícími léty a seznámením se celou řadou knih a dokumentů mě postupně opouští ono mírné anglofilství z dob mého mládí. V kontextu téhle skvělé knihy mně stačí dvě slova - nedobytný Singapur.
Kniha je skvělá, autor nám nepodsouvá, co si máme nebo nemáme myslet a kupodivu mi dost souzněla se Solženicynovým Jedním dnem Ivana Děnisoviče. Naproti tomu, Remarqueova Jiskra života přes můj obdiv k tomuto autorovi přece jen postrádá onen v jiných jeho dílech tak silný prvek autenticity vlastního prožitku. A ten je jak u Clavella i Solženicyna výrazně přítomný.