Bídníci III. přehled
Victor Hugo
Bídníci (pětisvazkové vydání) série
< 3. díl >
Příběh o bývalém galejníkovi, který zbohatne a přitom pomáhá chudým, zní tak trochu jako pohádka. Méně pohádkový je jeho boj s vyděrači, podvodníky nebo policistou, který Jeana Valjeana stíhá. K nejkrásnějším stránkám Bídníků patří příběh čisté lásky Maria a Cosetty, do něhož Hugo vložil vlastní zážitky z milostného vztahu k herečce Julii Drouetové. Kniha měla oslňující úspěch už při svém prvním vydání v r. 1862, vyšla v nesčetných vydáních, byla mnohokrát zfilmována a v posledních letech se stala i předlohou k úspěšnému muzikálu.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1918 , Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (Antonín Svěcený)Originální název:
Les Misérables, 1862
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bídníci III.. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Bídníci mě bavili ještě více než Chrám Matky Boží - jedinou muškou na kráse jsou pro mě sáhodlouhé popisy (historické i místopisné) - mám pocit, že s takovýmto popisem pařížských kanálů by tam mohl čtenář rovnou dělat průvodce. Děj samotný a postavy jsou ale dobře vystavěné a já si mnohé z nich velice záhy oblíbila.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Bídníci III. v seznamech
v Přečtených | 47x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 40x |
v Chystám se číst | 6x |
v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
2014 | Chrám Matky Boží v Paříži |
1928 | Bídníci |
2000 | Muž, který se směje |
1975 | Bídníci I. |
1967 | Devadesát tři |
Mnohé veci, o ktorých píše Hugo, dodnes fungujú. Tak napríklad otroctvo v podobe dlhov (hypotéky, pôžičky, úvery, blablabla)... "Veriteľ je horší než pán, pretože pán má v moci len vašu osobu, kým veriteľ má v moci vašu dôstojnosť." Jedno šťastie, že Marius nemusel predávať vlastné zuby ako Fantine.
Potom ma zaujal ešte jeden odsek, ktorý sem hádžem: "... mozgy zaujaté múdrosťou alebo bláznovstvom, alebo, čo sa neraz stáva, tým i oným, len veľmi pomaly prepúšťajú do seba veci tohto života. Ich vlastný osud je im vzdialený. Z takých sústredení na jedno jediné vyplýva určitá pasívnosť, ktorá keby bola teoreticky podopretá, podobala by sa filozofii. Taký človek upadá, spúšťa sa i opúšťa sa, a ani si to sám neuvedomuje. Rozumie sa, vždy sa to končí precitnutím, ale býva už neskoro."
Pod tým "bláznovstvom" si viem predstaviť novodobého človeka, ktorý sa od rána do večera nezastaví, športuje, výletuje, má naplánovaný rok a pol života dopredu, možno je to dobrodruh, možno cestovateľ, skrátka vyhľadávač zážitkov. Až kým raz neprecitne a nepochopí, že sa správal ako blázon a život mu pretiekol v dobrodružstvách, ktoré sú mu už naprd platné. Zmôže sa iba na "užíval som si život"... aby zanedbal to najpodstatnejšie: medziľudské vzťahy.