Básnické spisy přehled
Bohuslav Reynek
Kniha obsahuje úplné básnické dílo Bohuslava Reynka z celého jeho tvůrčího období šedesáti let. Druhé souborné kritické vydání se pokouší podat co možná ucelený obraz o tvorbě jednoho z nejsvéráznějších a nejsugestivnějších českých básníků s výborným výsledkem, a před čtenářem tak defiluje široké pásmo ryzí, hluboce lidské a osudové poezie. 2. vydání. -- zdroj: www.kosmas.cz --... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Básnické spisy. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (6)
Souborné dílo básníka, který byl za svého života téměř zapomenut - a uznání došel až po své smrti. Jeho básně vycházely v malých nákladech, mimo obzor oficiální literatury. Přitom patří mezi největší křesťanské básníky dvacátého století. Určitě stojí za přečtení - a za zamyšlení.
Snad ani nelze vypovědět, jak nádherný je Reynkův básnický jazyk. Kdykoli sáhnu po jeho poesii, utopím se v ní. A ty nádherné grafiky k tomu. Pro mě největší český básník všech dob, poklad nesmírné ceny. Nutno číst s tichostí a pokorou, odměnou je něžné pohlazení z nebes ...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Básnické spisy v seznamech
| v Právě čtených | 4x |
| v Přečtených | 45x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Doporučených | 8x |
| v Knihotéce | 38x |
| v Chystám se číst | 27x |
| v Chci si koupit | 9x |
| v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
křesťanství víra lyrika věda a víra přírodní lyrika komplet
Autorovy další knížky
| 2002 |  Odlet vlaštovek |
| 2009 | Básnické spisy |
| 2006 |  Rty a zuby |
| 1924 | Had na sněhu |
| 1969 | Podzimní motýli / Sníh na zápraží / Mráz v okně |
Asi by bylo odvážné říct, že raná Reynkova tvorba je špatná. Jen v ní básník využívá prvků, které se (podle mého) ukázaly nebýt nadčasovými. Ornamentální využití starších jazykových variet v morfologii a lexiku, expresivní a biblické motivy, meditativní ladění, ale zároveň kostrbatý styl, který nutí číst každou větu dvakrát. To vše na mě působí, smícháno dohromady, příliš lartpourlartisticky. První sbírky jsem četl s velkým sebezapřením, vlastně jen proto, abych viděl autorův vývoj.
A Reynek mě odměnil. To, co přede mnou začalo vyvstávat v druhé půli svazku, je ve své strohosti úchvatná vizuální poezie. Vizuální v tom smyslu, že obrazy mi vyvstávaly téměř před očima. Může za to málomluvnost spojená s nápaditou metaforikou. Utkvěly mi zejména: květina dýmu rostoucí z komínu, prasklina v okně coby z luny spadlý květ a myš, jakožto chmýří na odkvetlé pampelišce, na jehož konci jsou ostrá semínka kostřičky.
De facto všechny prvky rané poezie zůstaly zachovány, ale autorova řeč dozrála. Ubylo slov, a ta která zůstala říkají vše. Nevrství se v nich významy, spíše nám kladou před oči věci: mouchu, lampu, bodlák, vyhořelou sirku. A věci pak ve slovech rezonují, stávají se hodnými pozornosti. V posledku tak nevyřčeně odkazují nad sebe.