Bílá nemoc přehled

předevčírem

Karel Čapek a jeho Bílá nemoc! Tohle literární dílo není jen román, je to řádně ostrá pilulka pro každého, kdo si chce otestovat nervy a trochu provětrat svědomí. Kniha, která nám ukazuje svět čelící morové ráně – tentokrát ne černé, ale bílé, zasazuje rány, které pálí a bodají i po téměř stu letech. Není divu, že je Bílá nemoc považována za nesmrtelnou klasiku. Čapek v ní zkombinoval trpký humor, ostrou kritiku a věšteckou jasnozřivost, které se dnes jeví skoro až děsivě prorocké.

Vítejte ve světě, kde na povrch vyplouvají ty nejhorší stránky lidstva: panika, chamtivost, arogance – všechno to hezky balené do nemocnice plné nakažených lidí. V čele stojí geniální lékař Galén, který jako jediný našel lék na bílou nemoc, záhadnou a smrtící chorobu. Ale pozor! Galén není žádný klasický hrdina s bílým pláštěm a aurou svatosti. Tento člověk, co má v rukou moc zachránit životy, je totiž tvrdý pacifista a fanatický zastánce míru, který na sobě nenechá štípat dříví. Léčbu nabízí – ovšem jen těm, kteří odmítnou válku. A jak se říká, pravé drama přichází, když se morálka střetne s politickou mocí.

Čapek se tu skutečně vyznamenal jako mistr filozofického románu a sociální satiry, protože ve Bílé nemoci odhaluje lidskou pokryteckost tak ostře, že by se jeden při čtení klidně popálil. Příběh je plný ironie, která je vyladěná jako orchestrální partitura. Na jedné straně jsou mocní a bohatí, kteří jsou připraveni před Galénem skákat na hlavě, jen aby dostali svůj lék. Na straně druhé je dav, bezmocný a zmítaný mezi strachem a nevolí. Tak vzniká výtečné, až groteskní divadlo o tom, jak malicherné a přitom nebezpečné mohou být lidské ambice.

Styl psaní je brilantní. Čapek ovládá jazyk s elegancí a lehkostí, která dělá z jeho kritiky politických manipulací hotový literární koncert. Každá replika, každý dialog, je pečlivě vybroušený diamant, který září sarkasmem a hořkou ironií. Čapek vás nenechá ani na chvíli vydechnout, ať už pomocí mrazivě upřímných rozhovorů nebo postav, které jsou tak živé, že máte pocit, jako by vám dýchaly na krk. Postava doktora Galéna – morálního hrdiny, který se nehodlá smířit s nespravedlností – je symbolem, který nemůže nechat chladným nikoho, kdo má aspoň kapku smyslu pro spravedlnost.

A když dojde na vyvrcholení? Připravte se, protože poslední stránky jsou jako rána kladivem. Bez varování vám Čapek naservíruje pointu, která je tak mrazivá a drsná, že vám po zádech přeběhne mráz. Je to rána, která ještě dlouho doznívá v hlavě, a přitom je to jasné poselství o tom, jak lidstvo může skončit, když jeho hodnoty a činy nebudou sladěné.

Bílá nemoc je tedy něco víc než jen kniha. Je to apel, volání k rozumu, k morálce a k míru. Je to dílo, které zasáhne každého, kdo se nebojí přemýšlet o tom, jaké místo má v tomto světě a kam bychom mohli všichni směřovat, pokud podlehneme vlastní pýše a chamtivosti. Pokud chcete číst něco, co vám nejen rozproudí krev, ale i roztřese svědomí, sáhněte po Čapkovi. Po dočtení Bílé nemoci vám možná ledacos připomene, že časy se sice mění, ale lidská přirozenost zůstává pořád stejná.

04.11.2024

Jedno z vrcholných Čapkových dramat. Algorie na vzestup nacistického Německa a obžaloba jeho nelidskosti. Jedno z nejvýznamnějších děl české dramatické tvorby.

V nejmenované zemi (alegorie na nacistické Německo třicátých let) se dostává k moci diktátorský maršál (říšský kancléř Hitler a jeho vzestup k moci v roce 1933). Souběžně s touto událostí dochází k rozmachu padnemie tzv. bílé nemoci – nemoci podobné malomocenství, která postihuje všechny lidi v populaci nad 40. let věku. Lékaři, ani ti prominentní a privilegovaní, si s touto nemocí neví rady – nákaza se rychle šíří a způsobuje u všech nakažených jistou a bolestivou smrt. Na pozadní těchto událostí se objevuje u svého někdejšího nadřízeného, nyní vysoce postaveného dvorního rady (a proponenta nového totalitního režimu), jistý doktor Galén, idealistický lékař chudých s tím, že má léčebný postup, který dokáže vymítit bílou nemoc. Nejprve je podezříván z prospěchářství a vysmíván svými kolegy, stejně tak jako je zpochybňováno jeho vlastenectví (jedná se o státního občana, ovšem o syna cizinců). Je na něj činěn nátlak, aby prozradil svoji lékařskou metodu, ten ji ovšem nechce prozradit, jedině za to, že mu bude garantováno ukončení příprav na válku a to, že bude jeho země usilovat o stálý mír. Jeho idealismus je tvrdě odsuzován nejen v řadách jeho kolegů – z nichž se mnozí snaží být konformní s novým režimem – tak i u veřejnosti, po zveřejnění jeho apelu o mírové snahy. S postupem času a rozšířením bílé nemoci se na něj obrací mimo obyčejných zoufalých a umírajících lidí nakonec i prominenti režimu – nejdřív baron Krüg (alegorie na významného zástupce tehdejšího německého zbrojního průmyslu, Gustava Kruppa). Dr. Galén jej však odmítá léčit a žádá jej nejdříve ukončit veškerou zbrojní výrobu, což je zamítnuto samotným maršálem. Baron Krüg páchá v nastalém zoufalství sebevraždu. Nakonec se na Galéna obrací sám maršál, umírající na bílou nemoc, prostřednictvím svých dětí. V závěrečné scéně je doktor Galén ubit zfanatizovaným davem, který očekává brzkou válku…
Výrazné dramatické dílo – alegorie odsuzující válečné běsnění a nelidskost hitlerovského režimu v Německu po roce 1933. Hlavním motive je důsledný humanistický postoj – odmítnutí všeho, co ničí lidský život, v první řadě nenávist vůči cizincům a jinak smýšlejícím lidem a fanatického schvalování příprav na útočnou válku. Nutnost pro každého, kdo chce pochopit Čapkovo dílo. Výsostně lidské a nadčasové.