Bahno, bída, bohémové přehled
Lenka Šimečková
V roce 1863 se 83 obyvatel obce Stod u Plzně rozhodlo emigrovat na Nový Zéland. Jejich počáteční vize jasné, nové budoucnosti se změnila v boj o holý život v nespoutané přírodě a všudypřítomném bahně.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bahno, bída, bohémové. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Šikovné studenty máme. Kniha jim musela dát velkou práci a je to znát, snad jen taková drobnost, že v roce 1863 je na obálce dopisu zaslaného z Nového Zélandu napsáno "Czech Republic", mě rozdráždila - to přece mohli studenti nebo jejich vedoucí snadno ohlídat. Kresba je moc fajn (pochválil bych hlavně Annu Dvořáčkovou) a jednotlivé styly se dobře doplňují.
Ráda jsem si přečetla o zapomenutých hrdinech našeho kraje, kteří se v polovině předminulého století nebáli z domova navždy odjet na druhou stranu zeměkoule do neprobádaných divokých končin Nového Zélandu. Tenkrát to bylo stejné hrdinství jako je dnes let na Mars.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Bahno, bída, bohémové v seznamech
v Přečtených | 7x |
v Knihotéce | 2x |
v Chystám se číst | 4x |
Komiks Bahno, bída, bohémové (proč zrovna bohémové?, v tomto případě trochu zavádějící až nepatřičný pojem) vypráví o chudých obyvatelích obce Stod u Plzně, kteří v 19.st. emigrovali na Nový Zéland.
Seznámit nás s prací a stylem mladých studentů Fakulty designu a umění v Plzni je dobrý nápad. Zpracování horší. Některé ilustrace byly hezké (třeba nejenom ty od Terezy Šmucrové), textově a příběhově mi to přišlo nepřehledné až zmatené, ještě poněkud neohrabané. Střídání různých ilustrátorů, kteří si předávali jeden příběh jako štafetu, přehlednosti taky nepřidal. Nápad je zajímavej, kniha jako celek mi spíše neoslovila. Největší slabinou je textová část, částečně navíc v angličtině.