Bídníci IV. přehled
Victor Hugo
Bídníci (pětisvazkové vydání) série
< 4. díl >
Příběh o bývalém galejníkovi, který zbohatne a přitom pomáhá chudým, zní tak trochu jako pohádka. Méně pohádkový je jeho boj s vyděrači, podvodníky nebo policistou, který Jeana Valjeana stíhá. K nejkrásnějším stránkám Bídníků patří příběh čisté lásky Maria a Cosetty, do něhož Hugo vložil vlastní zážitky z milostného vztahu k herečce Julii Drouetové. Kniha měla oslňující úspěch už při svém prvním vydání v r. 1862, vyšla v nesčetných vydáních, byla mnohokrát zfilmována a v posledních letech se stala i předlohou k úspěšnému muzikálu.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1918 , Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (Antonín Svěcený)Originální název:
Les Misérables, 1862
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bídníci IV.. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Bídníci mě bavili ještě více než Chrám Matky Boží - jedinou muškou na kráse jsou pro mě sáhodlouhé popisy (historické i místopisné) - mám pocit, že s takovýmto popisem pařížských kanálů by tam mohl čtenář rovnou dělat průvodce. Děj samotný a postavy jsou ale dobře vystavěné a já si mnohé z nich velice záhy oblíbila.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Bídníci IV. v seznamech
v Přečtených | 48x |
v Knihotéce | 36x |
v Chystám se číst | 5x |
Autorovy další knížky
2014 | Chrám Matky Boží v Paříži |
1928 | Bídníci |
2000 | Muž, který se směje |
1975 | Bídníci I. |
1967 | Devadesát tři |
Oplatilo sa vydržať až do chvíle blížiacej sa k prvému stretnutiu Maria a Cosette. Čítala som akurát vo vlaku hugovské najromantickejšie pasáže, ktoré som predýchavala po zvyšok cesty:D Kebyže si čítam tie state v mojom lesíku, asi by ma tam našli na druhý deň ráno zamdletú:D Matka moja!:D Neskutočný Victor Hugo skrýva v sebe najdôležitejšiu vlastnosť spisovateľa a to jest prežiť naplno každú situáciu. Ak píše o bitke pri Waterloo, so všetkou vážnosťou historika, ak popisuje parížske reálie skrze postavu Gavrochea, so všetkou sluchovou jasnozrivosťou (aj s vysvetlením, či až obhajovaním sa, prečo dáva do dialógov týchto bedárov žargón), ak píše za Maria ľúbostné riadky pre Cosette, so všetkou láskou, vášňou, súcitom, dobrom a priateľstvom v srdci. To je Victor. Victor Hugo. Kto je to? Mnohí ľudia v jednom poctivom človeku s kariérou spisovateľského velikána. Ako píše? Takto o sebe píše sám autor: "Čím menšie rozpätie vety, tým väčšia intenzita úderu... Čestnosť vznešeného srdca, zhustená v spravodlivosť a pravdu, bije ako hrom."
A tu sú niektoré riadky, z ktorých ma nikto ešte nevykriesil.
Zúženie vesmíru na jedinú bytosť, rozšírenie jedinej bytosti až k bohu, to je láska.
Čosi strašné je smrť z nedostatku lásky. Zadusenie duše.
V láske sú detinskosti, v iných vášňach bývajú malichernosti. Hanba vášňam, ktoré človeka zmenšujú! Česť tej vášni, ktorá ho robí dieťaťom!
Keby už na svete nikto neľúbil, slnko by zhaslo.
Na záver.... "Vo svetle sa trpí; priveľká žiara spaľuje. Plameň je nepriateľ krídel. Horieť, no pritom stále letieť, v tom je zázrak génia." Leťte, pán Hugo, stále leťte v tých výšinách ako orol a ďobte slovom čo najviac ľudí na svete, čo najviac tých otupných ľudí...