Smršť přehled
James Clavell
Asijská sága série
< 6. díl
Smršť je román od Jamese Clavella, poprvé vydaný v roce 1986. Je chronologicky poslední knihou z tzv. Asijské ságy – šestice Clavellových románů z asijského prostředí. Děj se odehrává v Íránu v roce 1979 a soustředí se na osudy skupiny pilotů vrtulníků firmy Struan's během pádu íránské monarchie a vzestupu Ajatoláha Chomejního. Stejně jako v ostatních Clavellových románech i ve Smršti vystupuje velké množství postav a prolíná se tu mnoho dějových linií.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Smršť. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (15)
Tolik krásných lidí, tolik opravdové vydanosti něčemu vyššímu! A přeci se toho člověk až štítí, protože jako by tam nebyla lidskost. Ona tam je, ale je jiná, než na jakou jsme uvyklí v naší (post)křesťanské kultuře a dobrovolně bychom nevyměnili. Přesto, pokud něco víte o lidech v Iránu, tak je vám známo, že nás v mnohém lidském zahanbují... Jsou opravdovější, ale jejich boha jim nezávidím. Přečtením románu neplivu na všechna náboženství, dál se s vděčností a hrdostí v srdci držím Ježíše Krista a k lidem jako Hossein mám velkou úctu.
Kniha krásně popisuje život v islámu, jejich nesmyslné zákony, mentalitu a barbarství. Chtějí zůstat ve středověku, cizinci musí dodržovat jejich zákony, oni u nás ne. Doporučuji přečíst zvlášť k dnešnímu dění na blízkém východě.
Děj se odehrává sice v roce 1979, ale i dnes je stále aktuální, zvláť teď co se děje ve světě. Clevel žádnou knihou nezklamal, přes 1000 stran uteče jako nic. Nelíbí se vám naše zákony, odejděte. Opusťte Irán. My vás nechceme. - Proč to takto nefunguje naopak, my také nechceme nepřízpusobivé cikány a migranty, kteří nedodržují naše zákony. Do Evropy se pozvali sami a naše zákony nerespektují.
Mollá: cizincům vysvětlil, že musí dodržovat islámské zvyklosti. (když šla anglická dívka v těsných kalhotách s kloboukem na hlavě) a u nás chtějí chodit zahalení
Smršť se mě nějak hůře četla, jakoby to bylo psáno chaoticky, roztříštěně, spousta jmen, žádný hlavní hrdina, jen sled událostí po celém Iránu. Bez přímočarého děje, zbytečně zdlouhavé, opakujíci se některé situace s vrtulníky stále dokola. Nevadí mě počet stran, Šóguna jsem zhltl jak malinu, tade jsem se od samého začátku musel do čtení nutit i když se v každé kapitole toho děje hodně.
Přísaháš, že to byla vůle Boží? Že se břemeno posunulo? Přísaháš, že to Bůh chtěl?
Všechna náboženství jsou zlo, dají se zneužít k ovládání ovcí
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Smršť v seznamech
| v Právě čtených | 5x |
| v Přečtených | 104x |
| ve Čtenářské výzvě | 4x |
| v Doporučených | 7x |
| v Knihotéce | 117x |
| v Chystám se číst | 93x |
| v Chci si koupit | 28x |
Příběh se odehrává v krátkém období revolučního Iránu, a to mezi 9. únorem a 3. březnem 1979. Postavy, až na ty nejvyšší, jsou smyšlené. A tak příběh, který Clavell sepsal, se sice doopravdy nestal, který se však v průběhu oněch 24 dní stát mohl, jak sám autor uvádí. Lákavá pozvánka do dobrodružství, chce se říct v úvodu románu, obzvlášť, když se 24 dní rozprostře do 999 stran! V snad mých 24 nejdelších dní v životě. Jenže ono jde o mnohem víc než jen pouhé dobrodružství. Clavell předestírá Írán v době propuknutí revoluce jako místo chaosu, krutého vraždění, mučení a nelidského zacházení. Ale tentokrát nejenom se ženami, ale i s muži, pokud byli shledáni zrádci. Alláhovi je přitom tak snadné se znelíbit. Vlastně molovi. Který rozhoduje vždy jménem a se jménem Alláha na rtech. A k tomu se v oné době svévole a hrůz důvod našel snáz než smítko na lopatě smetí.
Smršť, kterou vyvrcholilo onou anoncované dobrodružství, je pohříchu nesnadné čtení připomínající spíše nikdy nekončící noční můru. Clavell buď nemá Iránce rád, čemuž se koneckonců není co divit, nebo pokud byť i jen 50 % z toho, co popisuje v románu, byla pravda, jsou Íránc ta největší, nejnadrženější a nejkrutější zvířata v lidské kůži. Zvířata, která aby ospravedlnila "spravedlivý a přirozený" řád společnosti, bijí, mrzačí a znásilňují ženy a nadto je zahalují do čádorů, aby je snad nemohly pokoušet. Nezahalené ženy jsou pak zákonitě kurvy, se kterými lze "po právu" naložit uvedeným způsobem, ideálně pak ukamenovat. Clavell sepsal absolutní antitezi náboženské i lidské tolerance. Vše, ale naprosto vše je vůle boží, ať už se jedná o jakkoli zrůdnou lidskou zvůli, a každý cizinec je nevěřící pes, kterého je potřeba vyhnat nebo zabít. Alláh by se divil, kdyby býval mohl. Tohle pro mě byla hodně silná káva a těch nekonečných 999 stran jsem proložila několika (!) dalšími knihami, protože učíst tuto hrůzu naráz jsem nebyla schopna. Struenové a vznešený dům hrají v tomto příběhu spíše jen marginální roli.
Autor se románem z roku 1986 vrací do doby převratu a vzestupu Ajatoláha Chomejního a stvoření islámského státu. Stačí si ale přečíst dnešní zprávy lidskoprávních organizací nevládních i mezinárodních a je zřejmé, že kurz, který Irán v roce 1979 nabral, se od té doby nenechal vychýlit ze své trajektorie.
Insha Allah!